Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

45 C 193/2024

Soud: Okresní soud v ChomutověDatum rozhodnutí: 18. 12. 2024Č. j.: 45 C 193/2024-34Soudkyně: JUDr. Petra KoubováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 4. 2025Předmět řízení: zaplacení 43 049,06 Kč s příslušenstvím (úvěr)ECLI:CZ:OSCV:2024:45.C.193.2024.1
prodlení věřitelerodičovská dovolenásmlouva o úvěrusmlouva o zápůjčcepostoupení pohledávkybezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (7) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 26 649,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 535,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 328,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 510,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 20,94 % ročně z částky 20 510,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 43 049,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 24. 6. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy 24 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně poplatek v celkové výši 29 811 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 19 342 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 629 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78týdenních splátkách po 690 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 12. 2022. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností ke dni 27. 9. 2023. Od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem 7 600 Kč, později již ničeho neuhradila. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a rovněž byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr zejména na základě informací získaných od žalované o jejích rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům – výměru sociální podpory, dále prověřovala insolvenční rejstřík. Žalovaná v žádosti uvedla, že má příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 19 333 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 24.6.2021 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 55 000 Kč na vybavení domácnosti. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, není majitelem auta, je na mateřské/rodičovské dovolené s čistým měsíčním příjmem 8 833 Kč, což mělo být ověřeno z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Dále uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 10 500 Kč bez konkretizace. Měsíční výdaje žalovaná odhadla na 2 000 Kč bez konkretizace. Dále je v zákaznické kartě zaznamenáno, že žalovaná nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, na její jméno je veden bankovní účet. Zákaznická karta je podepsaná.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 24.6.2021 vč. smluvních podmínek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 53 811 Kč (včetně poplatku a pojištění), a to v 78týdenních splátkách po 690 Kč (výše poslední splátky 681 Kč). Úroková sazba byla stanovena v pevné výši a činila 88 %. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.

6. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne 2.10.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované. Dne 24.6.2021 byla žalované poskytnuta částka 24 000 Kč, žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně postupně částku v celkové výši 7 600 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 a Seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce číslo [hodnota] byla postoupena žalobkyni a zároveň žalovanou informovala o výši dluhu.

9. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o důvodu a způsobu zpracování osobních údajů.

10. Z Podacího lístku ze dne 27.10.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované dne 27. 10. 2023 zásilku.

11. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15.2.2024 a podacího lístku ze dne 15.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky číslo 100745195před podáním žaloby.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 24. 6. 2021 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti částku 24 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 24. 6. 2021. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 7 600 Kč. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě pohledávky s výstrahou jejího soudního vymáhání.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

22. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou uzavřít dne 24. 6. 2021 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 24 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalované, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně však nijak neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně tvrzené skutečnosti jakkoli ověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. V zákaznické kartě bylo zaznamenáno, že je žalovaná svobodná, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské/rodičovské dovolené s čistým měsíčním příjmem 8 833 Kč, což mělo být ověřeno z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, avšak toto tvrzení nebylo prokázáno. Dále jsou v žádosti uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 10 500 Kč bez konkretizace, které nebyly nijak ověřovány. Výdaje jsou uvedeny v odhadnuté výši 2 000 Kč měsíčně bez konkretizace. Tyto se však s ohledem na to, že žalovaná byla svobodná, bydlela s rodiči a měla jednu vyživovací povinnost, a také vzhledem k běžné výši cen energií, potravin atd. nejeví jako reálné. Předchůdkyně žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

23. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 24 000 Kč a žalovaná vrátila 7 600 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 16 400 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

24. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

25. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 16 400 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

26. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch (úspěch žalobkyně 28,6 %, úspěch žalované 71,4 %), avšak žádné náklady řízení neuplatnila ani z obsahu spisu žádné nevyplývají.

27. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila, tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací