Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení částky 14 764,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 617,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 828,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 168,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku 24,81 % ročně z částky 12 168,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28 6.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 21 364,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 29. 3. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit předchůdkyni žalobkyně poplatek v celkové výši 15 168 Kč, jakožto součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 9 817 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,81 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 65týdenních splátkách po 465 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.6.2023. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024, s účinností ke dni 29.1.2024. Od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem 8 400 Kč, později již nebylo uhrazeno ničeho. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a rovněž byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr zejména na základě informací získaných od žalované o jejích rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům – výměru sociální podpory (1/2022) a z výplatních pásek (2,3/2022), dále prověřovala insolvenční rejstřík. Žalovaná v žádosti uvedla, že má příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 72 799 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
4. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29.3.2022 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 15 000 Kč na vybavení domácnosti. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, má tři vyživovací povinnosti, bydlí jako spolubydlící, není majitelem automobilu, je v invalidním důchodu a na mateřské/rodičovské dovolené s čistým měsíčním příjmem 18 199 Kč, s ostatními příjmy ve výši 7 600 Kč. Dále uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 47 000 Kč bez konkretizace. Příjmy měly být ověřeny ze dvou výplatních pásek (únor a březen 2022) a výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 31.1.2022. Měsíční výdaje žalovaná uvedla v odhadované výši 8 000 Kč bez konkretizace. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Zákaznická karta je podepsaná.
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 29.3.2022 vč. smluvních podmínek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 30 168 Kč (včetně poplatku ve výši 15 168 Kč), a to v 65týdenních splátkách po 465 Kč (výše poslední splátky 408 Kč). Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.
6. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne 2.2.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované. Dne 29.3.2022 byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, žalovaná na úvěr postupně vrátila částku v celkové výši 8 400 Kč.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 a Přílohy č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.1.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka ze smlouvy číslo [hodnota] byla postoupena žalobkyni a zároveň žalovanou informovala o výši dluhu a způsobu jejího uhrazení.
9. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 29.1.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o důvodu a způsobu zpracování osobních údajů.
10. Z Podacího lístku ze dne 20.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované dne 20.2.2024 zásilku.
11. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 22.5.2024 a podacího lístku ze dne 22.5.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předmětné pohledávky před podáním žaloby.
12. Z Uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 22.5.2023 bylo zjištěno, že žalovaná uznala svůj dluh vůči předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota], který ke dni 22.5.2023 činil 30 735,80 Kč, a zavázala se jej zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč.
13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 29. 3. 2022 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti částku 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných v zákaznické kartě ze dne 29.3.2022. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 8 400 Kč. Žalovaná uznala svůj dluh vůči předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] a zavázala se jej zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání.
14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
21. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.
22. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou uzavřít dne 29.3.2022 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalované, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně však nijak neprokázala, že by tvrzené skutečnosti jakkoli ověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. V zákaznické kartě bylo zaznamenáno, že je žalovaná svobodná, druh bydlení spolubydlící, má tři vyživovací povinnosti, je v invalidním důchodu a na mateřské/rodičovské dovolené s čistým měsíčním příjmem 18 199 Kč a s ostatními příjmy ve výši 7 600 Kč, což mělo být ověřeno ze dvou výplatních pásek (únor a březen 2022) a výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 31.1.2022. Dále jsou v žádosti uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 47 000 Kč bez konkretizace, které nebyly nijak ověřovány. Výdaje jsou uvedeny pouze v odhadnuté výši 8 000 Kč měsíčně bez konkretizace. Uvedené výdaje se s ohledem na to, že žalovaná byla svobodná a měla tři vyživovací povinnosti nejeví jako reálné, a s ohledem k běžné výši cen bydlení, energií, potravin, oblečení atd. Předchůdkyně žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo. Na shora uvedených závěrech nemůže nic změnit ani žalobkyní prokázaná skutečnost, že žalovaná svůj dluh vůči předchůdkyni žalobkyně co do důvodu a výše uznala, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla uzavřena v souladu se zákonem a je absolutně neplatná.
23. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 15 000 Kč a žalovaná vrátila 8 400 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 6 600 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.
24. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
25. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 6 600 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
26. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch. Jelikož však žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a žádné náklady na její straně ze spisového materiálu ani nevyplývají, rozhodl soud, jak je výše uvedeno.
27. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila, tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.