Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [datum], a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželé se svým společným návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud jejich manželství rozvedl. Svůj návrh odůvodnili tím, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [adresa] oblasti po dvouleté známosti. U obou manželů se jedná o první manželství. Oba jsou občany Ukrajiny. Za doby trvání manželství se jim narodily dvě děti, dne [datum] syn [jméno FO] a dne [datum] dcera [jméno FO]. Manželství provázely partnerské problémy. K rozpadu manželství došlo během roku 2024, od této doby spolu jako manželé nežijí. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [adresa]. Manželství nepřináší uspokojení manželům ani jejich dětem, jedná se již pouze o formální svazek, neplní žádnou společenskou funkci. Manželé se dohodli na úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu před i po rozvodu a také uzavřeli smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a bydlení. Manželé za příčinu rozvratu jejich manželství považují rozdílné představy o společném životě, budoucnosti a následné vzájemné citové odcizení.
2. Dříve, než soud přikročil k rozhodování o věci samé, zabýval se tím, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českého soudu a zjišťováním rozhodného práva. Podle čl. 30 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publ. pod č. 123/2002 Sb.m.s. (ve znění Protokolu, kterým se smlouva mění, publ. vyhl. č. 77/2008 Sb. m. s.) se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle čl. 30 odst. 3 jestliže v době podání návrhu na rozvod manželství mají manželé státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. V době podání návrhu na rozvod manželství byli (a stále jsou) oba účastníci státními občany Ukrajiny a oba měli (a stále mají) bydliště na území České republiky. Je tedy dána pravomoc českých soudů, které v dané věci postupují dle právního řádu Ukrajiny.
3. Z oddacího listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [adresa].
4. Ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností, společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum] bylo zjištěno, že se manželé dohodli na úpravě svých majetkových poměrů a svého bydlení pro dobu po rozvodu, kdy tato dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy manželů.
5. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů o úpravě péče a výživy pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů nezletilého [jméno FO], narozeného [datum] a nezletilé [jméno FO], narozené [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
6. Podle čl. 105 odst. 2 ukrajinského Zákona o rodině č. 2947-III ze dne 10. 1. 2002 (dále jen „zákon o rodině“) manželství zaniká rozvodem na společný návrh manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s články 109 tohoto zákona.
7. Podle čl. 109 odst. 1 zákona o rodině manželé, kteří mají děti, mají právo podat k soudu návrh na rozvod spolu s písemnou smlouvou, která určuje, komu budou děti svěřeny do výchovy, jak bude druhý z rodičů přispívat na jejich výživu, a také podmínky, za kterých bude uplatňovat právo na výchovu dětí.
8. Podle čl. 109 odst. 3 zákona o rodině soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušeny jejich osobní a majetková práva, a také práva jejich dětí.
9. Podle čl. 112 odst. 1 zákona o rodině soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití.
10. Podle čl. 112 odst. 2 zákona o rodině může soud manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.
11. Podle čl. 114 odst. 2 zákona o rodině manželství zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu.
12. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Manželství účastníků již dlouhodobě (od roku 2024) neplní své společenské funkce. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných představách manželů o společném životě, budoucnosti a ve vzájemném odcizení manželů. Ani jeden z manželů nemá zájem na dalším setrvání v manželství. Manželství účastníků je natolik rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy manželů. Protože je manželství účastníků ryze formálním svazkem, soud návrhu na rozvod manželství vyhověl.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.