45 C 37/2023

Odůvodnění

1. Manžel se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud jeho manželství rozvedl. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. Manžel je občanem České republiky, manželka občankou Ukrajiny. U manžela se jedná o třetí manželství, u manželky o druhé manželství. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela a manželky]. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství bylo spokojené, jen s drobnými neshodami, jako v každém manželství. Manželka se však často vracela na Ukrajinu a manžel býval sám. V roce 2020 začali žít manželé v oddělené domácnosti. V únoru 2022 manželka opustila společné bydliště, naposledy se viděli v září roku 2022. Manžel považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené, manželské soužití již nelze obnovit. Hlavní příčinu rozvratu manželství spatřuje manžel ve vzájemném citovém odcizení a rozdílném pohledu na společný život.

2. Manželka se k návrhu připojila, s rozvodem souhlasila a plně se ztotožnila s příčinou rozvratu uváděnou manželem.

3. Z návrhu, oddacího listu a společného prohlášení účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U manželky jde o manželství druhé, u manžela o manželství třetí. Manželka je státní občankou Ukrajiny, manžel je státním občanem České republiky a oba manželé mají v České republice bydliště. Poslední společné bydliště měli v obvodu Okresního soudu v Chomutově. V manželství se nenarodily žádné děti.

4. Dříve, než soud přikročil k rozhodování o věci samé, zabýval se tím, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českého soudu a zjišťováním rozhodného práva, když vycházel ze skutečností, že manželka je státní občankou Ukrajiny, manžel je státním občanem České republiky a oba manželé mají v České republice bydliště. Dle článku 30 odst. 2 Smlouvy České republiky s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publ. pod č. 123/2002 Sb.m.s. (ve znění Protokolu, kterým se smlouva mění, publ. vyhl. č. 77/2008 Sb. m. s.) v případě, že jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Dle článku 30 odst. 4 shora uvedené smlouvy pak při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Z uvedeného vyplývá, že v projednávaném případě je dána pravomoc českého soudu, a že rozvod manželství se řídí právním řádem České republiky.

5. Ze společného prohlášení manželů bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] po čtyřleté známosti. Manželství bylo zpočátku šťastné a harmonické, později začalo mezi manžely docházet k drobným neshodám. Manželka byla často mimo domov, jezdila na Ukrajinu, a manžel zůstával sám. Manželé si přestali rozumět, začaly se projevovat rozdílné povahové vlastnosti manželů, rozdílné názory na vedení společné domácnosti a na společnou budoucnost. Tyto rozdíly se stále prohlubovaly, až došlo k vzájemnému citovému odcizení. Od roku 2020 spolu manželé netvoří manželské společenství, v únoru roku 2022 se manželka odstěhovala ze společného bydliště. Ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželství, oba se chtějí rozvést. Za hlavní příčiny rozvratu manželství oba považují vzájemné citové odcizení, rozdílné názory na vedení domácnosti a společnou budoucnost.

6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky vyžadované zákonem pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Příčinu rozvratu manželství lze spatřovat ve vzájemném citovém odcizení a rozdílných názorech na společné soužití. Vzhledem k tomu, že účastníci spolu od roku 2020 nežijí a nehospodaří, nelze dle názoru soudu ani v budoucnu předpokládat, že by manželství účastníků mohlo opět plnit své společenské funkce a soud jejich manželství považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Protože je manželství účastníků v současnosti pouhým formálním svazkem, soud žalobě na rozvod manželství vyhověl v souladu s ustanovením § 755 odst. 1 občanského zákoníku.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.