45 C 82/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 91 207,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 14.7.2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky. Předchůdkyně žalobkyně žalované na základě smlouvy poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 160 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 880 Kč, a to počínaje dnem 15.8.2017. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,60 %. K posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet uvedla, že vycházela z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr ze dne 14.7.2017. Žalovaná poskytla informace o svém rodinném stavu, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti, přičemž konkrétně uvedla, že je vdaná a žije ve vlastním bytě/domě. Příjem žalované byl ověřen na základě potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem žalované, který garantoval průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce ve výši 16 132 Kč. Žalovaná dále uvedla čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 16 132 Kč. Výdaje ve výši 8 764 Kč byly vypočteny za pomoci částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Od příjmu ve výši 16 132 kč byly odečteny interní splátky ve výši 1 419,35 Kč, externí splátky ve výši 1 959 Kč a životní náklady ve výši 8 764 Kč, čímž byla zjištěna maximální měsíční splátka ve výši 3 989,65 Kč. Předchůdkyně žalobkyně dále kontrolovala informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi [právnická osoba]. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně dne 20.3.2023 přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru. Žalovaná na předmětný úvěr čerpala celkem 242 600 Kč a vrátila celkem 262 809,20 Kč. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO: [IČO], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 pak došlo k postoupení pohledávky společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 87 822,52 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 833,78 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 385 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 255,26 Kč. Žalovaná předmětný dluh neuhradila ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Žalobkyně i žalovaná se z jednání soudu omluvily, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) ze dne 14.7.2017 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 7. 2017 smlouvu o úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 160 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výší 1,8 % z úvěrového rámce, tj. 2 880 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,60 %, RPSN činila 13,78 %. Celková částka, kterou měla žalovaná vrátit, činila 243 406,56 Kč. Peněžní prostředky ve výši 114 267,06 Kč byly poskytnuty účelově na úplnou úhradu dluhu na úvěrovém účtu č. [č. účtu], zbývající část jistiny byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu č. [č. účtu]. Smlouva je oběma smluvními stranami podepsaná. Žalobkyně dále předložila Spotřebitelský splátkový úvěr – základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 12. 2016, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 3. 2017 a Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014.

5. Z Žádosti o úvěr, [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 14.7.2017 bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnána jako dělník/řemeslník u společnosti [právnická osoba] od 12. 3. 2014 na dobu neurčitou, má čistý měsíční příjem 16 132 Kč, což je rovněž čistý příjem domácnosti. Ostatní nezbytné měsíční náklady, srážky ze mzdy a jiné měsíční splátky uvedla nulové. Má jednu vyživovací povinnost. V seznamu závazků je uveden úvěr ve výši 120 000 Kč, se zbývající částkou k úhradě 114 267,06 Kč a měsíční splátkou 1 751,81 Kč, který žádá novou smlouvou ukončit. Žádost je podepsána.

6. Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr Konsolidace Plus včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 14.7.2017 byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, celková částka, kterou je třeba zaplatit, RPSN, apod.)

7. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 12. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána od 12.3.2014 na dobu neurčitou jako operátor u společnosti [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem (průměr za poslední 3 měsíce – bez přídavků na vyživované osoby) ve výši 16 132 Kč, ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky.

8. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 5.9.2024 vč. přílohy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o úvěr ze dne 14.7.2017, dále kontrolovala informace v insolvenčním rejstříku, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a databázi MV ČR. Konkrétně vycházela z údajů, že žalovaná je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, bydlí ve vlastním domě/bytě, má čistý měsíční příjem 16 132 Kč ze zaměstnání na dobu neurčitou, rovněž čistý příjem domácnosti činil částku 16 132 Kč. Žalovaná měla další závazky, a to závazek ve výši 29 988,35 Kč z kreditní karty s měsíční splátkou 1 349,78 Kč, závazek ve výši 113 298,77 Kč z úvěru s měsíční splátkou 1 751,81 Kč, závazek ve výši 28 429 Kč z úvěru s měsíční splátkou 1 959 Kč a závazek ve výši 4 717,55 Kč z [Anonymizováno] s měsíční splátkou 69,57 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vypočetla tzv. maximální měsíční splátku ve výši 3 989,65 Kč, a to tak, že od příjmu (16 132 Kč) byly odečteny splátkové výdaje (1 419,35 Kč + 1 959 Kč) a životní náklady (8 764 Kč, dle částky životního minima a normativních nákladů na bydlení).

9. Z Platební historie smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná na předmětný úvěr čerpala postupně částku v celkový výši 242 600 Kč, na úvěr vrátila postupnými platbami částku v celkové výši 262 809,20 Kč.

10. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období od července 2017 do září 2023 byly zjištěny pohyby na účtu a historie plateb s tím, že z posledního výpisu ze dne 18.9.2023 vyplynulo, že celkový dluh na jistině úvěru činil 87 822,52 Kč, na smluvním úroku 4 833,78 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 5 819,01 Kč, na úroku z prodlení z úroku 436,25 Kč a na poplatcích, pojištění a pokutách 3 385 Kč. Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 242 600 Kč, celkem na úvěr žalovaná vrátila 262 809,20 Kč.

11. Z Upomínky ze dne 29. 4. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 3 750,02 Kč.

12. Z Upomínky ze dne 2. 6. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 4 910,04 Kč.

13. Z Upomínky ze dne 11. 7. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 213,96 Kč.

14. Z Upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 10. 8. 2022 vč. mimořádné nabídky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 4 903,16 Kč nejpozději do 22. 8. 2022 s výstrahou, že pokud dluh nebude uhrazen, dojde k jeho zesplatnění.

15. Z Upomínky ze dne 19. 8. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 161,08 Kč.

16. Z Upomínky ze dne 27. 9. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 469,30 Kč.

17. Z Upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 17. 10. 2022 vč. mimořádné nabídky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 499,70 Kč nejpozději do 31. 10. 2022 s výstrahou, že pokud dluh nebude uhrazen, dojde k jeho zesplatnění.

18. Z Upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 26. 11. 2022 vč. mimořádné nabídky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 4 857,51 Kč nejpozději do 7. 12. 2022 s výstrahou, že pokud dluh nebude uhrazen, dojde k jeho zesplatnění.

19. Z Upomínky ze dne 21. 12. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 143,02 Kč.

20. Z Upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 7. 1. 2023 vč. mimořádné nabídky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 174,18 Kč nejpozději do 18. 1. 2023 s výstrahou, že pokud dluh nebude uhrazen, dojde k jeho zesplatnění.

21. Z Upomínky ze dne 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 8 949,22 Kč.

22. Z Upomínky ze dne 28. 2. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 12 797,44 Kč.

23. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22.3.2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 23.3.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o zesplatnění předmětného úvěru č. [č. účtu] ke dni 20.3.2023 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 96 356,08 Kč nejpozději do 5. 4. 2023.

24. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2023, Přílohy č. 1 – seznamu postupovaných pohledávek ze dne 12.9.2023 a Potvrzení o úplatě ze dne 18.9.2023 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

25. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.9.2023 a poštovního podací archu ze dne 26. 9. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

26. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2023 a Přílohy č. 1 – seznamu pohledávek ze dne 13.10.2023 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na žalobkyni.

27. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9.10.2023 a seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohl. a odeslaných předžalobních výzev bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

28. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě předmětné pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] před podáním žaloby.

29. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14.7.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s výší úvěrového rámce 160 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet ve formě měsíčních splátek ve výši 1,80 % z úvěrového rámce, tj. 2 880 Kč. Smlouvou došlo k refinancování, kdy peněžní prostředky ve výši 114 267,06 Kč byly poskytnuty účelově na úplnou úhradu závazku z předchozí úvěrové smlouvy, zbývající část jistiny byla poskytnuta neúčelově. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, příjem žalované byl ověřen z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. Průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce předcházející poskytnutí předmětného úvěru činil 16 132 Kč. Žalovaná měla před poskytnutím předmětného úvěru další čtyři závazky s celkovým měsíčním splátkovým zatížením ve výši 5 130,16 Kč. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, prohlásila předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný v celé výši ke dni 20.3.2023. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala částku v celkové výši 242 600 Kč a vrátila celkem 262 809,20 Kč. Žalobkyně zaslala dne 9.10.2023 žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení předmětného dluhu.

30. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

34. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

35. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

36. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

37. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

38. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou uzavřít dne 14.7.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 160 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované. Příjmy žalované ve výši 16 132 Kč rovněž ověřila z potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem, přičemž dle sdělení žalované se mělo jednat o jediný příjem domácnosti. Výdaje předchůdkyně žalobkyně vypočetla na základě částek životního minima a normativních nákladů na bydlení na částku 8 764 Kč. Tuto částku však nelze považovat za reálnou, a to s ohledem na osobní poměry žalované, její vyživovací povinnost a ceny bydlení, energií, potravin, oblečení apod. Skutečné výdaje žalované předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala. Žalovaná měla dále v době poskytnutí úvěru další závazky, přičemž jen jeden z nich byl předmětným úvěrem refinancován. Předchůdkyně žalobkyně nezjistila všechny potřebné skutečnosti a ty zjištěné správně nevyhodnotila. Ze soudu předložených listin nebylo možné učinit závěr, že by žalovaná měla dostatek finančních prostředků na pravidelnou úhradu měsíčních splátek ve výši 2 880 Kč. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

39. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 14.7.2017 žalované 242 600 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z tvrzení žalobkyně v žalobě ohledně úhrad jednotlivých splátek a provedeného dokazování však plyne, že žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 262 809,20 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná již bezdůvodné obohacení zcela žalobkyni, resp. předchůdkyni žalobkyně vrátila ještě před podáním žaloby.

40. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

41. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy měla žalovaná ve věci plný úspěch. Jelikož však žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a žádné náklady na její straně ze spisového materiálu ani nevyplývají, rozhodl soud, jak je výše uvedeno.