Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do, částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši [částka] s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se tak zavázala krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši [částka] skládající se z kapitalizovaného úroku ve výši [částka], poplatku za zpracování zápůjčky výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po [částka], kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Sjednané splátky žalovaná nehradil řádně a včas. Žalovaná na úvěr uhradila částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] a úroků. Žalovaná byla rovněž upomenut k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.V rámci doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru splnila svoji zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované před uzavřením smluv. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba], její měsíční příjem činí [částka], žije v nájmu. Dle žalobkyně měly být informace od žalované doloženy pracovní smlouvou, výplatními páskami (2,3/2022). Následně po vyhodnocení informací byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Krajského soudu v [adresa], č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kdy soud konstatuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sama žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv ji byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalované, tj. že tento bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako prodavačka u společnosti [právnická osoba], její pravidelný čistý měsíční příjem činí [částka] (čistý příjem [částka], další čistý příjem domácnosti [částka]), odhadované měsíční výdaje žadatelky [částka] (externí splátky [částka]). Příjem žalované měl být ověřen, pracovní smlouvou na dobu neurčitou, výplatními páskami 2,3/2022. Žalovaná požadovala úvěr ve výši [částka].
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši [částka], a žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté finanční prostředky splácet společně s poplatkem ve výši [částka], tj. úrok ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno], částka za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], kdy rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení nebyla sjednána (celková částka úvěru [částka]) splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši [částka], poslední splátka ve výši [částka]). Žalovaná si dále sjednala doplňkové pojištění ve výši [částka] za celou dobu pojištění, tj. splácení úvěru. Finančních prostředky měly být žalované poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.
6. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná zařazena do pojistného programu a přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně pro své zákazníky poskytovala životní i neživotní pojištění. Žalovaná se zavázala měsíčně hradit pojistné ve výši [částka] týdně.
7. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně ke smlouvě č. [hodnota], ze kterého vyplývá že žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši [částka] a na úvěr uhradila celkem částku [částka]. Zůstatek jistiny činil ke dni [datum] činil [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy (v seznamu pohledávek pod číslem [hodnota]) byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky za její osobou, a to ze smlouvy o [Anonymizováno], včetně příslušenství této pohledávky, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že oznámení bylo žalované odesláno.
10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že upomínka byla žalované odeslána.
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve kterých se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši [částka], poslední splátka ve výši [částka]). Žalovaná si dále sjednala doplňkové pojištění ve výši [částka] za celou dobu pojištění, tj. splácení úvěru. Finančních prostředky měly být žalované poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že se v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované se této dotazovala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace pak měly být zaznamenány do zákaznické karty žalované. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na úvěr uhradila [částka]. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou, včetně jejího příslušenství na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
14. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.
15. Dle § 1958 odst. 1, 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Dle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena22. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy.23. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uvedených důvodů. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce (dle § 2390 o.z.) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela finanční prostředky v celkové ve výši [částka]. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními.24. Je zřejmé, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr (zápůjčku) poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak argumentovala tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice tvrdila, že při sjednávání zápůjčky předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace poskytnuté žalovanou, a to především přeloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami, ale žádný z těchto dokumentů žalobkyní soudu předložen nebyl. I kdyby tyto dokumenty žalobkyně předložila, prokazovaly by zkoumání toliko příjmové stránky. Pokud jde o stránku výdajovou tak u této předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z tvrzení žalované, kdy její měsíční výdaje měly být ve výši [částka] z toho [Anonymizováno] [Anonymizováno] externí splátky, kdy rozdíl ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] však nebyl nikterak vysvětlen. Žalovaná měla bydlet v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Ohledně výdajové stránky nebyly doloženy a ani tvrzeny žádné další výdaje, kdy je zcela zřejmé, že žalovaná další výdaje mít musela. Předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala výši vyživovací povinnosti a ani další výdaje, které dozajista žalovaná vynakládala s uspokojováním nejen jejich bytových potřeb (kolik je hrazeno na nájem, kolik na energie) a jeho ostatních potřeb (kulturních, společenských, sportovních aj.). Lze tedy uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované do určité míry zkoumala, avšak nikoliv s odbornou péčí a poznatky takto získané řádně nevyhodnotila. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, tak dle § 580 odst. 1 o.z.).25. K argumentaci rozhodnutím Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], kterou žalobkyně uvedla, soud zdůrazňuje, že uvedené závěry se vztahují k § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. V tomto případě však soud nemůže ignorovat ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který již, na rozdíl od zákona č. 145/2010 Sb., po poskytovateli úvěru vyžaduje uchování dokumentů při ověřování úvěruschopnosti. Nepostačuje tedy, pokud žalobkyně uvádí, že v době uzavření smluv měla tyto dokumenty právní předchůdkyně k dispozici, ale v době rozhodování sporu soudem tyto nedoložila.26. Žalovaná je za daného stavu povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru (jistina ve výši [částka]) poníženou o již učiněné splátky (dle tvrzení žalobkyně bylo na zápůjčky uhrazeno [částka]) v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku v celkové výši [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o SP spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalované neodpovídají žádné splátky a ani nedeklarovala očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil ji soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.27. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla převážně úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.28. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.