Výrok
I. Zletilý [Jméno osvojence], narozený [rodné přijmení] [Datum narození osvojence], syn matky [Jméno osvojitele B], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození osvojitele B], a otce [jméno FO], narozeného dne [datum], se stává od právní moci tohoto rozsudku osvojencem [Jméno osvojitele A], narozeného dne [Datum narození osvojitele A], trvale bytem [adresa].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Navrhovatel [Jméno osvojitele A] se svým návrhem domáhal osvojení zletilého [Jméno osvojence]. V odůvodnění návrhu uvedl, že s osvojovaným a jeho matkou [Jméno osvojitele B] žil ve společné domácnosti od roku 1984, na výchově osvojovaného se tak podílel od jeho šesti let. Bylo mezi nimi vytvořeno silné citové pouto odpovídající vztahu otce a syna. Dne [datum] navrhovatel uzavřel manželství s matkou osvojovaného [jméno FO]. Biologický otec osvojovaného [jméno FO], nar. [datum] se s osvojovaným nestýká již přes 20 let a ani jeden z nich o styk nestojí. Osvojovaný [Jméno osvojence] se k návrhu na osvojení připojil a uvedl, že s návrhem na osvojení souhlasí.
2. Účastníci řízení při jednání soudu shodně uvedli, že osvojitel žil s osvojovaným a jeho matkou ve společné domácnosti od roku 1984. Osvojovaný i jeho matka se k návrhu na osvojení bez výhrad připojili. Všichni účastníci řízení uvedli, že mají krásné rodinné vztahy, vídají se pravidelně jako rodina, vzájemně si pomáhají, kdykoliv je potřeba, chovají k sobě úctu. Děti osvojovaného, které již jsou zletilé, a které má osvojovaný s manželkou [tituly před jménem] [jméno FO] považují osvojitele za svého dědečka. Toto oba uvedli jak v rámci svého výslechu, tak v čestném prohlášení ze dne [datum].
3. Z rodného listu osvojovaného soud zjistil, že jeho matkou je [Jméno osvojitele B], rozená [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození osvojitele B], a otce [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum].
4. Z oddacího listu doloženého navrhovatelem soud dále zjistil, že navrhovatel dne [datum] uzavřel manželství s matkou osvojovaného [Jméno osvojitele B], rozenou [Anonymizováno].
5. Na jednání bylo čteno čestné prohlášení manželky osvojovaného, ve kterém uvedla, že je ji známo, že osvojitel podal návrh na osvojení jejího manžela [Jméno osvojence], který s osvojením souhlasil. S osvojitelem má velmi kladný vztah, vnímá jej jako otce svého manžela. Podepsaným čestným prohlášením stvrdila, že si je vědoma, že osvojení bude mít vliv i do sféry majetkové, s tímto je srozuměna a dopředu důsledně zvážila veškeré aspekty pro a proti, přičemž si je vědoma všech právních důsledků s osvojením spojených.
6. Dle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
7. Dle § 847 odst. 1 písm. c), d) občanského zákoníku zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.
8. Dle § 847 odst. 2 občanského zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Rozdílem oproti úpravě osvojení nezletilého je to, že se zde nevyžaduje souhlas pokrevních rodičů. Zákon nestanovuje, co lze považovat za odůvodněný zájem pokrevního rodiče, proto je nutno ponechat tuto podmínku výhradně na úvaze soudu. ([jméno FO], [Anonymizováno] a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 1. Vydání. V Praze: [právnická osoba]. Beck,2014, s. 774.)
9. Dle § 850 odst. 2 občanského zákoníku, trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny.
10. Dle § 852 občanského zákoníku osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené [rodné přijmení] osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
11. Podmínka souhlasu manžela osvojovaného s osvojením se vztahuje na každého osvojovaného, u kterého trvá manželství, s výjimkou situací výslovně popsaných tímto ustanovením. Forma souhlasu není upravena, nicméně s ohledem na obligatorní výslech manžela bude pravděpodobně pravidlem udělení souhlasu v rámci výslechu. Není ale vyloučena ani forma jiná. Možné zpětvzetí souhlasu právní úprava nereguluje, avšak s ohledem na povahu a význam dopadu osvojení je zřejmě přípustné souhlas vzít zpět do okamžiku rozhodnutí o osvojení. Setkáme se dokonce s názorem, že je zpětvzetí možné až do nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení (Sedlák a [jméno FO] [jméno FO] [Anonymizováno]., [Anonymizováno] [Anonymizováno]., [Anonymizováno] L. [Anonymizováno] zákoník: komentář. Rodinné právo).
12. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že osvojitel žil s osvojovaným a jeho matkou ve společné domácnosti od roku 1984, tedy od brzkého věku osvojovaného, dne [datum] osvojitel uzavřel s matkou osvojovaného manželství. Osvojovaný, jeho matka, manželka i již zletilé děti s osvojením jednoznačně souhlasili. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud návrhu na osvojení zletilého vyhověl, když zde neshledal žádnou překážku odporující dobrým mravům (§ 846 občanského zákoníku). Soud zde neshledal ani žádný rozpor s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů, když matka osvojovaného s osvojením bez výhrad souhlasila (§ 847 odst. 2 občanského zákoníku), zároveň byl dán souhlas manžela (§ 850 odst. 2 občanského zákoníku) i jeho potomků (§ 852 občanského zákoníku). Zároveň soud shledal splnění podmínek daných § 847 odst. 1 písm. c), d) občanského zákoníku.
13. Dle § 797 občanského zákoníku na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič osvojovaného, a to na místo otce [jméno FO], narozeného [datum].
14. Ve smyslu § 23 z.ř.s. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu svých nákladů řízení. Žádný z účastníků toto právo ani neuplatňoval.