56 C 66/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne 14. 11. 2024 domáhala zaplacení částky 80 635,65 Kč s příslušenstvím v žalobě blíže specifikovaným a nákladů řízení. Žalobkyně svůj nárok opírala o skutečnost, že [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s., která zanikla k 1. 1. 2022 fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba].), IČ [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 13. 4. 2021 elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o půjčce, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tuto zápůjčku splatí v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 305 Kč vždy k danému dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % p. a. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu učiněného ze strany žalovaného prostřednictvím jeho internetového bankovnictví dne 13. 4. 2021 a téhož dne následnou akceptací ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Ověření žalovaného a následný podpis smlouvy je ověřen pomocí potvrzovacího SMS kódu na žalovaného nahlášený telefonický kontakt. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. S ohledem na tuto skutečnost tak právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr, poté co žalovaného na množnost zesplatnění upozornila, ke dni 13. 2. 2024 zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to nahlédnutím do bankovních a nebankovních registrů (SOLUS, insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací získaných od žalovaného, kdy žádost žalované byla hodnocena individuálně s ohledem na schvalovacími strategiemi a principy obezřetného úvěrování. Právní předchůdkyně žalobkyně získala informace o finanční situaci žalovaného, kdy příjmy činily 27 000 Kč a zohledněné výdaje oproti žádosti navýšila na 16 198 Kč (z toho výdaje na splátky půjček 2 838 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru ve výši 9 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 860 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tak získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Na úvěr bylo žalovaným uhrazeno celkem 65 191,59 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 byla pohledávka za žalovaným včetně příslušenství a práv s pohledávkou spojených postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 79 386,65 Kč, smluvního úroku ve výši 6 106,94 Kč splatného ke dni 13. 2. 2024, úroku z prodlení ve výši 156,54 Kč splatného ke dni 13. 2. 2024, dlužných poplatků ve výši 1 249 Kč, smluvních úroků ve výši 18,90 % p. a. z částky 79 386,64 od 14. 2.2024 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 14.75 % ročně z částky 80 635,65 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních platebních a investičních služeb ze dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat či zprostředkovat žalovanému bankovní služby.

4. Z potvrzení o zřízení účtu ze dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně tímto potvrzovala žalovanému zřízení bankovního účtu č. [č. účtu], jehož majitelem/disponentem byl žalovaný.

5. Z kopie dokladu totožnosti bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně (i žalobkyně) disponovala osobními údaji žalovaného (jménem, příjmením, datem narození, trvalým pobytem).

6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ve spojení s žádostí klienta, údaji klienta a blacklistu, soud zjistil, že žalovaný dne 12. 4. 2021 požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr č. [hodnota] ve výši 100 000 Kč. Při ověření úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z interních a externích zdrojů (registry BRKI, NRKI, SOLUS) zohledňovala příjmy a výdaje žalovaného s přihlédnutím k celkovému skóringu žalovaného, kdy žalovaný neměl žádný záznam v insolvenčním rejstříku, nebyl u něj evidován žádný neplatný doklad, žalovaný neměl záznam v interním blacklistu a dále nebyl nalezen žádný negativní záznam žalovaného ve výše uvedených veřejných registrech. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v pronájmu, je vyučen. Žalovaný měl mít dva existující splátkové kontrakty, dva odmítnuté kontrakty, jeden ukončený a jeden nesplátkový ukončený kontrakt. Na splátkách měl žalovaný hradit 2 460 Kč. Příjmy žalovaného činily 27 000 Kč (ověřeno z výpisů z bankovního účtu žalovaného). Výdaje dle žádosti ve výši 9 500 Kč na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně zohledněné výdaje oproti žádosti navýšila na 16 198 Kč (z toho výdaje na splátky půjček 2 838 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru ve výši 9 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 860 Kč, ostatní výdaje žádné). Žalovanému tak měly zbývat disponibilní prostředky ve výši 10 802 Kč. S ohledem na výše uvedené tak právní předchůdkyně žalobkyně neměla pochyb o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto mu právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 4. 2021 úvěr schválila.

7. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období 1. 3. 2021 – 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 819,50 Kč a konečný zůstatek činil 2 087,57 Kč, kdy dne 11. 3. 2021 byla na účet mimo jiné připsána částka 27 025 Kč s poznámkou mzda na účet od společnosti [právnická osoba].

8. Z výpisů z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem/disponentem tohoto bankovního účtu. Dle výpisu za měsíc duben 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 2 087,57 Kč a konečný zůstatek 97 058,38 Kč, kdy dne 13. 4. 2021 byla žalovanému poukázána částka 100 000 Kč jakožto čerpání půjčky. Dne 12. 4. 2021 byla na účet mimo jiné připsána částka 30 263 Kč s poznámkou mzda na účet od společnosti [právnická osoba]. Z dalších výpisů (účtu, úvěru) soud s ohledem na níže uvedený právní názor žádná skutková zjištění nečinil, neboť tyto se nevztahovaly k období bezprostředně předcházejícímu poskytnutí půjčky.

9. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 13. 4. 2021 bylo zjištěno, že na základě tohoto hodlala právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřít smlouvu o půjčce, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 100 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], a žalovaný se měl zavázat, že bude poskytnuté finanční prostředky splácet společně s pojištěním splácet v pravidelných 84 měsíčních splátkách (celkem splátka ve výši 2 305 Kč – částka 2 155 Kč splátka úvěru + částka 150 Kč pojištění). Splatnost první splátky byla stanovena na 13. 5. 2021.

10. Z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 13. 4. 2021 bylo zjištěno že dne 13. 4. 2021 došlo právní předchůdkyní žalobkyně k akceptaci návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce, jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky splácet společně s pojištěním splácet v pravidelných 84 měsíčních splátkách (celkem splátka ve výši 2 305 Kč – částka 2 155 Kč splátka úvěru + částka 150 Kč pojištění). Splatnost první splátky byla stanovena na 13. 5. 2021.

11. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně, kdy z této se podává, jak bylo na půjčku účtováno, kdy žalovanému měla být dne 13. 4. 2021 poskytnuta částka 100 000 Kč (minutová půjčka).

12. Z produktových obchodních podmínek [právnická osoba]. pro půjčky účinné od 25. 5. 2018 a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že tyto upravují podmínky veškerých smluvních závazků mezi právní předchůdkyní žalobkyně a klientem vzniklých v souvislosti s bankovními službami a podmínky pro poskytování a správu půjček společnosti [právnická osoba].

13. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 13. 2. 2024 bylo zjištěno, že s ohledem na prodlení žalovaného s hrazením splátek využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a žalovanému oznámila zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k okamžitému uhrazení částky 89 899,13 Kč.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne 27. 6. 2024 ve spojení s potvrzením úplaty ze dne 1. 7. 2024 a seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky dle přílohy č.[hodnota] této smlouvy, tj. i pohledávku žalovaného v příloze pod pořadovým číslem [hodnota].

15. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky za jeho osobou, a to ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], na žalobkyni. Dopis byl žalovanému odeslán dne 17. 7. 2024.

16. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 17. 10. 2024 bylo zjištěno, že tímto právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 105 354,04 Kč, a to nejpozději do 1. 11. 2024. Výzva byla dle podacího lístku žalovanému odeslána dne 17. 10. 2024.

17. Ze sazebníku – doplňkových služeb a pojištění platného od 1. 1. 2021 bylo zjištěno, že tento upravuje sazbu pro jednotlivé produkty předchůdkyně žalobkyně.

18. Z prohlášení o změně kontaktních údajů ze dne 22. 1. 2025 bylo zjištěno, že u žalovaného došlo ke změně údajů (emailu a telefonního čísla).

19. Z podání [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. ze dne 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem/disponentem bankovního účtu č. [č. účtu], kdy dne 13. 4. 2021 byla žalovanému na tento účet poukázána částka 100 000 Kč jakožto čerpání půjčky.

20. Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 13. 4. 2021 smlouvu o půjčce, na jejím základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit v měsíčních splátkách. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla na jeho bankovní účet. Žalovaný na splátkách dle tvrzení žalobkyně uhradil celkem částku 65 191,59 Kč. Žalovaný podstatně porušil svoji povinnost, když se dostal do prodlení s uhrazením splátek. Dopisem ze dne 13. 2. 2024 předchůdkyně žalobkyně přistoupila ke zesplatnění úvěru žalovaného a vyzvala jej k uhrazení dluhu. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným, včetně jejího příslušenství, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2024. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne 17. 7. 2024 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Výzvou ze dne 17. 10. 2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Dle § 1958 odst. 1, 2 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části a z jiných než žalobkyní uváděných důvodů.

29. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona. Dle tvrzení žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z informací získaných přímo od žalovaného a z interních a externích zdrojů (registry BRKI, NRKI, SOLUS), kdy zohledňovala příjmy a výdaje žalovaného s přihlédnutím k celkovému skóringu žalovaného. Žalovaný neměl žádný záznam v insolvenčním rejstříku, nebyl u něj evidován žádný neplatný doklad, žalovaný neměl záznam v interním blacklistu a dále nebyl nalezen žádný negativní záznam žalovaného ve výše uvedených veřejných registrech. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v pronájmu, je vyučen. Žalovaný měl mít dva existující splátkové kontrakty, dva odmítnuté kontrakty, jeden ukončený a jeden nesplátkový ukončený kontrakt. Na splátkách měl žalovaný hradit 2 460 Kč. Příjmy žalovaného činily 27 000 Kč (ověřeno z výpisů z bankovního účtu žalovaného) a zohledněné výdaje oproti žádosti právní předchůdkyně navýšila na 16 198 Kč (z toho výdaje na splátky půjček 2 838 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru ve výši 9 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 860 Kč, ostatní výdaje žádné). Žalovanému tak měly zbývat disponibilní prostředky ve výši 10 802 Kč. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami nebo výpisem z účtu, dále dokladem o uspokojování bytové potřeby, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích žalovaného atd. Případná nahlížení do interních a externích databází jsou však sama o osobě nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného za období 3,4/2021, tj. období bezprostředně předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Soud z těchto výpisů zjistil, že příjem žalovaného za toto období tvořila v březnu 2021 částka 27 025 Kč a v dubnu částka 30 263 Kč (mzda od společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno], a.s.). a odepsány pravidelné platby (paušál, platby za jídlo, drogerii, pohonné hmoty, atd) a výživné na syna (částka 2 000 Kč, 2 200 Kč). Právní předchůdkyně, pokud jde o zkoumání příjmové stránky, tak vycházela z výpisů z účtu žalovaného, kdy tyto potvrdili jeho pravidelný měsíční příjem v podobě mzdy. Pokud jde o výdaje tak tyto předchůdkyně žalobkyně navýšila oproti žádosti žalovaného (výdaje uvedeny žalovaným ve výši 9 500 Kč) na částku 16 198 Kč (z toho výdaje na splátky půjček 2 838 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru ve výši 9 500 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 860 Kč, ostatní výdaje žádné). Ohledně výdajové stránky pak předchůdkyně žalobkyně tedy sama stanovila částku výdajů žalovaného, a i když ji navýšila oproti údajům, které uvedl žalovaný nebylo soudu zřejmé na základě jakých skutečností, a z jakých podkladů takto učinila. Žalobkyně doložila pouze dva, resp. jeden výpis z účtu předcházející období poskytnutí půjčky, kdy pouze z něj nelze stanovit pravidelné platby žalovaného, které vynakládá v souvislosti s uspokojování jeho bytových, společenských a dalších potřeb. K tomuto by bylo zapotřebí výpisů alespoň za období 3–4 měsíců. Toto však žalobkyně nedoložila. Soud tam nemohl ověřit, zda výdaje započítávané předchůdkyní žalobkyně opravdu odpovídají skutečnosti. Z doložených podkladů ke zkoumání úvěruschopnosti pak nevyplývá, zda právní předchůdkyně žalobkyně zohledňovala plnění vyživovací povinnosti žalovaného, kdy tato je z výpisu (3,4/2021) patrná. Plnění vyživovací povinnosti je dozajista povinností primární, a proto bude mít i vliv na případné pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Soud tak má za to, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného (předně co do výdajové stránky) s řádnou péčí. Nic na tomto závěru nezmění ani skutečnost, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel.

30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet.

31. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o. z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.).

32. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč a na úvěr žalovaný uhradil částku ve výši 65 191,59 Kč.

33. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaný za daného stavu povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky ponížené o již učiněné splátky (100 000 – 65 191,59 Kč) v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku 34 808,41 Kč, když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o úvěru spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalované neodpovídají žádné splátky a ani nedeklarovala očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil jí soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

34. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

35. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.