Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 540,94 Kč, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 12,75 % od 19.7.2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení ročního zákonného úroku z prodlení z částky 15 540,94 ve výši 14,75 % od 10.6.2024 a ročního zákonného úroku z prodlení ve zbývající části 2 % z částky 5 540,94 Kč od 19.7.2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 557 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno žalobkyně B].
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 29.8.2024 domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 15 540,94 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), jakožto původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru dne 9.2.2024, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr v konečné výši 15 540,94 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 9.6.2024, což žalovaná neučinila ani z části. Původní věřitel poskytuje úvěry přes své webové stránky www.[Anonymizováno].[Anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Tímto zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala v uvedené výši. Úvěruschopnost žalované splácet úvěr původní věřitel ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí minimálně rovnat životnímu minimu v aktuální výši 3 410 Kč. Dále byla žalovaná lustrována ve všech dostupných registrech – ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Důvodné pochybnosti o neschopnosti žalované splácet, původní věřitel nenabyl. Úvěr byl poskytován z účtu původního věřitele na účet žalované č. [č. účtu]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou odeslanou dne 11.7.2024.
2. Podáním ze dne 5.3.2025 žalovaná sdělila soudu, že se dostala do tíživé finanční situace, kdy v červnu 2024 oslovila organizaci Člověk v tísni, kde ji pomohli řešit její situaci. Dále uvedla, že je ochotna uhradit celkovou hodnotu pohledávky bez příslušenství v částce 15 540,94 Kč. Aktuálně splácí tři nebankovní úvěru v celkové výši 4 700 Kč měsíčně, přičemž s úhradou jí vypomáhá matka, jinak by nebyla schopna úvěry hradit. Zavázala se uhradit žalovanou částku, avšak bez příslušenství a náhrady nákladů řízení, které jí současná tíživá situace nedovoluje hradit.
3. U jednání dne 11.6.2025 žalovaná požádala o možnost uhradit dlužnou částku v rozumných splátkách do max 2 500 Kč měsíčně ke každému 20. dni v měsíci.
4. Podle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.
5. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
6. Soud ve věci rozhodl na základě uznání žalované dle posledně citovaného zákonného ustanovení částečným rozsudkem pro uznání, neboť jeho vydání není vyloučeno z povahy věci a jeho obsah není v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů. Soud posoudil vyjádření žalované podle obsahu, nikoli podle názvu (formy). Jelikož žalovaná uvedla, že je ochotna uhradit celkovou dlužnou částku bez příslušenství ve výši 15 540,94 Kč, lze konstatovat, že tímto procesním úkonem adresovaným soudu uznala nárok žalobkyně z části. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový úkon označen a zda uznání nároku je vyjádřeno právě takovým slovním spojením. Procesní úkon, jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu, vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli nárok nepodmíněně uspokojit, je třeba vždy považovat za uznání nároku s účinky podle § 153a o.s.ř. (k tomu např. rozsudek NS ČR ze dne 25.4.2002 sp. zn. [spisová značka]). Soud současně postupoval podle podání žalobkyně ze de14.5.2025, neboť se zde vyjádřila tak, že jelikož žalovaná dluh uznává, navrhuje soudu, aby žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit. Soud toto vyjádření posoudil jako návrh žalobkyně k rozhodnutí podle ust. § 153a odst. 1 in fine.
7. Pokud jde o žalobou požadované příslušenství, postupoval a rozhodl soud následovně:
8. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, a proto soud postupoval ve shodě s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., kdy jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů.
9. Z výpovědi žalované zjistil, že žije sama s osmiletou dcerou, kterou má ve střídavé péči s bývalým partnerem. Ta nefunguje, proto je dcera převážně u ní, což jí přináší problémy s nalezením zaměstnání, když může pracovat jen na ranní směnu. Má jen jednu vyživovací povinnost. Žijí v nájemním bydlení, v bytě o velikosti 2+1 s náklady ve výši 15 000 Kč měsíčně včetně záloh na elektřinu, plyn a vodu (čisté nájemné činí 10 500 Kč). Pobírá dávky státní sociální podpory, a to příspěvek na bydlení ve výši 12 000 Kč a přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Otec dítěte přispívá na výživném 2 – 3 000 Kč měsíčně v hotovosti. Pokud jde o závazky, celková měsíční splátka čini 4 598 Kč s tím, že splátku ve výši 1 500 Kč bude hradit do roku 2029, splátku ve výši 1 221 Kč do roku 2026 a splátku 1 877 Kč do roku 2032 Kč. Je vedena jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce. Krom dávek státní sociální podpory nemá žádný příjem, a to ani brigádní, se vším ostatním jí pomáhá maminka, která hradí stávající splátku a je ochotna hradit i další splátku, kterou žalovaná navrhla. Krom toho jim hradí veškeré měsíční náklady na uspokojení potřeb žalované a její dcery.
10. Původní věřitel vystavil listinu označenou jako Multitude bank p.l.c.-úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem 9.2.2024. Žalovaná byla v této listině označena rodným číslem [hodnota], pod adresou [adresa], tel. číslem [hodnota]. V listině byl uveden závazek věřitele Multitude Bank p.l.c. poskytnout klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 10 000 Kč s prvým čerpáním v této částce. Roční úroková sazba byla uvedena ve výši 146,949 %. Listina nenese datum ani podpisy účastníků, resp. smluvních stran.
11. Z Historie úvěru soud zjistil, že žalovaná dne 9.2.2024 načerpala částku 10 000 Kč (withdrawal), a tato byla evidována jako neuhrazená za období od tohoto data ještě k 6.6.2024 a k datu 7.6.2024 je zde uvedena položka označená jako platba (payment) ve výši -10 000 Kč. Celkové poplatky jsou ve výši -750 Kč, úrok -4 790,94 Kč a celkový dluh ve výši 15 540,94 Kč.
12. Ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. ze dne 10.1.2025 vyplynulo, že žalovaná byla majitelkou účtu č. [hodnota], který jí byl otevřen 24.7.2015. Na účet byla ke dni 9.2.2024 připsána částka 10 000 Kč z účtu č. [č. účtu] vedeného na Multitude Bank Plc.
13. Z listiny označené jako Platební informace plyne aktuální povinná částka ve výši 6 911,70 Kč s datem splatnosti 9.6.2024 a celková dlužná částka k datu splatnosti ve výši 15 621,46 Kč.
14. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11.7.2024 vyplynulo, že původní věřitel oznamoval žalované změnu věřitele na žalobkyni s tím, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou a vyzval ji k úhradě dlužné částky.
15. Výzvou k úhradě ze dne 11.7.2024 vyzval žalovanou k úhradě dluhu zástupce žalobkyně, výzvu předal k poštovní přepravě dne 11.7.2024.
16. Z listiny označené jako Smlouva o opakovaném postoupení pohledávek, seznamu pohledávek a dodatku č. [hodnota] soud zjistil, že ji uzavřel původní věřitel a žalobkyně s podpisy dne 27.1.2020. Předmětem převodu bylo portfolio pohledávek ze spotřebitelských úvěrů po lhůtě splatnosti déle než 90 dnů. Pohledávka za žalovanou byla převáděna pod pořadovým číslem [hodnota].
17. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
18. Původní věřitel vyhotovil smlouvu o poskytnutí úvěru žalované, identifikované v listině svým rodným číslem, s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a částkou prvého čerpání 10 000 Kč. Listina nebyla smluvními stranami podepsána ani datována. Původní věřitel nezkoumal schopnost žalované hradit poskytnutý úvěr před tím, než jí nějaké finanční prostředky poskytl. Žalované byla na její účet u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. poskytnuta částka 10 000 Kč dne 9.2.2024. Žalovaná byla k úhradě vyzvána zástupcem žalobkyně. Pohledávka přešla na žalobkyni postoupením od původního věřitele.
19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP ve znění účinném do 29.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Soud nejprve zkoumal, zda došlo k uzavření smlouvy způsobem tvrzeným v žalobě a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Listina totiž neobsahuje datum ani podpisy smluvních stran, a to buď vlastnoruční nebo takový, ze kterého by bylo zřejmé, že obsah smlouvy byl žalovanou elektronicky odsouhlasena takovým způsobem, že je ale možné zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Jednající osoba může být určena různým způsobem, především jednáním na základě kvalifikovaného certifikátu, ale třeba i dvou faktorovou identifikací (přihlášením do systému pod přihlašovacím jménem a heslem a potvrzením podpisu zadáním hesla zaslaného na mobilní telefon). Nic takového prokázáno nebylo. Současně nebylo prokázáno, že by původní věřitel, jakkoliv zkoumal schopnost žalované splácet úvěr před jeho poskytnutím. Za tímto účelem soud poučil žalobkyni ve fázi písemné přípravy o její povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem a jaké byly získány informace o schopnosti žalované úvěr splácet, a vyzval ji k doplnění náležitých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání (v podrobnostech viz usnesení č.l. 15). Žalobkyně nikterak na výzvu nereagovala. Čili je zřejmé, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti. Současně bylo tvrzeno, že úvěr byl čerpán žalovanou na účet u Moneta Money bank a.s., což bylo prokázáno sdělením banky o připsání částky 10 000 Kč ke dni 9.2.2024.
21. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázáno uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a nemá za prokázané zkoumání úvěruschopnosti, byl připraven žalobkyni za účelem rozhodnutí o požadovaném příslušenství poučit podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při jednání v tomto smyslu, byť zde byla již jedna výzva v tomto smyslu. Omluvou z jednání se žalobkyně vzdala možnosti být poučena, a tedy i možnosti unést břemeno tvrzení i břemeno důkazní.
22. Pokud nebylo prokázáno, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou nedošlo (a i kdyby tak prokázáno bylo, byla by shledána pro absenci zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet za neplatnou), avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované (na účet, jehož majitelem byla žalovaná) poskytl částku 10 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (žalobkyně) plnila obohacené (žalované) bez právního důvodu. Poskytnutou částku 10 000 Kč však již žalovaná původnímu věřiteli, resp. žalobkyni nevrátila, když jak žalobkyně uváděla, na danou částku neuhradil ničeho.
23. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne 11.7.2024 se lhůtou do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Na poštu byla zásilka podána dne 11.7.2024 a doručena tak byla dne 15.7.2024 (§ 573 o. z.). Žalovaná se tak ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne 19.7.2024, neboť třídenní lhůta uplynula dnem 18.7.2024, a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
24. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení příslušenství v podobě úroku z prodlení z částky 15 540,94 Kč, kterou žalovaná uznala, ve výši 12,75 % ročně od 19.7.2024 do zaplacení. Žalobě proto v tomto rozsahu vyhověl. Ve výroku II. rozsudku pak soud žalobu jako nedůvodnou ve zbývajícím rozsahu zamítl.
25. Žalobkyně byla v dané věci neúspěšnou účastnicí v poměrně nepatrné části ([právnická osoba] %), proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení tvoří v dané věci žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem ve výši 2 340 Kč podle ust. § 14b odst. 1, odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) za čtyři úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení (200 Kč), výzvy k plnění (200 Kč), podání žaloby (200 Kč) a vyjádření se k věci samé k výzvě soudu v průběhu řízení před soudem (1 740 Kč), dále náhrada hotových výdajů v celkové výši 600 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a b) a.t., tedy za tři úkony právní služby po 100 Kč a za jeden v řízení před soudem 300 Kč, dále náhrada za 21 % DPH ve výši 617,40 Kč podle ust. § 137 o.s.ř. Celkem tak činí náhrada nákladů řízení částku 4 557 Kč.
26. Soud postupoval podle ust. § 14b a. t. proto, že žalobkyně zahajuje u zdejšího soudu řízení na podkladě návrhů ve skutkově i právně obdobných věcech, a to opakovaně a na ustáleném vzoru. K tomu srov. např. řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka].
27. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
28. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, protože pro rozhodnutí odchylné neshledal důvod. Žalovaná sice požádala o splátky do výše 2 500 Kč, avšak zároveň uvedla, že je bez jakéhokoli příjmu, vyjma dávek státní sociální podpory, které však vydá zcela na náklady spojené s bydlením a ostatní náklady rodiny hradí celé její matka. Soud tak neměl adekvátní podklad pro rozhodnutí o splátce, resp. dospěl proto k závěru, že podmínky pro povolení splátky v jakékoli, byť minimální výši, u žalované nejsou. To ovšem neznamená, že dluh prostřednictvím své matky nemůže hradit, pakliže je její matka s úhradou i těchto splátek svolná. Naopak pokud začne matka žalované hradit i tento dluh, vyhne se tak s největší pravděpodobností podání návrhu na nařízení exekuce.