Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 715 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 12 415 Kč ve výši 14,75 % od 19. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 20.9.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 715 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná byla v období od 1.8.2023 do 7.2.2024 vlastníkem – provozovatelem osobního motorového vozidla r.z. [Anonymizováno], VIN [VIN kód], č. technického průkazu [IBAN], když tuto informaci obdržela žalobkyně od Ministerstva dopravy v rámci procesu podle ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném (dále jen „ZPOPV“). Vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 1.8.2023 do 7.2.2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle ZPOPV. Žalobkyni tak vznikl podle ust. § 4 odst. 1 ZPOPV nárok na příspěvek, který se vypočte v souladu s § 4 odst. 3 ZPOPV jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Současně platí podle § 4 odst. 4 tohoto zákona, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovanou v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 65 Kč x 191 dnů a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Ta však ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak celkem domáhá zaplacení částky ve výši 12 715 Kč s příslušným úrokem z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání.
4. Z předložených listin soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaná v rozhodném období od 1.8.2023 do 7.2.2024 byla vlastníkem/provozovatelem osobního motorového vozidla r.z. [Anonymizováno], VIN [VIN kód], č. technického průkazu [IBAN], s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, a že v tomto období pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Tuto skutečnost má soud prokázánu listinou označenou jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 4.4.2024. Z téže listiny je zřejmé, že vozidlo bylo pojištěno jen v období od 1.8.2022 do 7.2.2023 z titulu smlouvy uzavřené s [právnická osoba]. č. [hodnota]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení příspěvku ve výši 12 816 Kč (tj. 65 Kč x 191 dnů), úroku z prodlení a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Tuto skutečnost má soud za prokázánu ještě listinou označenou jako Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno]. Žalovaná však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, přes urgenci zástupkyně žalobkyně ze dne 26.8.2024, na dlužnou částku ničeho nezaplatila. Žalobkyně obdržela informaci o neuhrazení „povinného ručení“ v souladu s § 15 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně identifikace provozovatele a vlastníka vozidla shora specifikovaného (tov. zn. [jméno FO] [jméno FO]), tedy žalované. Soud tuto informaci zjistil z listin označených jako Informace z Registru silničních vozidel a Zjištěné údaje o vozidlu.
5. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 65 Kč, tj. celkem 12 415 Kč za dobu 191 dnů). Dle § 2a téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 o. z.), vznikla žalované povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, ale i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se výše úroku z prodlení stanoví. S ohledem na shora uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 715 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
7. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.