Výrok
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,50 % ročně od 8. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žaloba, již se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 271 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 771 Kč od 3. 5. 2024 do 7. 11. 2025, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 4 271 Kč za dobu od 8. 11. 2025 do zaplacení zamítá.Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 337,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 13 771 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba]. (IČO [IČO]), s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 500 Kč, peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu], a to po ověření správnosti kontaktu údajů uvedených žalovaným. Původní věřitel (společnost [právnická osoba].) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti ([datum]) nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 9 500 Kč, dále poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 3 989,90 Kč a úrok stanovený dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 281,10 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 postoupena na společnost [právnická osoba]. (IČO [IČO]) následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 25. 6. 2025.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručení do datové schránky prostřednictvím veřejné datové sítě) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností Emmas credit a.s. jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovaným. Z podacího lístku ze dne 25. 6. 2025 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2025 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Dále z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně dále předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jakožto účastníci smlouvy uvedeni společnost [právnická osoba] (IČO [IČO]) jakožto věřitel a žalovaný jakožto úvěrovaný (klient), kdy tato smlouva není podepsána žalovaným. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 3. 11. 2025 vyplývá, že bankovní účet č. [č. účtu] je veden na jméno žalovaného. Dne 2. 4. 2024 byla na shora uvedený účet připsána částka 9 500 Kč.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba].) převedl dne [datum] na účet vedeném na jméno žalovaného částku 9 500 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku 9 500 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 2. 5. 2024. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru číslo [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 6. 11. 2025, následující den, tj. 7. 11. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 8. 11. 2025 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 9 500 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 8. 11. 2025 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru a úroku ve výši 4 271 Kč včetně úroku z prodlení a dále zbytku žalobou uplatněného úroku z prodlení nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Pro úplnost soud ohledně této kvalifikace uvádí, že žalobkyně podala u zdejšího soudu žaloby prakticky totožného znění pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 815 Kč (1 000 + 1 500 + 315). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 9 500 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 9 598,77 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 4 271 Kč včetně příslušenství, tj. celkem 7 438,88 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 17 037,65 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 56 %, úspěch žalovaného 44 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 12 % svých nákladů, z částky 2 815 Kč tedy ve výši 337,80 Kč.