Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku ve výši 120 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně ode dne 6. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení o vzájemném návrhu žalované, aby byli žalobci povinni zaplatit částku 57 592,04 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, se zastavuje.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce na náhradě nákladů řízení částku 161 734,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku 57 003 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově na náhradě nákladů řízení 6 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce a) podal dne 10. 1. 2022 ke zdejšímu soudu žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 120 000 Kč, ve které uvádí, že žalobce a) byl usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2021, č.j. [Anonymizováno], které vydal soudní komisař [tituly před jménem] [jméno FO], ustanoven správcem pozůstalosti po [Jméno žalobce C], nar. [datum] a zemř. 29. 8. 2021 (zůstavitel). Součástí pozůstalosti byly mimo jiné nemovitosti nacházející se v katastrální území [adresa], a to pozemek p. č. [hodnota] (zahrada) a pozemek p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] (dále jen „nemovitosti“) v k. ú. [adresa]. Pozůstalost zůstavitele byla předmětem řízení před zdejším soudem. Dědici po zůstaviteli se stali vedle žalobce a) i žalobkyně b) [Jméno žalobce B], žalobkyně c) [Jméno žalobce C] a žalobkyně d) [Jméno žalobce D] (společně dále jen „žalobci“ či jednotlivě „žalobce a), žalobkyně b), c), d)“). Bezprostředně po úmrtí zůstavitele žalovaná zabrala nemovitosti, kdy tato nebyla (ani potenciální) dědičkou po něm a nemovitosti bez právního důvodu užívala a odmítla je dědicům vydat či zpřístupnit. Tvrdí, že žalovaná si musela být vědoma toho, že po smrti zůstavitele nemá k předmětnému domu žádný užívací titul, když se nemohla stát dědičkou zůstavitele. Přesto žalovaná nevyvinula žádnou snahu k tomu, aby tuto situaci, jakkoliv konstruktivně řešila. V rodinném domě č.p. [Anonymizováno] měla žalovaná stále zapsáno sídlo svého podnikání a po smrti zůstavitele vyměnila zámky od domu, aby žalobcům znemožnila přístup do domu. Žalovaná byla žalobci opakovaně vyzývána k tomu, aby jim nemovitosti bezodkladně zpřístupnila, což ovšem žalovaná odmítala. Dne 21. 12. 2021 byla žalobci přivolána hlídka PČR, neboť je žalovaná stále odmítala do nemovitostí vpustit, avšak ani poté nebyly nemovitosti ze strany žalované zpřístupněny. Se žalobcem a) ani s jiným z žalobců žalovaná nekomunikovala a na výzvy týkající se zpřístupnění předmětného domu opakovaně nijak nereagovala. Navíc žalovaná zadržovala až do svého dobrovolného vyklizení nemovitostí dne 1. 4. 2022 veškeré movité věci, a to i přestože k nim zdejší soud usnesením nařídil závěru pozůstalosti. Tím, že žalovaná nemovitosti bez právního důvodu užívala, se na úkor dědiců bezdůvodně obohacovala. Podle odborného vyjádření společnosti [právnická osoba] činila obvyklá cena nájemného za nemovitosti 30 000 Kč za měsíc. Žalobci mají za to, že žalovaná užívala nemovitosti bez právního důvodu ode dne 30. 8. 2021 do podání této žaloby (10. 1. 2022), vznikla jí povinnost vydat bezdůvodné obohacení v obvyklé ceně nájemného za nemovitost doposud alespoň za 4 měsíce, tj. za období od 30. 8. 2021 do 30. 12. 2021 v částce 120 000 Kč (4 x 30 000 Kč). Žalobci mají za to, že žalovaná zamezila vstupu žalobců do nemovitostí nejpozději dne 2. 9. 2021, kdy byly vyměněny zámky od domu a žalobkyně d) si z domu nemohla vyzvednou věci potřebné na hasičskou soutěž. K vydání bezdůvodného obohacení vyzval žalobce a) žalovanou předžalobní výzvou ze dne 28. 12. 2021, na níž žalovaná nereagovala. Předžalobní výzva byla žalované zaslána 28. 12. 2021, tj. až po 4 měsících od úmrtí zůstavitele, během nichž žalovaná nevyvinula žádnou snahu k tomu, aby situaci řešila. Pokud snad žalovaná během této doby usilovala o jiné bydlení a měla s jeho nalezením potíže, nic jí nebránilo v tom, aby o tom informovala některého z žalobců. Pokud tak neučinila, jde jí to k tíži. Žalovaná nakonec vyklidila nemovitost dobrovolně dne 1. 4. 2022.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, kdy nárok uplatněný žalobou neuznává. Žaloba je dle žalované podána předčasně a je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná žila se zůstavitelem ve společné domácnosti delší čas. Zůstavitel zemřel dne 29. 8. 2021 a žalobci požadovali bezdůvodné obohacení ode dne 30. 8. 2021, tedy den po smrti zůstavitele. Dle žalované je nemravné požadovat tvrzený nárok právě v takové situaci, zejména s přihlédnutím k tomu, že si zůstavitel přál, aby v jeho domě i nadále bydlela, a i kdyby tomu tak nebylo, nelze spatřit jediný vstřícný krok žalobců k tomu, aby si mohla zajistit jiné bydlení. S přihlédnutím k tomu, že dům byl z důvodu obývání společné domácnosti náležitě vybaven, a to právě za přičinění žalované, nelze požadovat tvrzené bezdůvodné obohacení. Žalovaná namítá, že společnost, která vypracovala odborné vyjádření, byla zapsána do obchodního rejstříku 22. 4. 2021 a se svými osmiměsíčními zkušenostmi a základním kapitálem 1 000 Kč nemůže podat relevantní vyjádření tak, aby z něho mohlo být vycházeno při výpočtu tvrzeného bezdůvodného obohacení. Žalovaná navrhuje, aby na případnou výši bezdůvodného obohacení byl vypracován reálný znalecký posudek, který zohlední, že žalovaná svým přičiněním měla v domě zůstavitele společnou domácnost a do jaké výše se mohla, pokud vůbec, jakkoliv bezdůvodně obohatit v době, kdy si sháněla jiné bydlení, když z domu byla žalobci vypuzována. Žalovaná měla za to, že disponovala souhlasem od dvou žalobkyň s užíváním nemovitostí i po smrti jejího přítele, a to od žalobkyně c) a žalobkyně d). Oba souhlasy byly uděleny již na počátku období, za které žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalované tato neužívala nemovitosti v rozsahu tvrzeném žalobci. Žalovaná nebyla dlouhodobě schopna setrvat v domě, kde došlo k úmrtí partnera a většinu času pobývala u své dcery. Pokud žalovaná do domu jezdila, pak to bylo za účelem údržby domu a zahrady. Žalovaná tedy navrhuje zamítnutí žaloby.
3. V řízení bylo dále pokračováno se všemi dědici na straně žalobce, a to na základě usnesení Okresního soudu v Chomutově, č.j. [spisová značka] ze dne 11. 1. 2023, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2023, a to z důvodu, že dne 3. 11. 2022 nabylo právní moci usnesení č.j. [spisová značka], kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví podle schválené dohody o rozdělení pozůstalosti a také tímto dnem skončila správa pozůstalosti vykonávaná žalobcem a).
4. Při jednání soudu dne 24. 4. 2023 žalobci setrvali na svém návrhu. Žalovaná odkázala na své vyjádření, kdy má za to, že nebyl prokázán rozsah užívání nemovitosti a zda k němu došlo, když nestačí tvrdit pouze to, že došlo ze strany žalované k předání klíčů. Naopak od dvou dědiček žalovaná obdržela souhlas, že nemovitost může užívat. Právní zástupce žalované dále uvedl, že otec žalobců byl partnerem žalované, kdy tato se po jeho úmrtí vypořádávala z jeho smrtí a požadovat po ní, aby se vystěhovala z nemovitosti bylo v rozporu s dobrými mravy. Dále také uvedl, že dle jeho názoru není výše nájemného odpovídající. Právní zástupce žalobců poukázal na to, že se s žalovanou nejedná o jediný spor. Pokud žalovaná vyměnila po úmrtí zůstavitele zámek, u vchodu do nemovitosti, dá se předpokládat, že nemovitost užívala sama. Hodnota bezdůvodného obohacení byla stanovena v realitní kanceláři.
5. Při jednání soudu dne 26. 7.2023 byla vyslechnuta svědkyně [jméno FO] a [jméno FO]. Právní zástupce žalobců dále uvedl, že je nepodstatné, v jakém rozsahu žalovaná užívala nemovitost, když vyměnila zámek a majetek žalobců byl znepřístupněn. Pokud z vyjádření vyplývá, že dvě žalobkyně daly souhlas s užíváním, tak jsou čtyři dědicové, kteří by měli rozhodovat společně, nebo většinově. Souhlas žalobkyň nebyl udělen na bezplatné užívání. Na to reagoval právní zástupce žalované, který uvedl, že pokud by byl dán souhlas žalované s užíváním domu, rozhodně by se nejednalo o bezplatné užívání (žalovaná zaplatila dluh na elektrické energie).
6. Žalovaná podala vzájemný návrh doručený soudu dne 27. 9. 2023, kterým uplatnila částku ve výši 57 592,04 Kč společně s úroky z prodlení z této částky od 20. 6. 2023, kdy svůj návrh odůvodnila tím, že v rodinném domě na adrese [adresa], provedla za doby soužití s panem [Jméno žalobce C] řadu stavebních úprav na samotném domě, a i přilehlé zahradě, a to se souhlasem pana [jméno FO]. Investice žalované měli proběhnout v období od léta 2020 do ledna 2021. Žalobci se vzájemným návrhem žalované nesouhlasili, kdy měli za to, že se nejedná v dané situaci o bezdůvodné obohacení, ale o tzv. společenskou úsluhu, která nezakládá právní vztahy. Soud ohledně vzájemného návrhu pokračoval v jednání, když žalovaná dne 17. 3. 2025 vzala svůj vzájemný návrh v celém rozsahu zpět.
7. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 28. 12. 2021 bylo zjištěno, že touto právní zástupce žalobců vyzýval žalovanou k uhrazení částky 120 000 Kč představující bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí, kdy po smrti zůstavitele ([Jméno žalobce C]) již nedisponuje užívacím právem k těmto nemovitostem. Dále byla žalovaná vyzvána k ukončení protiprávního užívání a vyklizení nemovitostí.
8. Z výzvy k neprodlenému zpřístupnění nemovitosti a ke zdržení se protiprávního jednání ze dne 12. 12. 2021 bylo zjištěno, že touto právní zástupce žalobců vyzýval žalovanou ke zpřístupnění nemovitostí a předání klíčů, zanechání neoprávněného nakládání s movitými věcmi zůstavitele ([Jméno žalobce C]) a ukončení využívání osobního emailového účtu zůstavitele, a to do 3 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne 12. 12. 2021 a doručena dne 20. 12. 2021.
9. Z opakované výzvy k neprodlenému zpřístupnění nemovitosti ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že touto právní zástupce žalobců opakovaně žalovanou vyzýval ke zpřístupnění nemovitostí a předání klíčů, zanechání neoprávněného nakládání s movitými věcmi zůstavitele ([Jméno žalobce C]) a ukončení využívání osobního emailového účtu zůstavitele, a to nejpozději do 21. 12. 2021. Výzva byla žalované odeslána dne 16. 12. 2021 a doručena dne 20. 12. 2021.
10. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově, č. j. [spisová značka] ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že správcem dědictví po zemřelém [Jméno žalobce C] byl ustanoven [Jméno žalobce A] (žalobce a).
11. Z informativního náhledu do katastru nemovitostí platného k 27. 12. 2021 bylo zjištěno, že [Jméno žalobce C] je uveden jako vlastník pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], jehož součástí je i stavba (rodinný dům č.p. [Anonymizováno]) nacházející se v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], vše zapsáno u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa].
12. Z kopie výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalované k datu 23. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná má na adrese [adresa] uvedenu adresu sídla svého podnikání.
13. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že [Jméno žalobce A] (žalobce a) podal vysvětlení ohledně záležitosti týkající se nemovitosti na adrese [adresa], kterou obývala přítelkyně jeho otce, paní [jméno FO] (žalovaná), kdy tato s ním i s ostatními 3 dědici ([Jméno žalobce B], [Jméno žalobce C] a [Jméno žalobce D]) odmítala komunikovat a vyměnila po otcově úmrtí zámky u nemovitosti, a tak nebylo možné se do nemovitosti dostat. Dále žalovaná odmítla spolupracovat při sepisu dědictví a ani po výzvách k zpřístupnění nemovitosti tuto nezpřístupnila. Žalobce a) dále uvedl, že dne 21. 12. 2021 byla k nemovitosti přivolána hlídka PČR, aby mohl žalobce a) a žalobkyně d) vstoupit do nemovitosti. Toto jim nebylo umožněno s odkazem na nutnost prvotního vyřešení věci soudní cestou. Žalobce a) tímto také oznámil podezření na páchání trestného činu, kdy má za to, že byla zneužita osobní data jeho otce na facebooku a emailu.
14. Z listina označené jako odborný posudek společnosti [Anonymizováno]. ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že tento se týká nemovitostí: pozemku p. č. [hodnota] o výměře 587 m², zastavěná ploch a nádvoří, součástí pozemku je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům a pozemku p. č. [hodnota] o výměře 368 m², zahrada, vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedený u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa]. Obvyklá cena nájmu uvedených nemovitostí s příslušenstvím byla společností stanovena na částku 30 000 Kč za jeden kalendářní měsíc.
15. Z protokolu o předání klíčů od nemovitosti ze dne 1. 4. 2022, bylo zjištěno, že dne 1. 4. 2022 žalobce a) převzal klíče od branky, vstupních dveří k domu a garáže od žalované a byl zaznamenán stav elektroměru a vodoměru. Protokol je podepsán žalobcem a) a žalovanou.
16. Ze SMS komunikace mezi účastníky, bylo zjištěno, že tímto se žalovaná a žalobce a) domlouvali na předání klíčů od branky a od domu č.p. [Anonymizováno].
17. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově, č. j. [spisová značka], ze dne 26. 4. 2022, které nebylo právní moci dne 14. 5 2022 bylo zjištěno, že řízení o vyklizení nemovitosti bylo zastaveno, neboť byla žaloba vzata zpět z důvodu, že žalovaná po podání žaloby (1. 4. 2022) nemovitost vyklidila.
18. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově, č. j. [spisová značka] ze dne 3. 11. 2022, které nabylo právní moci dne 3. 11. 2022 bylo zjištěno, že tímto byla určena obvyklá cena aktiv a pasiv pozůstalosti a stanovena čistá hodnota pozůstalosti. Dále byla schválena dohoda dědiců kdy každý z dědiců žalobce a), žalobkyně b), žalobkyně c), žalobkyně d) nabyli rovným dílem (¼) majetek, mimo jiné: nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], tj. pozemku p. č. [hodnota], zastavěná ploch a nádvoří, součástí pozemku je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům a pozemku p. č. [hodnota], zahrada nacházející se v k. ú. [adresa].
19. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově, č. j. [spisová značka] ze dne 12. 1. 2022 bylo zjištěno, že soud nařídil závěru celé pozůstalosti a zakázal výplatu z účtů v usnesení uvedených (účet u společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba].)
20. Svědkyně [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že po smrti pana [jméno FO] v domě bydlela paní Y. Neví přesně, jak dlouho, možná rok. Když byla paní žalovaná třeba na zahradě, tak se pozdravily, ale nenavštěvovaly se. Po smrti pana [jméno FO] viděla paní žalovanou zejména, když tam přijela autem, nebo něco dělala na zahradě. Jestli byla večer v domě, nevím, protože ze svého domu nevidí na jejich okno, jen na zahradu. Co se týká užívání domu, tak po úmrtí pana [jméno FO] svědkyni [jméno FO] (žalobce a) říkal, že se tam nemůže dostat, že je tam zamčeno.
21. Svědkyně [jméno FO] ve své výpovědi uvedla, že když pan [jméno FO] zemřel, tak tam zůstala bydlet paní [adresa], která zamezila vstupu všem dětem, vyměnila zámky a nekomunikovala. [jméno FO] nijak nekomunikovala, několikrát jí svědkyně volala, bylo to marné, několikrát jí klepala na okno, později nechávala vzkazy ve schránce. Po smrti pana [jméno FO], bylo jasné, že to všechny trápilo, bylo jasné i to, že asi nějakou dobu v domě paní [adresa] zůstane, ale ona se k tomu postavila tak, že všem zamezila přístupu do domu, že si děti nemohly odnést ani své osobní věci, které v domě měly. Po smrti manžela viděla, že se paní [adresa] v domě pohybuje, neboť se v domě svítilo (okna jsou do ulice, tak to bylo vidět). I když se v domě svítilo, snažila se ťukat na okno, ale to zůstalo bez odezvy. Na její zprávy nikdy nereagovala. [jméno FO] zamezila vstupu všem dětem, vyměnila zámky a nekomunikovala. Svědkyně paní [adresa] volala, bylo to marné, několikrát jí klepala na okno, později nechávala vzkazy ve schránce. To, že jsou vyměněné zámky v domě zjistili záhy po smrti manžela, kdy dcera potřebovala hasičský mundúr, který měla právě v domě. Do domu se nedostali, protože klíče do dveří nepasovaly, takže zjistili, že fabky jsou vyměněné. Co se týká četnosti přístupu do domu, k tomu svědkyně uvedla, že to bylo minimálně jedenkrát týdne, kdy se snažili do domu dostat, ale bezvýsledně, když jeli okolo, klepali na okno, nebo nechávali vzkaz paní žalované.
22. Z kopie zprávy od žalobkyně c) bylo zjištěno, že tato byla odeslána dne 5. 9. 2021. Žalobkyně c) sdělovala žalované, že ji nikdo nevyhazuje, že je třeba se domluvit na tom, jak bude o dům postaráno a nabízela jí pomoc. Dále bylo zjištěno, že žalovaná bránila žalobci a), žalobkyni d) ([jméno FO] a [Anonymizováno]), aby si vyzvedly věci.
23. Z kopie zprávy od žalobkyně b) bylo zjištěno, že tato se uskutečnila dne 6. 9. 2021, komunikace s žalovanou byla komplikovaná. Žalobkyně b) zde uvádí, že to píše sama za sebe a jak celou situaci vnímá, kdy žalobci se nedozvídají to, co potřebují. Žalovaná jim nepodává žádné informace a oni nevědí, co je čeká.
24. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 2023 bylo zjištěno, že tento vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO], znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, zvl. specializace nemovitosti. Úkolem znalce bylo stanovení v místě a čase obvyklé nájemné k pozemku p. č. [hodnota] (zahrada) a pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba (rodinný dům) č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v období od 30. 8. 2021 do 30. 12. 2021. Znalec použil ke stanovení ceny nájemného metodu simulovaného nájemného, tato se použije v případech, kdy nelze zjistit obvyklé nájemné (v místě chybí informace o pronájmu), a proto znalec vycházel z obvyklé ceny nemovitosti. Obvyklé nájemné pro zmiňované nemovitosti bylo stanoveno na částku 31 000 Kč za jeden kalendářní měsíc.
25. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 30. 6. 2022 – [jméno FO], bylo zjištěno, že tento uvedl, že žalovaná rovněž po smrti tchána vyměnila zámek od dveří z domu, kde s tchánem společně žili.
26. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 23. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně c) uvedla, že žalovaná vyměnila zámek k hlavním dveřím, stalo se to před nebo po smrti otce, kdy si nepamatuje. Žalovaná tvrdila, že to udělala proto, že zámek nefungoval. Nedala jim však žádné klíče od zámku a do domu je nepustila. Dělo se to od září 2021 do března 2022.
27. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 21. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně b) uvedla, že po smrti otce je žalovaná do domu pustila až kolem 1. 4. 2022. Žalovaná po smrti otce odmítla vydat sestře [Anonymizováno] [jméno FO] (žalobkyni d) vybavení na hasičskou soutěž.
28. Z vyrozumění Policie ČR bylo zjištěno, že sama žalovaná uvedla, že je pravda, že v domě u vstupních dveří vyměnila zámky FAB, ale z toho důvodu, že byly nefunkční, ale [Jméno žalobce A] (žalobce a) o tom věděl, neboť ji na to upozornil. Bylo to někdy po úmrtí jejího přítele, ale datum si už nepamatuje.
29. Ze SMS komunikace bylo zjištěno, že tato probíhala 2. 9. 2021 mezi žalovanou a manželem žalobkyně b), kdy tento žalované sděloval, že B. (žalobkyně d) byla včera ve [Anonymizováno], potřebovala si vzít věci na hasiče a nemohla se dostat do domu, aby si vzala věci na sobotní hasičské závody a dotazoval se, zda by se tam do soboty mohla nějak dostat. Apeloval na to, že je důležité, aby společně komunikovali.
30. Z Dopisu [jméno FO] ze dne 13. 11. 2021, adresovaný žalované, z návrhu na předběžné opatření ke vstupu do domu, ze dne 1. 12. 2021, z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 15. 3. 2024, rozsudku Krajského soudu v [adresa], č.j. [spisová značka], rozsudku Okresního soudu v Teplicích, č.j. [spisová značka] soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť skutkový stav měl soud již za dostatečně prokázaný z doposud provedených důkazů.
31. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 12. 6. 2023, doručenky do datové schránky ze dne 12. 6. 2023, znaleckého posudku č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 12. 6. 2023, doručenky do datové schránky ze dne 19. 6. 2023, výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, z fotografie zachycující stavební práce na a v domě, na zahradě a vybavení domu, soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť tyto důkazy se týkaly nároku, který žalovaná při jednaní konaném dne 17. 3. 2025 vzala zpět.
32. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Vlastníkem nemovitostí, pozemku p. č. [hodnota] a pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je i stavba (rodinný dům č.p. [Anonymizováno]) nacházející se v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], vše zapsáno u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] byl [Jméno žalobce C] ([datum]). Po jeho smrti žalobci a), jakožto správci pozůstalosti po zemřelém [Jméno žalobce C], následně i žalobkyni b), žalobkyni c), žalobkyni d) jakožto dědicům svědčilo na základě usnesení zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne 3. 11. 2022, kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví podle schválené dohody o rozdělení pozůstalosti, vlastnické právo právě k výše zmiňovaným nemovitostem. Žalovaná obývala výše uvedené nemovitosti před smrtí [Jméno žalobce C] společně s ním. Po jeho úmrtí žalovaná tyto nemovitosti znepřístupnila žalobcům, kdy došlo ze strany žalované k výměně zámků, a tak nemožnosti žalobců se do nemovitostí, jakkoliv dostat a vzít si své věci. K zamezení vstupu do nemovitostí došlo nejpozději 2. 9. 2021, kdy žalovaná neumožnila žalobkyni d) vyzvednutí jejich věci na hasičskou soutěž. Žalovaná byla žalobci opakovaně vyzývána k řešení nastalé situace, kdy tato však s nimi zpočátku nekomunikovala a později byla komunikace obtížná. Žalovaná nemovitosti dobrovolně opustila dne až 1. 4. 2022. Obvyklé nájemné pro výše uvedené nemovitosti bylo stanoveno znaleckým posudkem vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem, na částku 31 000 Kč za jeden kalendářní měsíc.
33. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
34. Podle § 1128 odst. 1 o. z. běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.
35. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
36. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
37. V řízení bylo prokázáno, že žalobcům jakožto dědicům svědčilo vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obývala výše uvedené nemovitosti společně s [Jméno žalobce C], tedy za doby soužití zde právní důvod pro užívání nemovitostí pro žalovanou byl, avšak po úmrtí [Jméno žalobce C] žalovaná tyto nemovitosti zabrala, užívala bez právního důvodu, a odmítala je žalobcům zpřístupnit (§ 2991 odst. 1, 2 o.z.). V její majetkové sféře tak došlo k získání majetkového prospěchu (za užívání nemovitostí nehradila ničeho) avšak na úkor žalobců, kdy k tomuto nesvědčil žalované žádný spravedlivý důvod. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná byla žalobci opakovaně vyzývána k tomu, aby jim nemovitosti bezodkladně zpřístupnila, což ovšem žalovaná odmítala. Soud tak uzavřel, že žalovaná nemovitosti bez právního důvodu užívala, kdy se na úkor dědiců bezdůvodně obohatila, a to v období od 2. 9. 2021 do 30. 12. 2021. Výše bezdůvodného obohacení, tedy částka 120 000 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobcům uhradit, byla stanovena v souladu s vypracovaným znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Přiznaná částka tak zcela reflektuje nájemné v místě a čase obvyklé u srovnatelných nemovitostí. Žalovaná si musela být vědoma toho, že po smrti [Jméno žalobce C] nemá k předmětnému domu žádný užívací titul, když se nemohla stát dědičkou zůstavitele. Žalovaná nemovitosti dobrovolně opustila až dne 1. 4. 2022. Žalobci tvrdili a taktéž prokázali, že se s žalovanou snažili dohodnout na tom, aby nemovitost opustila a našla si jiné bydlení. K tomuto jí poskytli i dostatečný časový prostor. Komunikace s žalovanou však byla značně obtížná. Tuto skutečnost potvrdil jak účastnický výslech svědkyně [jméno FO], tak i kopie zpráv, které zachycují komunikaci mezi žalovanou a žalobkyní c) a žalobkyní d). Skutečnost, že žalovaná zamezila vstupu žalobců do nemovitostí a vyměnila zámky u domu a tím znemožnila žalobcům se vstup do nemovitosti, tak tato byla prokázána výpovědí svědkyně [jméno FO] i svědkyně [jméno FO], které shodně uvedly, že po smrti pana [jméno FO] došlo v nemovitosti k výměně zámků a žalobci se tam nemohli dostat, vše podpořené úředními záznamy o podání vysvětlení [jméno FO] ze dne 30. 6. 2022, žalobkyně c) ze dne 23. 6. 2022 a žalobkyně d) ze dne 21. 6. 2022. I kdyby došlo k poškození a tím výměně zámků, jak tvrdila žalovaná, nic by jí nebránilo v poskytnutí klíčů žalobcům. Toto však žalovaná neučinila.
38. Naopak tvrzení žalované, že tato měla souhlas žalobkyně c) a žalobkyně d), že nemovitost může užívat nebylo žalovanou prokázáno. Jak žalobkyně c) tak i žalobkyně d) sice s žalovanou komunikovaly, avšak vždy jednaly a projevovaly pouze svoji vůli. Komunikace mezi žalovanou a žalobkyní c) a d) probíhala v období určité tolerance, tj. po smrti jejich otce a druha žalované a takto je třeba na ni i nahlížet, kdy žalobkyně poskytly žalované určitý prostor pro vyřešení své situace, nicméně žádná z nich neměla v úmyslu a ani to z komunikace nevyplývá, že by žalované udělily neomezený a bezplatný souhlas s užíváním nemovitostí. Judikatura dovodila, že za hospodaření se společnou věcí lze považovat například rozhodnutí o tom, za jakých podmínek bude společná věc pronajata, určení o tom, kdo bude nájemcem ve společném domě, určení nového nájemce části společné nemovitosti při zachování účelového určení nemovitosti. O běžné správě společné rozhoduje majorita spoluvlastníků, tedy souhlasné rozhodnutí spoluvlastníků, kteří disponují většinou hlasů, počítanou podle velikosti podílu. I kdyby bylo připuštěno, že souhlasy k užívání nemovitosti žalovaná od žalobkyně b), c) měla, není toto dostačující, neboť pokud jde o běžnou správu nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví (což nájem a v tomto případě užívání nemovitosti třetí osobou je) je třeba většinový souhlas, tj. v tomto případě 3 spoluvlastníků (§ 1128 odst. 1 o.z.). Souhlas v takovém rozsahu však žalovaná od žalobců neměla.
39. Pokud jde o určení, kdy došlo k prokazatelnému zamezení vstupu žalobcům žalovanou, tj. stanovení rozhodného období, tak k tomuto došlo dle názoru soudu nejpozději dne 2. 9. 2021. Soud stanovil počátek období od kdy mají žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení na 2. 9. 2021, a to z toho důvodu, že v tento den se žalobkyně d) prokazatelně snažila dostat do domu, avšak se tam nedostala, kdy o tom informovala ostatní z rodiny a ty se pak snažili spojit s žalovanou, aby jí toto umožnila. Tuto skutečnost prokazují SMS žalobkyně c) z 5. 9. 2021, SMS žalobkyně b) ze dne 6. 9. 2021 i SMS manžela žalobkyně b) ze dne 2. 9. 2021. Koncem období je pak 30. 12. 2021 tak jak požadovali žalobci, i když k faktickému vyklizení nemovitosti došlo až 1. 4. 2022. Žalobci tak mohli dané období rozšířit až do faktického vyklizení nemovitosti. Toto však neučinili, a proto soud reflektoval konec rozhodného období, tak jak žalobci požadovali.
40. Již samotné zamezení vstupu a nemožnost nemovitosti užívat tak daly vzniknout nároku žalobců z titulu bezdůvodného obohacení, kdy nad to byl prokázán i rozsah užívání nemovitosti žalovanou po smrti zůstavitele (výpověď svědkyně [jméno FO], výpověď svědkyně [jméno FO]). Žalovaná po smrti svého druha dům i zahradu užívala, neboť dle svědkyň se v domě svítilo a žalovaná byla opakovaně viděna na zahradě domu.
41. Pokud žalovaná argumentovala, že k užívání nemovitostí měla právní titul, a to dohodu se svým partnerem v podobě tzv. výprosy, tak s tímto se soud neztotožnil. Je nesporné, že žalovaná po dobu, kdy žila se svým druhem, nemovitosti bezplatně užívala. Po celou dobu života zůstavitele za bydlení žalovaná neplatila (opačnou skutečnost žalovaná ostatně ani netvrdila) a vedla s ním – i podle svých vlastních tvrzení – společnou, resp. společně hospodařící domácnost. Jakákoli vzájemná výpomoc partnerů v jejich společném soužití jednoznačně naplňuje podmínky tzv. společenské úsluhy, tj. běžné výpomoci, která nezakládá právní vztahy. Plněními z pouhé společenské úsluhy, kde absentuje úmysl stran zavázat se (animus contrahendi), jsou označovány spíše ty projevy štědrosti či laskavosti, jimiž se nesleduje vznik závazku, tj. společenské úsluhy (liberality stricto sensu). Motivy vedoucí k těmto projevům společenských úsluh, (včetně přátelské, sousedské či kolegiální pomoci) jsou různé. Často jsou motivovány prostou zdvořilostí nebo přátelstvím (sousedská či partnerská výpomoc).
42. Žalovaná taktéž poukazovala na dobré mravy, kdy ani v tomto případě se soud s její argumentací neztotožnil. Celá situace, kdy jak žalovaná, tak i žalobci přišli o osobu jim blízkou, byla velmi citlivá. Žalobci žalované dle soudu poskytli dostatečný prostor a čas na to, aby si vyřešila své osobní záležitosti, avšak žalovaná zaujala spíše negativně neutrální postoj, kdy žalobcům zmezila v přístupu do nemovitostí, nedostatečně je informovala, komunikace s ní byla značně obtížná, a především jim znemožnila vyzvednout si své osobní věci. Za takové situace není namístě ze strany žalované odkazovat na dobré mravy, kdy sama svým jednáním k jejich nastolení v dané věci nepřispěla.
43. Ustanovení § 2991 o.z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, dle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Dikce předmětné normy postihuje základní kvalifikační předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, jimiž jsou a) získání majetkového prospěchu obohaceným, dále b) skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby (vznik obohacení se tedy negativně projevil v majetkové sféře ochuzeného; NS [spisová značka], NS [spisová značka], NS [spisová značka]), a současně c) to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu „obohacení“ se užívá výraz „majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení ve smyslu § 2991 o.z. musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích (NS [spisová značka], NS [spisová značka]). Obohacení lze vymezit jako stav, ve kterém se majetková sféra osoby rozšířila (její aktiva narostla obdržením určité hodnoty). Skutková podstata plnění z právního důvodu, který odpadl, je naplněna, pakliže právní důvod v době plnění existoval, avšak posléze (po poskytnutí předmětných hodnot) odpadl, tedy pozbyl právních účinků, čímž se z plnění na základě něj poskytnutého stalo bezdůvodné obohacení. Na rozdíl od skutkové podstaty plnění bez právního důvodu zde nevzniká bezdůvodné obohacení již okamžikem plnění, ale až odpadnutím právního důvodu.
44. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když rozhodl, že žalovaná je povinna vydat žalobcům bezdůvodné obohacení představující částku 120 000 Kč, za období od 2. 9. 2021 do 30. 12. 2021, jakožto nájem v místě a čase obvyklý za užívání nemovitostí (výrok I. rozsudku). Soud má rovněž za prokázané, že žalovaná byla se splněním dluhu (vydáním bezdůvodného obohacení) v prodlení a žalobci tak májí podle § 1970 o. z. právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. První den prodlení žalované s úhradou částky 120 000 Kč připadl na den 6. 1. 2021 tedy na den následující po dni, který byl žalované stanoven v předžalobní výzvě k vydání bezdůvodného obohacení. (tj. 5. 1. 2021). Výše žalobců požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než tam uvedené třídenní.
45. Pokud jde o vzájemný návrh žalované tak tato požadovala po žalobcích uhrazení částky 57.592,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 57 592,04 Kč od 20.06.2023 do zaplacení. Žalovaná však svůj návrh při jednání konaném dne 17. 3. 2025 vzala zpět, a proto soud rozhodl tak že žalované vyhověl a řízení o vzájemném návrhu, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku zastavil.
46. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byli zcela úspěšní účastnici žalobci a náleží jim tudíž právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka]), a to pro úkony učiněné před 1. 1. 2025 ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále již jen „AT do 31. 12. 2024“) a pro úkony učiněné po 31. 12. 2024 ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále již jen „AT“). Do procesního nástupnictví ze dne 11. 1. 2023, byl zastoupen pouze žalobce a). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 510 Kč – do procesního nástupnictví dne 11. 1. 2023. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 23. 12. 2021, z částky 5 900 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 28. 12. 2021, z částky 5 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 1. 2022, z částky 5 900 Kč replika dle § 11 odst. 1 písm. d)) a. t. ze dne 8. 6. 2022 a z částky 5 900 Kč za návrh na procesní nástupnictví dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 11. 2022 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 000 Kč ve výši 6 510 Kč. Po procesním nástupnictví byli u všech níže uvedených úkonů žalobci zastoupeni společně. Do 31. 12. 2024 tak náleží odměna právního zástupci za každého z žalobců snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 AT do 31. 12. 2024). Od 1. 1. 2025 náleží odměna právního zástupci za prvního z žalobců odměna ve výši 100 %, za druhého z žalobců ve výši 80 %, za třetího z žalobců ve výši 60 % a za čtvrtého z žalobců ve výši 40 % (§ 12 odst. 4 AT). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 18 880 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 4. 2023, z částky 18 880 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 7. 2023, z částky 18 880 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 4. 2024 a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., celkem 57 540 Kč. Dále z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za žalobce a), 4 720 Kč za žalobkyni b), 3 540 Kč za žalobkyni c) a 2 360 Kč za žalobkyni d) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 4. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., celkem tedy 16 970 Kč a dále z tarifní hodnoty ve výši 177 592,04 Kč sestávající z částky 8 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 11. 2024, celkem tedy 26 304 Kč za všechny žalobce, a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. přičemž počítáno poměrem požadovaných plnění ve výši 68% se jedná o částku 18 091 Kč. [právnická osoba] z částky 8 220 Kč za vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 2. 2025 a z částky 8 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 3. 2025, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., tedy ve výši 8 220 Kč za žalobce a), 6 576 Kč za žalobkyni b), 4 932 Kč za žalobkyni c) a 3 288 Kč za žalobkyni d), celkem tedy 23 016 Kč za úkon včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, tedy 46 932 Kč, vše ve výši 68 % jako poměr požadovaných plnění oproti vzájemnému návrhu tedy 31 914 Kč. Celkem tedy odměna advokáta a režijní paušál v řízení po procesním nástupnictví činí 124 515 Kč. Cestovní náhrada v celkové výši 9 150 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 4. 2023 náhrada 1 948,29 Kč za 181 ujetých km v částce 1 448,29 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 7. 2023 náhrada 1 948,29 Kč za 181 ujetých km v částce 1 448,29 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 11. 2024 náhrada 1 392 Kč za 181 ujetých km v částce 1 546 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t., vše počítané co do části představující 68%, v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 3. 2025 náhrada 1 563 Kč za 181 ujetých km v částce 1 548,74 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 750 Kč podle § 14 a. t., vše počítané co do části představující 68%, a v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 4. 2025 náhrada 2 298,74 Kč za 181 ujetých km v částce 1 548,74 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 750 Kč podle § 14 a. t. Celkem 133 665 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z této částky, tedy 28 069,65. Celkem tedy soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 161 734,65 Kč ve výroku III. rozsudku.
47. Ve výroku IV. rozsudku soud rozhodoval o nákladech řízení ve věci vzájemného návrhu žalované. Zastavení řízení svým dispozičním úkonem (zpětvzetí žaloby) zavinila žalovaná, ve věci vzájemného návrhu žalobkyně, žalovaný má tedy, ve věci vzájemného návrhu mají žalobci, dle § 146 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka]), a to pro úkony učiněné před 1. 1. 2025 ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále již jen „AT do 31. 12. 2024“) a pro úkony učiněné po 31. 12. 2024 ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále již jen „AT“). Do 31. 12. 2024 tak náleží odměna právního zástupci za každého z žalobců snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 AT do 31. 12. 2024). Od 1. 1. 2025 náleží odměna právního zástupci za prvního z žalobců odměna ve výši 100 %, za druhého z žalobců ve výši 80 %, za třetího z žalobců ve výši 60 % a za čtvrtého z žalobců ve výši 40 % (§ 12 odst. 4 AT). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 592,04 Kč sestávající z částky 10 944 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 26. 9. 2023 a z částky 10 944 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 11. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., celkem tedy 22 488 Kč. Dále z tarifní hodnoty ve výši 177 592,04 Kč sestávající z částky 8 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 11. 2024, celkem tedy 26 304 Kč za všechny žalobce, a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. přičemž počítáno poměrem požadovaných plnění ve výši 32 % se jedná o částku 8 513 Kč. [právnická osoba] z částky 8 220 Kč za vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 2. 2025 a z částky 8 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 3. 2025, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., tedy ve výši 8 220 Kč za žalobce a), 6 576 Kč za žalobkyni b), 4 932 Kč za žalobkyni c) a 3 288 Kč za žalobkyni d), celkem tedy 23 016 Kč za úkon včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, tedy 46 932 Kč, vše ve výši 32 % jako poměr požadovaných plnění oproti vzájemnému návrhu tedy 15 018 Kč. Celkem tedy odměna advokáta a režijní paušál v řízení o vzájemném návrhu činí 45 719 Kč, když žalobce nepožadoval režijní paušál za úkon učiněný dne 8. 11. 2024. Náhrada cestovních výdajů v celkové výši činí 1 391 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 11. 2024 náhrada 655 Kč za 181 ujetých km v částce 1 546 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t., vše počítané co do části představující 32%, v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 3. 2025 náhrada 736 Kč za 181 ujetých km v částce 1 548,74 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 750 Kč podle § 14 a. t., vše počítané co do části představující 32 %. Celkem 47 110 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z této částky, tedy 9 893 Kč. Celkem tedy soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení za vzájemný návrh ve výši 57 003 Kč.
48. Jelikož žalovaná nebyla ve věci úspěšná, je povinna nahradit rovněž náklady státu, které vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Usnesením ze dne 20. 12. 2023, č.j. [spisová značka], bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] znalečné ve výši 6 600 Kč. Tyto náklady je tak žalovaná povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově, a to ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.