Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce [Jméno žalobce], narozeného [Datum narození žalobce] k žalované [Jméno žalované], narozené [datum] stanovená rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č. j. 0P 291/2019–148 ze dne 25.7.2023, se zrušuje ke dni 30.11.2023.
II. Žalobci se nepřiznává vůči žalované náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou došlou soudu dne 14.5.2025 domáhal vydaní rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované ke dni 30.11.2023 s odůvodněním, že žalovaná k 30.11.2023 ukončila studium na [právnická osoba] a je schopna sama se živit.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z výpovědi žalobce soud zjistil, že výživné naposledy uhradil dne 15.11.2023 na účet žalované. Výživné přestal hradit v okamžiku, když od žalované zjistil, že odešla ze školy, našla si zaměstnání a bydlí ve společné domácnosti se svým přítelem. V současné době by měla být zaměstnána u společnosti [právnická osoba] v obchodní zóně [název]. Ke svým osobním poměrům uvedl, že je rozvedený, vyživovací povinnost má ještě k synovi [jméno FO], narozenému [datum]. Je zaměstnán jako technolog v [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem 33 500 Kč.Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 25.7.2023 č.j. 0P291/2019–148 byla žalobci zvýšena vyživovací povinnost k žalované na částku 6 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1.6.2022. Rozsudek nabyl PM dne 23.8.2023.Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 6.12.2023 soud zjistil, že žalovaná [Jméno žalované] navštěvovala denní studium na uvedené škole od 26.10.2021 do 30.11.2023.Dle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ) lze přiznat výživné, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ke dni 30.11.2023 ukončila studium na střední škole, žije ve společné domácnosti se svým přítelem a přestala se soustavně připravovat na budoucí povolání, soud proto žalobě vyhověl a zrušil vyživovací povinnost ke dni 30.11.2023.O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst.1 o.s.ř. dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl plný úspěch žalobce, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly, proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku.