Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 517 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 517 Kč od 24.11.2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 517 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná cestovala dne 7.10.2020 v [obec] trolejbusem linkou [číslo] uzavřela tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a tím porušila svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná cestovala dne 7.10.2020 v [obec] na trolejbusové lince [číslo] na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem v hodnotě 17 Kč a jak bylo zjištěno a má tak soud za prokázané, o provedení kontroly byl sepsán záznam o přepravní kontrole. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 17 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1500 Kč, které na místě nezaplatila. Dopisem žalobkyně ze dne 21.10.2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky.
6. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění zák. č.304/2017 Sb., je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif (písm. a); na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování (písm. b); a dále je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (písm. c). Podle § 18a odst. 3) cit. zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
7. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).
8. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) ve znění účinném od 1. 1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť pokud se žalovaná dne 7.10.2020 v [obec] na trolejbusové lince [číslo] při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, je povinna zaplatit nejen jízdné ve výši 17 Kč, ale také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V daném případě byla žalovaná k zaplacení dluhu vyzvána dopisem ze dne 21.10.2020 a byla jí stanovena lhůta k zaplacení do 23.11.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, dostala se následujícího dne do prodlení. Z uvedených důvodů soud důvodné žalobě vyhověl, jak pokud jde o žalovanou jistinu ve výši 1 517 Kč, tak i co do úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů. Soud současně přiznal žalobci i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč, jako náhradu vnitrostátního poštovného.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.