Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení].
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování finančního poradenství, jejímž předmětem byla dlouhodobá spolupráce v oblasti prodeje produktů nabízených stavební spořitelnou – žalobkyní. Za provádění činností dle smlouvy náležela žalovanému provize, jejíž výše a vyplácení se řídila platným [anonymizováno] řádem. Odstoupením žalovaného od smlouvy dne [datum] došlo k zániku smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému obrat provizí za měsíce červen 2020 – duben 2021, kdy žalovanému byla vyúčtována záporná provize ve výši [částka]. Žalovaný uvedený dluh ani přes výzvu žalobkyně řádně neuhradil. Žalobkyně dále požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu ve výši [částka].
Žalobkyně následně rozšířila žalobu, když se domáhala na žalovaném částky [částka] s odůvodněním, že žalovanému na základě smlouvy o poskytování finančního poradenství ze dne [datum] vznikla za období června a července 2021 nová záporná provize ve výši [částka].
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
Ze Smlouvy o poskytování finančního poradenství ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, jejímž předmětem byla dlouhodobá spolupráce v oblasti prodeje produktů nabízených stavební spořitelnou (žalobkyní), spočívající v aktivním vyhledávání zájemců o produkty, poradenství, informování zájemců o produktech a vyvíjení činnosti vedoucí k uzavření smluvního vztahu se zájemcem a v dalších souvisejících činnostech. Za uvedenou činnost měl žalovaný nárok na provizi za podmínek dále specifikovaných ve smlouvě a provizním řádu žalobkyně. V případě odstoupení od obchodu ze strany klienta, byla žalobkyně oprávněna nevyplatit žalovanému provizi či stornovat již vyplacenou provizi u dotčeného obchodu. Pokud již byla provize vyplacena, byla žalobkyně oprávněna započíst si tuto vyplacenou provizi proti nároku žalovaného na další provizi. V případě, že tento postup nepostačoval, byl žalovaný povinen zbývající část provize, případně celou vyplacenou provizi vrátit žalobkyni na základě její písemné výzvy. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že bylo možné ji zrušit jednostranným písemným odstoupením jedné ze smluvních stran s účinky ke dni doručení sdělení o odstoupení od smlouvy.
Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný odstoupil od smlouvy o poskytování finančního poradenství.
Z vyúčtování provizí za období od června 2020 do dubna 2021 a za období od června 2021 do července 2021 soud zjistil, že v důsledku provedeného storna provizí vznikl žalobkyni nárok na vratku provize v konečné výši [částka].
Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v rámci níž se žalovaný zavázal k dlouhodobé spolupráci v oblasti prodeje produktů nabízených žalobkyní, poradenské činnosti a vyvíjení činnosti vedoucí k uzavření smluvního vztahu se zájemci a žalobkyně se zavázala zaplatit žalovanému provizi v souladu s [anonymizováno] řádem. Zároveň pro případ, že dojde k odstoupení od obchodu ze strany klienta, bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna již vyplacenou provizi stornovat a žalovaný je povinen ji v takovém případě ve sjednaném rozsahu vrátit na základě písemné výzvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému zápornou provizi za období od června 2020 do dubna 2021 a od června 2021 do července 2021 ve výši [částka] a vyzvala žalovaného k úhradě této částky. Žalovaný svůj dluh ani přes výzvu neuhradil.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má dále nárok na náhradu účelně vynaložených nákladu spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] v souladu s § 3 Nařízení vlády č. 321/2013 Sb.
O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobkyni dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].