Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 98 676,98 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 98 490,98 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení ve výši 8,25 % a úrok 7,9 % ročně z částky 98 490,98 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 390,26 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 410,12 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 405 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované byl poskytnut úvěr dne 25. 5. 2017, když došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 296 Kč. Z důvodu zjištění úpadku úvěrované žalobkyně prohlásila všechny její pohledávky ke dne 12. 11. 2020 za okamžitě splatné a zároveň vyzvala žalovanou k okamžitému jednorázovému splacení celého jejího závazku vůči žalobkyni. Žalovaná se ocitla dne [datum] v úpadku, insolvenční řízení bylo vedeno u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], pod sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka]. Žalobkyně svou pohledávku v insolvenčním řízení uplatnila, přihlásila přihláškou pohledávky a schválené oddlužení bylo dne [datum] zrušeno usnesením č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] – [Anonymizováno] – [Anonymizováno].Stanovisko žalované k žalobě se nepodařilo soudu zjistit, neboť se ve věci nevyjádřila. Ve věci zůstala v průběhu celé věci nečinná a za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Dle provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 25. 5. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaná nesplnila náležitosti uzavřené smlouvy, řádně a včas nezaplatila dlužnou částku žalobkyni a ta se po právu domáhá zaplacení dlužné nesplacené jistiny úvěru, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Tyto skutečnosti má soud za prokázány jednak z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru z 25. 5. 2017, dále smlouvou o úvěru č. [Anonymizováno], která byla uzavřena mezi účastníky dne 25. 5. 2017 na částku 150 000 Kč, kde se žalovaná zavázala úvěr zaplatit v počtu 96měsíčních splátek po á 2 296 Kč včetně pojištění, jak plyne z této smlouvy. Dále z výpisu z účtu má soud za prokázáno, že došlo k čerpání úvěru žalovanou v částce 150 000 Kč. K výzvě soudu žalobkyně, stran prověřování úvěruschopnosti uvedla a doložila, že byla tato zkoumána jednak po příjmové i výdajové stránce a dále dle příslušných bankovních a nebankovních registrů a dalších přístupných registrů, když verifikované příjmy byly zjištěny v částce 28 518 Kč a verifikované výdaje v částce 11 318 Kč.Soud uzavírá, že žalobkyně před uzavřením úvěru s žalovanou řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, posouzením příjmové i výdajové stránky žalované, včetně zadluženosti žalované, její rizikovosti a záznamu v příslušných registrech, dle ustanovení § 86 odst. 1, zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném, kdy žalobkyně posuzovala žádost žalované.Po právní stránce soud posoudil mezi účastníky vzniklý právní vztah, dle ustanovení § 2395 a násl., zák. č. 89/2012 Sb., o. z., když vzniklý právní vztah mezi účastníky se zároveň řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena, žalobkyně doložila a prokázala, že dostála své povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru (§ 86 odst. 1 v návaznosti na § 75 zák. č. 257/2016 Sb.), náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet.Vzhledem k tomu, že žalovaná porušil ustanovení mezi účastníky uzavřené smlouvy, konkrétně nedodržela vrácení (splátky) poskytnutého úvěru spolu s úroky a náklady, ocitla se tak v prodlení a žalobkyně má proto právo též na úrok z prodlení, dle § 1970 o. z., kdy výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.S ohledem na shora uvedené a prokázané skutečnosti a zákonná ustanovení, soud proto žalobě, jako důvodné vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 23 405 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 948 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 3 úkony právní služby po á 5 060 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.