Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 315,99 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 35 734,87 Kč od 26. 6. 2023 do 21. 10. 2024 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17 638,46 Kč od 1. 3. 2024 do 21. 10. 2024 a úrok 13,98 % ročně z částky 190 486,01 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a zákonný roční úrok z prodlení z částky 190 486,01 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 41 898,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], a. s., odkoupila pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 9. 2023, kde součástí portfolia pohledávek je i pohledávka za žalovaným. Žalovaný dne 12. 10. 2022 požádal banku o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč, na základě žádosti/smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Banka svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [hodnota] a poskytla úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr hradit v měsíčních splátkách ve výši 3 813 Kč, počínaje dnem 17. 11. 2022 a zavázal se vrátit poskytnuté finanční prostředky se smluvním úrokem ve výši 13,98 % ročně.Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění úvěru ke dni 29. 2. 2024. Žalovaná částka sestává z jistiny 190 486,01 Kč, poplatku 4 829,98 Kč, částky 35 734,87 Kč na dlužném smluvním úroku od 24. 9. 2023 do 21. 10. 2024, částky 17 638,46 Kč, jako zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku z jistiny a zákonného ročního úroku z prodlení z jistiny.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zák. č. 99/1993 Sb., o. s. ř., neboť účastníci s tímto postupem ve věci souhlasili a dle názoru soudu lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy:Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,99 % a pojištěním 9,80 % z měsíční splátky úvěru s prvou měsíční splátkou 17. 11. 2022 a výší splátek 3 813 Kč v počtu měsíců 96.Z výpisu z úvěrového účtu má soud za prokázáno, že žalovaný finanční prostředky čerpal.Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze 17. 1. 2024 vyplývá, že žalovaný byl vyzván, s ohledem evidence dluhu, po splatnosti k úhradě dluhu, rovněž tak výzvou z 2. 3. 2024. Následovala předžalobní výzva z 23. 10. 2024. Jak vyplývá z dopisu z 2. 11. 2023, žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.Pokud jde o otázku posouzení úvěruschopnosti, tak banka počítala s celkovým příjmem žalovaného 30 461 Kč, provedla kontrolu v insolvenčním rejstříku, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného. Pokud jde o výdaje bylo vycházeno z uvedených výdajů žalovaného v kombinaci s interními informacemi banky a využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení za stanovení maximální hranice poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu.Po právní stránce soud posoudil mezi účastníky vzniklý právní vztah, dle ustanovení § 2395 a násl., zák. č. 89/2012 Sb. O výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.Provedenými důkazy má soud za prokázáno, že žaloba je činěna po právu, žalovaný čerpal finanční prostředky, které mu byly poskytnuty pr. předchůdkyní žalobkyně, nedodržel ujednání smlouvy, přes několikeré výzvy k nápravě se tak nestalo, došlo k zesplatnění úvěru ze strany poskytovatele úvěru a vzhledem k tomu, že ani přes upomínky k zaplacení žalovaný na výzvy k zaplacení nereagoval, domáhá se žalobkyně po právu zaplacení poplatků právní cestou, když soud zjistil, že pr. předchůdkyně žalobkyně splnila povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet a zcela splatit sjednaný úvěr, kdy úvěr hodnotila individuálně, včetně vytěžení informací z interních a externích databází bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, zohledňoval se též výpočet disponibilní částky a na základě jejího zjištění bylo žádosti vyhověno, a to i v návaznosti na částku životního minima a dle nařízení vlády č 409/2011 Sb., včetně zohlednění částky normativních nákladů na bydlení, dle § 26 zák. č. 117/1995 Sb. a výši měsíčních splátek dosavadních závazků.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 8 949 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve výši, včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13 odst. 4 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.