Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44 841 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 841 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení a pohledávku ve výši 19 002 Kč a úrok ve výši 28,71 % ročně z částky 39 740,24 Kč od 21. 12. 2023 do 13. 1. 2024 a úrok ve výši 15 % ročně z částky 39 740,24 Kč od 14. 1. 2024 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 12. 2023 dosáhne částky 134 740 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 358,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 69 473 Kč s přísl. Uvedla, že žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne 11. 8. 2023 poskytla peněžní prostředky v částce 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 36 měsíčních splátkách po 3 555 Kč včetně pojištění v částce 436 Kč měsíčně, spolu s úrokem ve výši 85,78 % ročně. Žalovaný uhradil dne 12. 9. 2023 částku 3 555 Kč, dále již neuhradil ničeho. Výši úroku, který žalobkyně požaduje posléze ponížila na 28,71 % ročně (o částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 18. 6. 2025, č. j. [spisová značka], v právní moci dne 30. 7. 2025).
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Ze návrhu na uzavření smlouvy č. [hodnota] ze dne 11. 8. 2023 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce 40 000 Kč, a žalovaný se zavázaly tyto vrátit v 36 měsíčních splátkách po 3 555 Kč s úrokem ve výši 85,77 % ročně.
4. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně zjistila příjmy ze zaměstnání žalovaného ve výši 24 500 Kč měsíčně, výdaje v celkové výši 8 775 Kč měsíčně (z toho 4 860 Kč jako životní minimum a 3 915 Kč za nájemné). Bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, pracuje na hlavní pracovní poměr.
5. Z potvrzení o vedení účtu bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden na jméno žalovaného. Z potvrzení transakce na tento účet bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 12. 5. 2023 připsána částka 10 290 Kč od [Anonymizováno] [právnická osoba]. a dne 12. 6. 2023 částka 26 859 Kč od téže společnosti.
6. Z karty klienta pak bylo zjištěno, že dne 11. 8. 2023 došlo k vyplacení částky 40 000 Kč žalovanému a dne 12. 9. 2023 žalovaný uhradil částku 3 555 Kč.
7. Z rejstříku SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný zde nemá záznam.
8. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.
9. Z dalších provedených důkazů soud žádná skutková zjištění – nad rámec výše uvedených – neučinil.
10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky řízení byla dne 11. 8. 2023 uzavřena smlouva č. [hodnota], na jejímž základě žalovaný převzal peněžní prostředky v částce 40 000 Kč, které se zavázal vrátit se sjednaným příslušenstvím, a to v 36 měsíčních splátkách po 3 555 Kč. Žalovaný uhradil pouze 1 splátku. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost co do příjmů a výdajů z potvrzení o transakcích na účtu žalovaného a z registru SOLUS.
11. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil, neboť za dobu trvání úvěru uhradil pouze 1 splátku ve výši 3 555 Kč a se zbytkem se dostal do prodlení, kdy dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě vyhověl, současně vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 358,56 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 474 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 69 473 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 1. 2026 náhrada 686,41 Kč za 52 ujetých km v částce 386,41 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 086,41 Kč ve výši 3 798,15 Kč.