Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 848,56 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 10. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % a částku 11 544,95 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 19. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod adresou [adresa] za fakturační období od 14. 4. 2021 do 13. 4. 2022 a od 14. 4. 2022 do 29. 7. 2022.Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 1. 3. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky původního věřitele. Uvedenou smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba]) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Původní věřitel žalované vyfakturoval nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury č. [hodnota] a č. [hodnota] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to za fakturační období od 14. 4. 2021 do 13. 4. 2022 a od 14. 4. 2022 do 29. 7. 2022. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení za žalovanou na žalobkyni.Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem v dopise ze dne 4. 12. 2024. Z podacího lístku vyplývá že písemnost – předžalobní upomínka, byla žalované zaslána 4. 12. 2024.Výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínkou takto bylo vůči žalované postupováno dopisem ze dne 4. 12. 2024.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný roční úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Původní věřitel pohledávku následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupil na žalobkyni.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 393,51 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu věci a před účinností vyhl. č. 258/2024 Sb. (§ 15a a. t.) a z částky 400 Kč (§ 14b, odst. 1, písm. c/, vyhl. č. 258/2024 Sb.), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.