Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 25 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do částky 6 134 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 14,75 % od 23. 4. 2024 do zaplacení a pohledávky ve výši 4 579,96 Kč a úroku ve výši 76,05 % ročně z částky 25 000 Kč od 23. 4. 2024 do 15. 5. 2024 ve výši 1 162,88 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 4. 2024 dosáhne částky 96 307 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 4 477,3 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 9. 1. 2024 na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 10. 1. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutý úvěr sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 76,05 % p. a., splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 1 672 Kč, počínaje měsícem únorem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, s úhradou splátek se ocitl v prodlení, když na poskytnutý úvěr dosud ničeho nezaplatil. V důsledku prodlení žalovaného, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty a rovněž došlo k zesplatnění úvěru.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Na řádné předvolání k jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že takto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2024.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru se podává, že takto strany mezi sebou učinily dne 10. 1. 2024, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč s dobou trvání úvěru 48 měsíců a měsíční výší splátky 1 672 Kč.
5. Z dodatku č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru soud zjistil, že mezi stranami, krom jiného byla dohodnuta skutečnost, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s uzavřením dne 10. 1. 2024.
6. Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužných částek, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátky poskytnutého úvěru, a to dopisem z 20. 8. 2024.
7. Dle podacího archu [právnická osoba]., bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 20. 8. 2024.
8. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že na účet č. [č. účtu] byla připsána dne 10. 1. 2024 částka 25 000 Kč.
9. Z potvrzení o provedené platbě z 9. 1. 2024 bylo zjištěno, že na bankovní účet č. [č. účtu] byla dne 9. 11. 2023 připsána částka 30 840 Kč a dne 7. 12. 2023 částka 39 153 Kč.
10. Z dokladu nazvaného – hodnocení klienta vyplývá, že žalobkyně pracovala s informacemi, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem 32 981 Kč ze zaměstnání, celkové náklady na bydlení představují 4 915 Kč, za dopravu, kurzy, záliby apod. nevynakládá nic.
11. Z výzvy k zaplacení, upozornění na zesplatnění celého úvěru ze dne 15. 4. 2024 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Stran téhož byl informován dopisem z 18. 4. 2024.
12. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný stran úvěru ničeho nezaplatil.
13. Z důkazu - odeslání 1 Kč, bylo zjištěno, že platba byla odeslána dne 9. 1. 2024 v 18.21 hodin.
14. Z důkazu o zaslání a přijetí SMS vyplývá, že dne 9. 1. 2024 v 18.28 hodin byla doručena potvrzovaní SMS pro vyplacení úvěru.
15. Při soudním jednání dne 15. 5. 2025 na které se žalovaný nedostavil, ani se neomluvil, soud poučil žalující stranu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř, o tom, zda má žalobkyně další tvrzení, stran prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti a stran tohoto, zda navrhuje důkazy za účelem prokázání zkoumání úvěruschopnosti, neboť tato nebyla dosud předloženými důkazy řádně prokázána a zároveň byla poučena, že pokud tato výzva nebude splněna, může to mít nepříznivý vliv pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyni byla zároveň poskytnuta dvoutýdenní lhůta k jejímu návrhu.Žalobkyně na výzvu soudu reagovala svým podáním doručným soudu dne 20. 5. 2025, kde odkázala na celkový příjem žalovaného, celkové měsíční náklady a volné zdroje, když úvěruschopnost byla prověřována na základě dokladu o příjmech, výpisu z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Tedy odkázala na stejné skutečnosti, které již byly v minulosti žalobkyní soudu předloženy a ke kterým soud konstatoval, že úvěruschopnost nebyla řádně prokázána. Žalobkyně dále odkázala na informativní výpisy z bankovního účtu, které by měly dokládat, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen a na základě kterých bylo ověřeno, že žalovaný má pracovní poměr a má zajištěn stálý příjem, jimiž byl tento příjem ověřen, k tomuto soud uvádí, že celkový výpis z bankovního účtu nebyl soudu předložen.
16. Z fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že občanský průkaz žalovaného, byl v době pořízení fotokopie platný a byla tak ověřena identita žalovaného.
17. V průběhu řízení soud zjistil provedenou lustrací v systému [Anonymizováno], že žalovanému byl poskytnut úvěru společnosti [právnická osoba]., dne 25. 8. 2023 ve výši 30 000 Kč, sp. zn. [spisová značka] a 10. 9. 2023 u společnosti [právnická osoba]., ve výši 22 000 Kč, sp. zn. [spisová značka].
18. Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.
19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
21. Dle § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení.
22. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšeného o 8procentních bodů.
24. Dle § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona požaduje.
26. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Pokud jde o skutkovou stránku věci, má soud za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, a to dne 9. 1. 2024 a žalovaný se zavázal tento zaplatit v 48měsíčních splátkách po á 1 672 Kč s příslušenstvím, když nedodržel ujednání smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Na úvěr žalovaný ničeho nezaplatil. Na upomínky k vrácení žalovaný nereagoval.
29. Provedeným dokazováním však nebylo prokázáno, že by žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy že před sjednáním úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Skutečnosti tvrzené žalující stranou a jí také prokazované, že úvěruschopnosti učinila zadost soud hodnotí jako nedostatečné, neboť jak vyplývá z karty klienta, hodnocení klienta, soud nepovažuje skutečnosti uváděné žalovaným, pokud jde o náklady na spoření, penzijní připojištění, úvěry, zápůjčky, leasingy, výživné, hypotéky apod., kde je u všeho vždy uvedena 0, za věrohodné, a to i v návaznosti na ostatní výdaje, jako je doprava, kurzy, záliby apod., kde je rovněž uveden nulový výdaj. Tedy v tomto směru žalující řádně neověřovala skutečnosti uváděné žalovaným, tedy zkoumání úvěruschopnosti se řádně nevěnovala, a to i ve světle zjištění soudu při soudním jednání, kdy soud z informačního systému soudu zjistil, že ohledně žalovaného, že mu byl poskytnut úvěr u společnosti [právnická osoba]., dne 25. 8. 2023 ve výši 30 000 Kč a dále 10. 9. 2023 u společnosti [právnická osoba]., ve výši 22 000 Kč, když z těmito skutečnostmi žalobkyně žádným způsobem nekalkulovala při poskytování úvěru, kdy úvěry byly poskytnuty zhruba 3 měsíce před datem poskytnutí předmětného úvěru žalovanému. Tyto skutečnosti se žádným způsobem nepromítly do toho, jak žalobkyně v tomto směru úvěruschopnost zkoumala. Navíc žalobkyně ve svých důkazech odkázala na informativní výpis z bankovního účtu, kterým prokazovala zkoumání úvěruschopnosti a k tomu soudu uvádí, že nebyl doložen celý výpis k verifikaci tvrzení žalující strany.
30. Soud tyto skutečnosti hodnotí tak, že žalobkyně nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je tato smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud z úřední povinnosti (§ 588 o. z.) Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit, dle § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení. V daném případě se jedná o částku 25 000 Kč, tedy celou částku, která byla žalovanému poskytnuta, neboť žalovaný na tuto částku do rozhodnutí soudu ničeho nezaplatil. V případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle ust. § 87 odst. 2, zák. o spotřebitelském úvěru, platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, dle odst. 1 citovaného ustanovení, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud, dle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím příjmu spotřebitele a jeho celkovým a sociálním a majetkovým poměrům.
31. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze zaplacenou část jistiny dluh, když žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem, uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu není povinen hradit úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v průběhu řízení nečinný, nezúčastnil se z nařízených jednání, nemohl být soudem poučen dle § 118a odst. 1 o. s. ř., k doplnění tvrzení ohledně jeho majetkových poměrů, soud stran toho, v jakých možnostech žalovaného je vrátit žalobkyni dluh nezjistil žádná skutková zjištění, a proto stanovil k plnění žalovaného uhradit dluh žalobkyni obecnou třídenní lhůtou k zaplacení.
32. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 25 000 Kč a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2, zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 477,3 Kč, přičemž tato částka představuje 60,6 % z jejich celkové výše, dle úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Tyto nálady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 786 Kč a nákladů zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby, dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., dle § 6 a § 14b, téže vyhlášky z tarifní hodnoty 35 713 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, dle § 14b odst. 5, písm. a) a. t., vše ve znění účinném do 31. 12. 2024 a jeden úkon právní služby dle § 7, bod 5, ve výši 2 380 Kč a jeden režijní paušál ve výši 450 Kč, dle § 13, bod 4, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném po 1. 1. 2025 a 21 % DPH z těchto částek.
34. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.