Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 16. 4. 2024, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, co do částky 3 600 Kč a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 12 600 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 % a částky 1 152 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 965,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že poskytla žalované úvěr dne 27. 7. 2023, kdy se žalovaná dle smlouvy zavázala zaplatit smluvní úrok z jistiny ve výši 40 % p. m. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle smlouvy splácet svou pohledávku vůči žalované každý měsíc, a to vždy nejpozději k 1. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, dle čehož byla opakovaně upomínána, poslední upomínkou byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 5. 12. 2023 a vyzvána k úhradě. Žalovaná se dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 6. 12. 2023. Žalovaná částka sestává z nesplacené části jistiny 9 000 Kč a ze smluvního úroku 3 600 Kč a smluvní pokuty 1 152 Kč.
2. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, zde žalobkyně uvedla, že žalovaná byla prověřována v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z dopisu z 2. 12. 2023 vyplývá, že žalovaná byla zpravena o tom, že došlo k zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] a zároveň byla vyzvána k zaplacení dluhu vůči žalobkyni.
5. Z výpisu z běžného účtu žalované plyne, že číslo jejího účtu je: [č. účtu].
6. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 27. 7. 2023 byly na účet žalované poukázány částky ve výši 7 000 Kč a ve výši 2 000 Kč.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 21. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky na její účet. Úvěr je úvěrovanému poskytnut na dobu neurčitou a smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěru úvěrovaným. Úvěrovaný splácí každý měsíc, a to vždy nejpozději k 1. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy.
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby bylo zjištěno, že takto bylo ze strany žalobkyně postupováno dopisem ze dne 12. 4. 2024, kde žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu vůči žalobkyni nejpozději do 1. 9. 2023. Dle podacího lístku [právnická osoba]., byla písemnost žalované zaslána dne 12. 4. 2024.
9. Ze sdělení [právnická osoba]., ze dne 11. 3. 2025 bylo zjištěno, že na účet žalované je evidována dne 27. 7. 2023 příchozí platba 7 000 Kč z účtu vedeného na [Anonymizováno] [právnická osoba]., a 27. 7. 2023 příchozí platba 2 000 Kč z účtu vedeného na stejný subjekt.
10. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a to dne 21. 7. 2023 na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky, které se žalovaná zavázala splatit každý měsíc, a to vždy nejpozději k 1. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, kdy jistinu úvěru může splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy. Celkem bylo žalované poskytnuto 9 000 Kč. Bylo taktéž prokázáno, že finanční prostředky byly žalobkyní poskytnuty na účet žalované. Žalovaná se dostala s úhradou úvěru do prodlení, byla žalobkyní opakovaně upomínána, došlo k zesplatnění celého úvěru. Na předžalobní upomínku a výzvu žalovaná žádným způsobem nereagovala.
11. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení.
14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.
16. Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
19. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla zkoumána v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI, ale již nebylo doloženo, co zjistila o poměrech žalované, co do příjmů a výdajů, kdy náhled do uvedených databází takového informace neposkytuje a poskytnout ani nemůže. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrhu.
23. Pokud žalované byla vyplacena žalovaná částka celkem 9 000 Kč, což bylo prokázáno, je pak povinna tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 1 o. z., vrátit žalobkyni.
24. Jelikož žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, bylo rozhodnuto výrokem I. o její povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalované na žalobkyni.
25. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu náleží žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto bylo i v této části žalobě vyhověno, tedy od doby, do které byla žalobkyní vyzvána k vrácení dluhu, což neučinila. Ve zbytku byla žaloba z výše uvedených důvodů jako nedůvodná zamítnuta.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná, co do 30,89 % svého nároku, což představuje částku 695,60 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 752 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.