Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku č. [Anonymizováno], sestávající se z pokoje, kuchyně, předsíně, koupelny s WC a spíže, která je situovaná v přízemí budovy s číslem popisným č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], na LV: [Anonymizováno], na adrese [adresa], [adresa] a předat ji vyklizenou žalobkyni, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradu nákladů řízení ve výši 15 043 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou domáhá určení povinnosti žalovaného spočívající ve vyklizení bytu s odůvodněním, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jehož součástí je budova čp. [Anonymizováno] nacházející se v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], kdy v přízemí nemovitosti se nachází bytová jednotka č. [Anonymizováno] sestávající z pokoje, kuchyně, předsíně, koupelny, WC a spíže, na adrese [adresa], [adresa]. Žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 12. 2023 pronajala žalovanému shora uvedenou bytovou jednotku, předmětný nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou, a to do 20. 12. 2024 a dle dodatku č. [hodnota] byl prodloužen do 31. 12. 2025. Přestože platnost smlouvy již vypršela, žalovaný byt k datu konce nájemní smlouvy nevyklidil a žalobkyni nepředal. Žalovaný byl pak žalobkyní předžalobní výzvou vyzván k vyklizení, na což však žalovaný nereagoval. Z tohoto důvodu se žalobkyně domáhá vyklizení bytu soudně.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 14. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně přenechala předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Jelikož nájemní smlouva neobsahovala ustanovení zaručující obnovu nájmu a zároveň smluvní strany vyloučili uplatnění § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), došlo uplynutím sjednané doby na základě dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě z 20. 12. 2024, kdy nájemní smlouva byla prodloužena do 31. 12. 2025, k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni 31. 12. 2025. Tato skutečnost spolu s výzvou k vyklizení a předání bytu žalobkyni byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 12. 12. 2025. Žalovaný však předmětný byt nevyklidil, ačkoli mu již nesvědčí právo nájmu.Podle ustanovení § 1042 o. z., má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Podle ustanovení § 603 o. z., zanikají práva a povinnosti uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Podle § 2292 o. z., odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.V daném případě je nepochybné, že žalovanému odpadl právní důvod užívání bytu uplynutím doby, na niž byl nájem sjednán. S ohledem na výše zmíněná ustanovení tak žalovaný po sjednané době nájmu zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a žalobkyně má právo na ochranu. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 0743 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 7 bod 5), § 9 odst. 3, písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.