Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 008,26 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 28. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do povinnosti zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 30 008,26 Kč od 21. 9. 2025 do 27. 10. 2025 ve výši 11,5 %, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 3 601 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že pohledávka za žalovanou byla postoupena mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Anonymizováno] a. s. jako postupníkem a novým věřitelem dne 27. 1. 2020.
2. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu toho, že původní věřitel s žalovanou uzavřel dne 2. 6. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 008,26 Kč, který měl být splacen nejpozději 20. 9. 2025, když žalovaná úvěr čerpala a do data splatnosti nevrátila, a to ani po upomínání. Úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru zkoumána výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalující stranou.
6. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou bylo zjištěno, že takto bylo učiněno dne 2. 6. 2025 stran revolvingového úvěru s maximálním úvěrovým limitem 24 200 Kč a celkovou splatnou částkou 43 462,56 Kč. Žalovaná se zavázala splácet minimální splátkou, a to 13 % nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že takto původní věřitel vůči žalované postupoval dopisem ze dne 18. 10. 2025.
8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 18. 10. 2025 se podává, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky.
9. Z potvrzení o zaslání doporučené zásilky vyplývá, že písemnosti byly žalované zaslány dne 21. 10. 2025.
10. Na výzvu soudu jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně byly zjištěné informace právním předchůdcem žalobkyně ověřovány, žalobkyně žádným způsobem nereagovala.
11. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že byly žalovanou čerpány finanční prostředky, které jsou předmětem žalobního nároku.
12. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy shora specifikované, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 30 008,26 Kč, který však ani po upomínání nezaplatila. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 27. 1. 2020 o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem z 18. 10. 2025.
13. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a lustrem z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na výzvu soudu, jaké konkrétní skutečnosti byly zjištěny a jak konkrétně byla úvěruschopnost zkoumána žalobkyně žádným způsobem nereagovala. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, když žádné konkrétní skutečnosti stran tohoto nebyly soudu doloženy, tedy konkrétní zkoumání příjmů a výdajů žalované a na takovýto právní úkon, který byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou učiněn, soud hledí jako na neplatný a k této neplatnosti bylo přihlédnuto bez návrhu.
20. Pokud žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 30 008,26 Kč jak bylo prokázáno, je povinna tuto částku vrátit z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., když žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky nevrátila.
21. Žalobě s ohledem na shora uvedené skutečnosti, a na základě shora uvedeného právního hodnocení bylo vyhověno, včetně příslušenství pohledávky, úroku z prodlení dle § 1970 o. z., výši úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a vzhledem k tomu, že předžalobní výzva z 18. 10. 2025, dle § 573 o. z. a částka tam uvedená byla splatná do tří dnů od doručení na základě domněnky doby dojití písemnosti a v návaznosti na potvrzení o zaslání z 21. 10. 2025 tak prodlení žalované nastává dne od 28. 10. 2025 a prodlení žalované nastává tak od 8. 10. 2026 a nikoliv jak požadovala žalobkyně od 21. 9. 2025. Proto v části nepřiznaného příslušenství byla žaloba, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, zamítnuta.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v nepatrné částku, pokud jde o příslušenství pohledávky náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní sužby po 700 Kč, § 14b odst. 1, písm. c) bod 3 a § 11 odst. 1, písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a tří režijních paušálu po á 100 Kč, dle § 14 b) odst. 6, písm. a) a. t., soudního poplatku 1 201 Kč.
23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.