Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 201,07 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 11 135,38 Kč a úrok 12 % ročně z částky 57 801,07 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 991,59 Kč od 3. 7. 2025 do 15. 10. 2025 a zákonný roční úrok z prodlení z částky 60 201,07 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 892,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 60 201,07 Kč s přísl., s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], kdy na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a v průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné měnit výši sjednaného úvěrového rámce, který činil 60 000 Kč, když žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách 2,93 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání žalovaný načerpal částku 60 000 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil 12 299 Kč. Z důvodu porušení povinností byl úvěr ke dni 18. 6. 2025 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne 18. 6. 2025, na což nereagoval, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř., neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato byla mezi účastníky uzavřena dne 16. 7. 2024, výše úvěrového rámce byla 60 000 Kč a výše minimální měsíční splátky 2,928 % z úvěrového rámce, tj. 1 757 Kč.Z karty klienta soud zjistil, že příjem žalovaného činil 20 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 13 000 Kč. Žalovaný neměl vyživovací povinnosti. Totéž bylo ověřeno z výpisu z úvěrové správy.Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem 12 299 Kč.Z předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že takto žalobkyně vůči žalovanému postupovala dopisem z 9. 7. 2025 a dle [právnická osoba]., byla písemnost žalovanému zaslána dne 10. 7. 2025.Z výzvy ke splacení celého úvěru z 18. 6. 2025 se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy o úvěru. Dle podacího archu [právnická osoba]., byla písemnost žalovanému zaslána 19. 6. 2025.Z výzvy soudu, jakým konkrétním způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně byly zjištěné informace žalobkyní ověřovány, žalobkyně reagovala, kromě jiného uvedla, že k ověření příjmové a výdajové stránky si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpisy z účtů, kdy prostřednictvím výpisu si žalobkyně ověřila výdaje žalovaného i zbytné a jednorázové výdaje a dále příjmy, provedla lustrace žalovaného v příslušných registrech.Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16. 7. 2024 smlouva o revolvingovém úvěru na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 60 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,93 % úvěrového rámce. Žalovaný nehradil řádně a včas, kdy celkem uhradil částku 12 299 Kč. Žalovaný na výzvy k zaplacení nereagoval, došlo tedy k zesplatnění úvěru ke dni 18. 6. 2025 a zároveň byl žalovaný vyzván k uhrazení celkového dluhu, což neučinil, na předžalobní výzvu též nereagoval, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně.Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla.Žalobkyně má právo na zaplacení žalované částky s přísl. Mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat do výše 60 000 Kč, žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky, úroků a poplatků v rámci měsíčních splátek. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy se dostal do prodlení s úhradou. Jelikož žalobkyně v rámci předložených důkazů dostatečně prokázala svůj nárok, včetně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud žalobě vyhověl. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 892,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 409 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, bod 5) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 201,07 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. ř. s.