Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 890 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 305 Kč od 4. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 795 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je vlastníkem vozidla s RZ [SPZ], o objemu válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, přičemž toto vozidlo nemělo v období od 23. 7. 2024 do 10. 2. 2025 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady na uplatnění této pohledávky ve výši 600 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ze zprávy Magistrátu města [adresa] ze dne 10. 6. 2026 soud zjistil, že žalovaný je v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel uvedeného vozidla.
4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 13 795 Kč s přísl. odpovídající nezaplacenému příspěvku za dobu od 23. 7. 2024 do 10. 2. 2025, kdy žalovaný provozoval vozidlo s RZ [SPZ] bez toho, že by uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Dále má žalobkyně právo na zaplacení částky 600 Kč za náklady spojené s uplatněním této pohledávky. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 45 odst. 2 téhož zákona, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, tj. vyhláškou č. 69/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V daném případě činí denní příspěvek pro vozidlo s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 částku 65 Kč. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 795 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.