Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 42 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 350 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 42 350 Kč s příslušenstvím. Žaloba odůvodnila tím, že dne 3. 1. 2022 uzavřela s žalovaným, jakožto nepravým zástupcem společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „společnost [Anonymizováno] “) smlouvu o nájmu, na jejímž základě přenechala žalovanému k dočasnému užívání osobní automobil značky [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], a to za úplatu ve výši 2 500 Kč (bez DPH) za každý den užívání. Žalovaný užíval automobil po dobu 14 dnů, za což byl povinen žalobkyni zaplatit 42 350 Kč (vč. DPH). Jelikož společnost [Anonymizováno] jednání žalovaného (smlouvu o nájmu) bez zbytečného odkladu neschválila, je z tohoto jednání zavázán sám žalovaný. Žalobkyně se proto na žalovaném domáhá bezdůvodného obohacení ve výši nezaplaceného nájemného.
2. Žalovaný se k věci vyjádřil písemně dne 10. 9. 2024 tak, že s obsahem návrhu žalobkyně nesouhlasil, neboť si jako fyzická osoba nic nepůjčoval a ani se k ničemu nezavazoval. Dle jeho názoru měla žalobkyně uplatnit své nároky vůči pojišťovně. Při jednání soudu dne 3. 12. 2024 pak blíže uvedl, že si vozidlo zapůjčoval jako zaměstnanec společnosti [Anonymizováno], pro kterou pracoval. Poté, co se stal účastníkem dopravní nehody a čekal na její prošetření Policií ČR, zastavili u něho dva muži a nabídli mu zajištění náhradního vozidla, jehož užívání bude zaplaceno pojišťovnou. Žalovaný mužům sdělil, že je pouze zaměstnanec a vozidlo si půjčil a užíval ho po dobu, než byl jeho pracovní vůz opraven, poté ho vrátil zpět žalobkyni. Ke svým tvrzením předložil plnou moc, kterou mu společnost [Anonymizováno] vystavila.
3. Žalobkyně v průběhu řízení namítala, že z plné moci předložené žalovaným vyplývá přesný způsob, jakým se měl žalovaný za společnost [Anonymizováno] jednat, tedy, že k tištěnému či psanému názvu firmy měl připojit svůj podpis. Žalovaný však v případě uzavření smlouvy o nájmu takto nejednal, když ke svému podpisu označení firmy nepřipojil. Z důvodu tohoto nedostatku má žalobkyně za to, že plnou moc nelze na smlouvu o nájmu aplikovat. Vůle stran v rámci plné moc směřovala právě k odlišení toho, aby bylo zřejmé, kdy žalovaný jednal sám a kdy jednal za uvedenou společnost. Dále žalobkyně namítala, že při soudním jednání konaném dne 3. 12. 2024 byla žalovanému poskytnuta lhůta 30 dnů k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, přičemž plná moc byla soudu doručena až dne 4. 2. 2025, tedy po uplynutí více jak 60 dnů. S odkazem na § 118b občanského soudního řádu se žalobkyně domnívá, že k plné moci nelze přihlížet.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný předmětné vozidlo dočasně užíval.
5. Z listiny označené jako smlouva o nájmu a předávací protokol má soud za prokázáno, že v záhlaví listiny je žalobkyně označená jako pronajímatelka vozu typu [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ], a jako nájemkyně je na listině uvedena společnost [Anonymizováno], žalovaný je zde označený jako řidič. Z listiny je dále patrno, že pod bodem „odjezd“, jež byl datován 3. 1. 2022, bylo v kolonce předání uvedeno razítko a podpis žalobkyně a v kolonce převzetí z téhož dne pouze podpis bez bližšího označení. Pod bodem „návrat“, jež byl datován 17. 1. 2022, byl v kolonce předání uveden pouze podpis a v kolonce převzetí podpis a razítko žalobkyně. Ve smlouvě není uvedena výše nájemného, neboť v oddíle „sazba/den/bez DPH“ je pouze vyplněno „[Anonymizováno] “.
6. Z listiny označené jako plná moc soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] dne 4. 11. 2021 zplnomocnila žalovaného k veškerým úkonům, které se jí týkaly, přičemž žalovaný byl oprávněn za ni jednat samostatně v neomezeném rozsahu. Podepisovat se měl žalovaný tak, že k psanému či tištěnému názvu firmy připojil svůj podpis.
7. Z faktury č. [hodnota], vystavené dne 20. 1. 2022, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala společnosti [Anonymizováno] za zapůjčení vozidla od 4. 1. 2022 do 17. 1. 2022 částku 42 350 Kč.
8. Z oznámení k likvidaci škodní události ze dne 24. 11. 2023 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., odmítla ukončit a likvidovat nárok za opravu poškozeného vozidla, neboť nebyly doloženy veškeré relevantní podklady.
9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného.
10. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný a zjištěný následující skutkový stav. Dne 3. 1. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto zmocněncem společnosti [Anonymizováno] uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat společnosti [Anonymizováno] k užívání osobní automobil, za což jí vyúčtovala celkem 42 350 Kč.
11. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
12. Podle § 430 odst. 1 o. z. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.
13. Podle § 441 odst. 1 ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Dle odst. 2 téhož ustanovení, zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
14. Podle § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného. Žalovaný byl na základě plné moci ze dne 4. 11. 2021 zmocněn společností [Anonymizováno] ke všem úkonům, jíž se jí týkají, přičemž jednat byl oprávněn samostatně v neomezeném rozsahu. Z toho plyne, že zcela po právu uzavřel v zastoupení společnosti [Anonymizováno] předmětnou nájemní smlouvu s žalobkyní, z níž vznikly práva a povinnosti přímo společnosti [Anonymizováno] jako zastoupené (§ 441 odst. 1 a 2 o. z.). Společnost [Anonymizováno] neoznámila bez zbytečného odkladu (ani do dne rozhodnutí soudu) žalobkyni, že žalovaný její zástupčí oprávnění překročil (§ 430 odst. 1 a § 446 o. z.), a proto je z právního jednání žalovaného zavázána společnost [Anonymizováno]. V dané věci se tak nejednalo o překročení zástupčího oprávnění. Navíc je nutné s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a NS [spisová značka] zmínit, že právo zpochybňovat překročení zástupčího oprávnění náleží pouze zastoupenému (zmocniteli), tj. pouze společnosti [Anonymizováno]. V daném případě je vyžadován aktivní přístup společnosti [Anonymizováno] v podobě oznámení nesouhlasu s překročením osobě, se kterou zmocněnec právně jednal. V opačném případě platí, že překročení schválila. Žalobkyni právo zpochybňovat překročení zástupčího oprávnění nenáleží. Jelikož ust. § 430 odst. 1 a § 446 o. z. jsou lex specialis ve vztahu k obecnému ustanovení § 440 o. z., neaplikoval soud ust. § 440 o. z. na daný případ. Proto soud dospěl k závěru, že stranami nájemní smlouvy jsou žalobkyně a společnost [Anonymizováno], nikoliv žalovaný. Z toho důvodu soud žalobu zamítl.
16. Soud se neztotožnil s námitkou žalobkyně, že plnou moc udělenou společností [Anonymizováno] žalovanému nelze aplikovat na nájemní smlouvu, neboť žalovaný nájemní smlouvu řádně nepodepsal, když neuvedl ke svému podpisu název firmy a je z ní tak zavázán sám svým podpisem. Soud má za to, že ve smlouvě jsou podrobně specifikováni pronajímatel, nájemce (společnost [Anonymizováno]) i řidič vozidla (žalovaný). V kontextu celé smlouvy je tak nepochybné, že žalovaný uzavřel nájemní smlouvu jménem a na účet společnosti [Anonymizováno]. Na smlouvu je dle soudu třeba nahlížet jako na jeden celek a nikoli jako na jednotlivé části od sebe oddělené.
17. S ohledem na výše uvedené se pak soud již nezabýval skutečností, že v nájemní smlouvě nebyla sjednána cena za nájem vozidla, když v příslušné kolonce namísto sjednání ceny nájmu je pouze uvedeno slovo „Uniqa“.
18. K námitce žalobkyně o tom, že žalovaný doručil soudu plnou moc až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení dle § 118b občanského soudního řádu soud toliko uvádí, že žalovaný byl sice při soudním jednání konaném dne 3. 12. 2024 vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů označil důkazy k prokázání skutečnosti, že jednal jménem a na účet svého zaměstnavatele, a že byl k tomu zmocněn, avšak nebyl poučen o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118b odst. 1 občanského soudního řádu, proto účinky koncentrace nenastaly a žalovaný mohl i po uplynutí lhůty důkaz označit.
19. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci zcela úspěšnému žalovanému proti žalobkyni právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva v částce 900 Kč, tj. paušální náhradu výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (ve vztahu k § 151 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 300 Kč za přípravu účasti na jednání a 600 Kč za 2 účasti u jednání před soudem (§ 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 této vyhlášky).