Výrok
I. Žaloba se zamítá co do částky 12 435 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 775 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 687,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 29 935 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 27. 6. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tyto byly následně k žádosti žalované ke dni 13. 7. 2023 navýšeny o dalších 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 775 Kč, a to nejpozději do 23. 7. 2023. Na dlužnou částku žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná částka je tvořena jistinou v částce 20 000 Kč, poplatkem v částce 3 775 Kč a náklady se zasláním celkem 5 upomínek v celkové částce 2 500 Kč. Rovněž žalobkyně požaduje uhradit smluvní pokutu za období od 24. 7. 2023 do 27. 5. 2024 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tedy v částce 6 160 Kč.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 27. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, navýšené dodatkem č. [tel. číslo] ze dne 13. 7. 2023 o částku 10 000 Kč, celkem tedy 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s poplatky ve výši 3 775 Kč. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy, jejího dodatku a smluvních podmínek. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně žalované zaslala na účet žalobkyně částku 10 000 Kč dne 27. 6. 2023 a částku 10 000 Kč dne 13. 7. 2023.
4. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a násl. o. z., jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nedošlo. Žalobkyně si od žalované nevyžádala žádné listiny (např. pracovní smlouvu, nájemní smlouvu nebo výpis z katastru nemovitostí). Žalobkyně tedy žádným způsobem neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, ostatně toto ani netvrdila. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr.[právnická osoba] ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na zaplacení částky 20 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o peněžní prostředky, které žalobkyně žalované prokazatelně poskytla, jak bylo zjištěno z předložených výpisů z účtu. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho nevydala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto byla ve zbylém rozsahu žaloba zamítnuta jako nedůvodná.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 687,25 Kč. Tyto náklady představují 25 % jejich celkové výše, dle úspěchu žalobkyně ve sporu, a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 298 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 935 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.