Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným došlo dne 14. 9. 2023 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který měl být splacen do 17. 11. 2023. Žalovaný však na úvěru ničeho neuhradil. Žalobkyně se domáhá toliko zaplacení jistiny úvěru.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 14. 9. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], ve znění pozdějšího dodatku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud z bankovního výpisu za prokázané, že dne 14. 9. 2023 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet částku 6 000 Kč a dne 16. 9. 2023 částku 10 000 Kč. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023.
4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacené jistině ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 9. 2023. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 14. 9. 2023 a 16. 9. 2023 úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.