Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] se pro období od [datum] do [datum] zrušuje.
II. Žalobce je povinen platit žalované v období od 1.11.2025 do 31.3.2026 výživné ve výši 2 400 Kč měsíčně do každého 15. dne v měsíci.
III. Žalobce je povinen platit žalované v období od 1.4.2026 výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně do každého 15. dne v měsíci.
IV. Žaloba na určení, že vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] se s účinností ode dne [datum] zrušuje se v rozsahu navrhovaného období od 14.9.2025 do 30.9.2025 a od 1.11.2025 zamítá.
V. Tímto rozsudkem se mění rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka].
VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 266 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29.9.2025 ve spojení s doplněním žaloby v podání ze dne 25.11.2025 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl s účinností k 14.9.2025 o zrušení jeho vyživovací povinnosti k žalované stanovené rozsudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], když uvedl, že žalovaná je jeho dcerou a na základě rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o zvýšení výživného, která má žalobce platit na tehdy již zletilou dceru, a to na částku 12 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1.9. 2023. Dále soud v rozsudku rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit nedoplatek na výživném ve výši 227 000 Kč, přičemž druhá splátka nedoplatku ve výši 113 500 Kč je splatná nejpozději do 26.9. 2025. Žalobce povinnost zaplatit nedoplatek na výživném zcela splnil a dne 26.9. 2025 uhradil 2. splátku na účet žalované. V době vydání shora uvedeného rozsudku byla žalovaná studentkou posledního ročníku [právnická osoba] [Anonymizováno]. V září 2025 žalovaná oznámila žalobci, že ani na druhý pokus nesložila maturitní zkoušku z českého jazyka a studium na střední škole tak ukončila. O dalším pokračování ve studiu nebo přípravě na budoucí povolání dcera otce neinformovala. S poukazem na ustanovení § 911 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalobce dovozuje, že ukončením studia odpadá zákonný důvod pro další trvání vyživovací povinnosti. Pokud student neuspěje u maturity, přestává být studentem dané střední školy k 30.6.. Vzhledem k tomu, že zletilá dcera se v září účastnila opravného termín maturitní zkoušky, náleží ji za tento měsíc výživné, neboť opravný termín maturity je součástí soustavné přípravy na budoucí povolání. Výživné za měsíc září 2025 žalobce uhradil dne 26.9. 2025. Žalobce se pokusil se zletilou dcerou uzavřít dohodu o zrušení vyživovací povinnosti., když dohodu jí zaslal prostřednictvím emailu dne 12.9. 2025 a požádal jí o podpis. Doufal, že se mu podaří s dcerou dohodnout a ukončit vyživovací povinnost mimosoudní cestou. Současně jí nabídl pomoc při hledání zaměstnání a v případě, že práci zatím nemá, jí nabídl, že může pracovat v [Anonymizováno] [právnická osoba], který [Anonymizováno] jeho [Anonymizováno]. Na jeho nabídku ani opakovanou žádost k podpisu a uzavření dohody žalovaná nereagovala. Žalobci tak nezbývá nic jiného než domáhat se zrušení vyživovací povinnosti soudní cestou.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok neuznává, když je přesvědčena, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované nadále trvá. Je pravdou, že žalovaná nesložila v září roku 2025 na druhý pokus maturitní zkoušku, ale tato skutečnost rozhodně neznamená, že žalovaná ukončila soustavnou přípravu na budoucí povolání. Naopak je žalovaná přihlášena k opětovnému, třetímu pokusu vykonání maturitní zkoušky v květnu 2026. Žalovaná se již nyní systematicky připravuje formou samostudia. Žalovaná je od 14.9.2025 evidována na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nemá žádné zaměstnání, žádný vlastní příjem. Nelze ani předpokládat, že by žalovaná nějakého příjmu na budoucí období šesti měsíců dosáhla. Úmyslu pokračovat ve studiu a získat vyšší vzdělání nasvědčuje fakt, že žalovaná složila úspěšně přijímací zkoušky na vysokou školu. Pro přijetí na vysokou školu však nesplňovala podmínku předložení maturitního vysvědčení. Složení maturitní zkoušky a následné zahájení vysokoškolského studia je nutno považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání včetně zájmu vzdělání dokončit a pokračovat na vysoké škole. O vážném úmyslu pokračovat ve studiu na vysoké škole informovala žalovaná svého otce prostřednictvím e-mailu. Není tedy pravdou, že žalobce nebyl informován, jak tvrdí. Žalovaná nesdělila žalobci žádné informace, které by v něm mohly vzbudit představu o zániku vyživovací povinnosti, ba naopak jej informovala o pokračujícím studiu. Vyživovací povinnost zaniká až tehdy, kdy je dítě fakticky schopno se samo živit. Tyto podmínky v případě žalované splněny nejsou. Podle § 910 odst.1 o. z. mají rodiče vyživovací povinnost k dětem, které nejsou schopny se samy živit. Tato schopnost musí být posuzována s přihlédnutím k okolnostem případu, zejména k tomu, zda dítě stále soustavně směřuje k získání vzdělání, které mu umožní výkon povolání. Dle názoru žalované neúspěch u maturitní zkoušky, resp. prodloužení studia automaticky neznamená zánik vyživovací povinnosti rodiče, pokud dítě dále projevuje snahu a zájem vzdělání dokončit. Proto navrhla žalobu zamítnout.
3. Žalobce poskytl k vyjádření žalované své vyjádření, ve kterém uvedl, že z vyjádření žalované je nesporné, že žalovaná ani na druhý pokus nesložila maturitní zkoušku a od 14.9. 2025 je evidovaná na úřadu práce. Žalobce se na rozdíl od žalované nedomnívá, že žalovaná se v současné době systematicky připravuje na budoucí povolání. Žalovaná nebyla přijata na studium na vysoké škole, neboť nesplnila jednu z podmínek přijetí a tou je složení maturitní zkoušky. Soustavná příprava na budoucí povolání znamená, že zletilé dítě studuje na střední škole, popř. vyšší odborné škole nebo na vysoké škole. Příprava musí být v rámci prezenčního studia a musí být soustavná. Mezi takovou přípravu nepatří samostudium, jak uvádí žalovaná. Za soustavnou přípravu se nepovažuje, pokud je zletilé dítě evidováno jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Úřad práce není přípravou na budoucí povolání, neboť uchazeči pouze zprostředkovává zaměstnání. Za situace, kdy žalovaná ukončila docházku na střední škole, ve studiu na vysoké škole nepokračuje a zaregistrovala se na úřadu práce, zákonná povinnost žalobce vyživovat zletilou dceru zaniká. Z těchto důvodů není naplněna zákonná podmínka, aby rodič měl povinnost poskytovat zletilému dítěti výživné. Z výše uvedeného vyplývá, že ke dni 14.9. 2025, kdy se žalovaná zaevidovala na úřadu práce, zanikla zákonná vyživovací povinnost žalobce vůči žalované. Žalovaná dosáhla věku, kdy je plně pracovně způsobilá a nic jí nebrání v tom, aby se sama živila a zajistila si prostředky pro svoji obživu prací. Možnost pracovat jí nabídl sám žalobce, přičemž žalovaná na tuto nabídku nijak nereagovala. To, že žalovaná uvádí, že není schopná se sama živit, nelze vykládat tak, že zletilé a plně způsobilé dítě má právo se spoléhat na výživné jen proto, že si práci aktivně nehledá a neprojevuje zájem se zapojit do pracovního procesu. Výživné z podstaty své funkce neslouží k tomu, aby bylo určeno pro zletilé dítě, které účelově odmítá být ekonomicky soběstačné. Tuto nečinnost nelze přičítat k tíži povinného rodiče a nemůže zakládat vyživovací povinnost ve smyslu § 911 občanského zákoníku, jak mylně uvádí žalovaná.
4. Rovněž žalobkyně své vyjádření k věci doplnila, když v podání ze dne 9.12.2025 uvedla, že se počínaje měsícem listopad připravuje k opravné maturitní zkoušce formou doučování z českého jazyka, a to každé pondělí na [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.
6. Ze shora citovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka] má soud za zjištěné, že tímto rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum] soud schválil dohodu rodičů žalované a zletilé žalované, podle níž byl žalobce povinen mimo jiné platit žalované počínaje dnem 1.9.2023 výživné v částce 12 000 Kč měsíčně. Nedoplatek na výživném za období od 1.9.2021 do 30.9.2024 ve výši 227 000 Kč byl žalobce povinen zaplatit ve dvou splátkách nejpozději s do 12 měsíců od právní moci rozsudku (srov. rozsudek na č.l. 38).
7. Na základě shodných tvrzení stran ve spojení s listinami předloženými ze strany žalobce má soud za prokázané, že žalobce své povinnosti doplatit nedoplatek výživného ve shora uvedené částce dostál (srov. přehled plateb žalobce z účtu na č.l. 6a rovněž, že i v době od 1.9.2025 nejméně do konce února 2026 platil žalované výživné v částce 12 000 Kč.
8. Dle § 163 o.s.ř. ve znění pozdějších předpisů rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek je možné na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek.
9. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.
10. Dle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
11. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
12. Z vyjádření [právnická osoba] (dále jen střední škola) ze dne 5.2.2026 ve spojení s protokolem o výsledcích maturitní zkoušky, protokolem o výsledcích didaktických testů žáka a sdělením [Anonymizováno] plyne, že žalovaná tuto střední školu navštěvovala jako student od 1.9.2021 do 30.6.2025 v pravidelném denním vyučování v oboru [Anonymizováno] [Anonymizováno].
13. Z vysvědčení žalované obsahující hodnocení za 4. ročník studia na střední škole plyne, že zejména ve druhém pololetí převažovaly u žalované známky výborná a chvalitebná. Z českého jazyka byla v obou pololetích hodnocena známkou dobrý (srov. vysvědčení na č.l. 64).
14. Z vyjádření střední školy ze dne 5.2.2026 plyne, že v období od 7.4.2025 do 6.6.2025 absolvovala žalovaná maturitní zkoušku, kdy neuspěla ve společné části maturitní zkoušky, a to z didaktického testu v rámci předmětu Český jazyk a literatura, kdy zde dosáhla výsledku 26 % z potřebného rozsahu hranice úspěšnosti 44 %.
15. Žalovaná prokázala, že v emailové zprávě ze dne 1.7.2025 informovala žalobce o neúspěšném absolvování prvního termínu maturitní zkoušky, kdy avizovala, že se uchází o studium na vysoké škole, ale zde ještě čeká na vyjádření (srov. zpráva na č.l. 17).
16. Z vyjádření střední školy ze dne 5.2.2026 plyne, že opravný termín z daného předmětu absolvovala žalovaná dne 1.9.2025, kdy zde dosáhla výsledku 34 % z potřebného rozsahu hranice úspěšnosti 44 % (srov. zpráva na č.l.53).
17. Žalovaná předložením rozhodnutí o přijetí ke studiu ze dne 4.9.2025 prokázala, že pro případ, že by v zářiovém termínu (1. opravném) úspěšně dokončila maturitní zkoušku, mohla pokračovat časově návazně (tj. od září 2025) ve studiu, neboť byla přijata ke studiu na pedagogické fakultě [Anonymizováno] [jméno FO] ([Anonymizováno]) v [adresa] v rámci studijního programu [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro vzdělávání (srov. rozhodnutí na č.l. 16). Neúspěch při prvním opravném termínu maturitní zkoušky (jako nezbytné podmínky pro pokračující vysokoškolské studium) však takové studium žalované vylučoval.
18. Z průkazu uchazeče o zaměstnání vystaveného úřadem práce má soud ve spojení s informací od úřadu práce ze dne 3.2.2026 a ze dne 4.2.2026 (srov. průkaz na č.l. 15 a zprávy na č.l. 51 a 49) za prokázané, že žalovaná je od 14.9.2025 evidována u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, kdy absolvovala 2 návštěvy úřadu, a to dne 13.10.2025 a 16.2.2026. Žalované nebyla poskytována od 14.9.2025 ani podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci. S ohledem na konstatované dostatečné kompetence žalované pro trh práce nebyla ze strany úřadu práce identifikována potřeba poradenství pro volbu rekvalifikace. Úřad práce potvrdil, že žalovaná na sjednané schůzky chodí a poskytuje úřadu součinnost.
19. Z potvrzení střední školy ze dne 8.12.2025 plyne, že žalovaná je přihlášena k opravné maturitní zkoušce – didaktický test z českého jazyka, která se bude konat v květnu 2026 (srov. potvrzení na č.l. 26).
20. Z potvrzení střední školy ze dne 8.12.2025 ve spojení se zprávo střední školy ze dne 5.2.2026 plyne, že žalovaná od listopadu 2025 vždy v pondělí navštěvuje doučování z českého jazyka, kdy toto doučování se uskutečňuje z podnětu žalované a probíhá vždy v [Anonymizováno] v rozsahu 5 vyučovacích hodin (od 7:55 do 12:15 hod.). Doučování pobíhá na základě domluvy a pod dohledem učitelky českého jazyka [tituly před jménem] [jméno FO]. Je zaměřeno především na jazykovědné pojmy, rozbory textů, didaktické testy z ČJ. Po skupinovém vyučování následuje vždy krátká individuální konzultace/rozbor. Žalovaná je dle zprávy školy svědomitá a dohází na doučování pravidelně s tím, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2 x, [Anonymizováno] se [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] (srov. potvrzení na č.l. 27 a zpráva na č.l. 53).
21. Z prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] (zástupce ředitele školy a současně učitelka českého jazyka) má soud za prokázané, že tato doporučila v době před 20.9.2025 žalované návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, když u žalované zjistila, že má pomalejší pracovní tempo, problémy se čtením a pochopením delšího textu a problémy při stresové zátěži (srov. prohlášení ze dne 20.9.2025 na č.l. 72).Anonymizovaný odstavec23. Ze souhlasu střední školy ze dne 16.3.2026 má soud za prokázané, že střední škola vyslovila souhlas s doporučením pedagogicko-psychologické poradny ze dne 28.11.2025, což znamená, že žalované budou v doporučení uvedené podmínky zachovány (srov. souhlas na č.l. 73).24. Z přihlášky ke studiu na vysoké škole ze dne 12.3.2026 má soud za prokázané, že se žalovaná uchází prostřednictvím přihlášky o studium na [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v akademickém roce [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v tomtéž oboru, jako při přijetí v [Anonymizováno] [Anonymizováno] (srov. přihláška na č.l. 74).25. Na základě shodných tvrzení stran má soud za prokázané, že žalobce nabízel žalované placenou pracovní činnost v rámci jím provozovaného [Anonymizováno], kdy však žalovaná takovou nabídku nepřijala. Žalovaná uvedla jako důvod odmítnutí existenci konfliktů při dřívější pracovní spolupráci účastníků.26. Ve smyslu ustanovení § 911 o. z. trvá vyživovací povinnost rodičů k dítěti tak dlouho, dokud dítě není samo schopno se živit, což mimo specifické situace znamená, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá i po dobu cílevědomé a soustavné přípravy na budoucí povolání. Naproti tomu, jestliže studium oprávněného nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji oprávněného (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1247/13 nebo Nález ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14). Ani skutečnost, že oprávněný v řádném termínu nesloží např. zkoušku, automaticky nevyvolá zánik vyživovací povinnosti rodičů, pokud jinak oprávněný pokračuje ve studiu (soustavném a cílevědomém), které zvyšuje úroveň jeho vzdělání a tím i šance na pracovním trhu, a stále se jedná o přípravu na budoucí povolání (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. II. ÚS 2155/09).Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec29. Soud v nynější věci dovozuje, že je akceptovatelný nezdar žalované u maturitní zkoušky konané v květnu a červnu 2025 a přestože k datu 30.6.2024 přestala být žalovaná formálně studentkou střední školy, dovodil by soud existenci vyživovací povinnosti žalobce ještě do 1.9.2025, kdy se konal opravný termín maturitní zkoušky, když sice doba tří měsíců se může jevit jako přespříliš dlouhá na přípravu na jeden maturitní předmět, ale vzhledem k důležitosti samotného složení maturitní zkoušky pro možnost budoucího studia či zaměstnávání žalované, by i takto dlouhou dobu (poskytující prostor i pro dostatečný odpočinek) shledal jako adekvátní pro přípravu na složení maturitní zkoušky v opravném termínu.30. Pokud i přes dostatečný časový prostor žalovaná ani dne 1.9.2025 u opravného termínu neuspěla, mohla tato okolnost zánik vyživovací povinnosti vyvolat, avšak nikoliv již ke dni 1.9.2025. Pokud totiž žalovaná ve svých představách počítala s tím, že dne 1.9.2025 složí poslední chybějící část maturitní zkoušky (z českého jazyka) a to jí umožní pokračovat návazně ve studiu na vysoké škole ([Anonymizováno]), znamenal její neúspěch citelný zásah do jejích plánů a lze proto považovat za ospravedlnitelné, že k činnosti směřující k obstarání ať již vhodného doplňkového kurzu ve formě denního studia, který by objektivně přispíval ke zvýšení jejích budoucích šancí na trhu práce, či zajištění možnosti dosahovat výdělku v pravidelném či brigádním pracovním vztahu potřebovala určitý čas, který soud i s ohledem na to, že žalovaná situaci vzniklou po neúspěchu potřebovala konzultovat s vysokou školou, kam byla přijata, stanoví do 30.9.2025. Proto soud požadavek žalobce na zrušení vyživovací povinnosti již ke dni 14.9.2025 byl nucen zamítnout.31. Žalovaná v první reakci na žalobu uvedla, že se připravuje na druhý opravný termín maturitní zkoušky prostřednictvím samostudia. Soud se pak ztotožňuje se shora vyslovenými názory odvolacího soudu, že přes domácí přípravu žalované na jeden maturitní předmět, v němž neuspěla, se již nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, když osmiměsíční (od 2.9.2025 do minimálně 30.4.2026) domácí přípravu na maturitní zkoušku z jediného předmětu nelze, na rozdíl od denního studia, považovat za překážku v možnosti získávání si prostředků k obživě vlastní prací. I když žalovaná počínaje listopadem 2025 začala docházet každé pondělí na doučování, zabrala tato činnost jeden pracovní den a nikterak nemohla žalované bránit v tom, aby na trhu práce vyhledala pracovní činnost a obstarala si prostředky pro svou obživu prací. Protože však předmětné doučování žalované z českého jazyka je dle zpráv školy vnímáno jako zodpovědný a vítaný krok směřující k možnosti na třetí pokus maturitní zkoušku dokončit, shledává tuto formu studia soud jako přínosnou pro možnost dosáhnout v květnu 2026 u opravné maturity úspěch. Stejně tak považuje soud za důležité, že žalovaná navštívila z podnětu své učitelky pedagogicko-psychologickou poradnu, která navrhla školou akceptovatelné výhodnější podmínky pro možnost maturitní zkoušku na třetí pokus složit (zejména v podobě prodloužení časového prostoru k jejímu složení).32. I přes toto hodnocení činnosti žalované v období od listopadu 2025 má však soud nadále za to, že pokud žalovaná kromě pondělí nevyvíjela denní intenzivní studijní činnost, nemůže být takový stav chápán jako doba přípravy na budoucí povolání. Proto soud dovodil, že v době od 1.10.2025 již žalovaná byla schopna se sama živit v plném rozsahu a počínaje 1.11.2025 byla schopna si zajistit minimálně brigádní činnost, která mohla být vykonávána mimo jeden den obstaraný žalovanou ke školní formě doučování. Soud by však přišlo neadekvátní, pokud by snahu žalované o organizované doučování nikterak nezohlednil, a proto dovodil, že počínaje 1.11.2025 by žalovaný měl na výživu žalobkyně přispívat, kdy míru takového příspěvku určuje poměrem počtu dní, které mohly být z pracovního týdne žalovanou využity k získání výdělku. Pokud tedy žalovaná mohla pracovat 4 z pěti dnů, stanovil soud žalobci vyživovací povinnost v období od 1.11.2025 v rozsahu 1/5 původního výživného, tedy v částce 2 400 Kč.33. Protože však maturitní zkouška představuje opravdu zásadní bod ve studiu, dospěl soud dále k závěru, že je zcela v zájmu žalované, aby ji pro období minimálně jednoho měsíce byl poskytnut pracovní činností nikterak nerušený prostor pro její složení (byť se jedná o jediný předmět a třetí termín). Proto soud uzavírá, že v době od 1.4.2026 se vyživovací povinnost žalobce k žalované obnovuje ve svém plném rozsahu a dosahuje tak opět částky 12 000 Kč, kdy je pouze otázkou úspěchu či neúspěchu žalované na květnovém opravném termínu, zda neúspěšným složením dojde k zániku této vyživovací povinnosti, či zda v případě úspěšného dokončení maturitní zkoušky nastane prostor pro její zachování (např. v důsledku přijetí na vysokoškolské studium).34. Na základě shora uvedených skutečností proto soud rozhodnul tak, že vyživovací povinnost žalobce k žalované pro období od 1.10.2025 do 31.10.2025 zrušil, pro období od 1.11.2025 do 31.3.2026 ji dovodil ve výši 2 400 Kč měsíčně a v období od 1.4.2026 ve výši 12 000 Kč měsíčně. Ve zbytku byl soud nucen žalobu zamítnout.35. Dle § 923 odst. 2 o.z. dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.36. Vzhledem k tomu, že žalovaná je již zletilou a soud vyživovací povinnost počínaje dne 1.10.2025 zrušil či snížil oproti dřívější platební povinnosti, je věcí účastníků, aby po právní moci rozhodnutí soudu plnění vyplacené ze strany žalobce nad soudem nově stanovený rámec vyživovací povinnosti učinili kroky eliminující trvání takto případně vzniklého bezdůvodného obohacení na straně žalované.37. Žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k uzavření dohody o skončení jeho vyživovací povinnosti (srov. emailová komunikace ze dne 12.9. a 16.9.2025 na č.l. 5). Z toho soud dovozuje, že splnil povinnost obdobnou předžalobní výzvě dle ustanovení § 142a o.s.ř..38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Vzhledem k situaci, kdy se žalobce návrhem na zrušení povinnosti v rozsahu částky 12 000 Kč měsíčně domáhal od 14.9.2025, dosahoval by majetkový prospěch při plném úspěchu žalobce částky 102 000 Kč (tj. částka odpovídající výživnému za dobu od 14.9.2025 do 31.5.2026). Pokud tedy soud rozhodnul tak, že za tento časový úsek stanovil žalobci výživné v částce celkem 40 000 Kč (tj. 6 000 Kč za období od 14.9.2025 do 30.9.2025, 5 x 2 400 Kč za období od 1.11.2025 do 31.3.2026 a 2 x 12 000 Kč za období od 1.4.2026 do 31.5.2026) byl žalobce úspěšný v 61 %, předmětu řízení a žalovaná pak v 39 % předmětu sporu. Žalobce má tedy právo na náhradu 22 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem, které sestávají z odměny podle § 7, § 9 odst. 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 7 500 Kč (za 5 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 10 000 Kč po 1 500 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 25.11.2025, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]), z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 2 250 Kč za shora uvedených 5 úkonů právní služby po 450 Kč, z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 238 Kč za cestu na jednání soudu dne 2.2.2026 na trase [adresa] a zpět v délce 250 km vozidlem tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ] (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 573/2025 Sb. v částce 5,90 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8,8 l/100km a ceně za 1l BA 95 dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 238 Kč za cestu na jednání soudu dne 17.3.2026 na trase [adresa] a zpět v délce 250 km vozidlem tov.zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ] (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 573/2025 Sb. v částce 5,90 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8,8 l/100km a ceně za 1l BA 95 dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,70 Kč) a z náhrady za ztrátu času dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 800 Kč za ztrátu času v rozsahu 12 půlhodin po 150 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 19 391 Kč, z níž 22 % tvoří částka 4 266 Kč.