Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému v srpnu 2023 částku ve výši celkem 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit, ačkoli peněžní prostředky byly poskytnuty. Žalovaný ani přes výzvu bezdůvodné obohacení nevydal. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Žalovanému byly na účet č. [č. účtu] zaslány v srpnu 2023 platby v celkové výši 20 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, což soud zjistil ze sdělení Air Bank a.s. ze dne 18. 2. 2026 a z potvrzení o provedených platbách ze dne 11. 8. 2023, 14. 8. 2023, 23. 8. 2023 a ze dne 26. 8. 2023. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024, která ji následně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, což soud zjistil z předmětných smluv o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2014. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení získaných prostředků výzvou ze dne 26. 12. 2024, podle níž měl žalovaný vrátit prostředky do tří dnů, což soud zjistil z předmětné výzvy a z podacího lístku. Žalovaný získané prostředky ani přes výzvu nevrátil.Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům v srpnu 2023. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudil podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, a to jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., neboť peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bez právního důvodu. Toto bezdůvodné obohacení, konkrétně ve výši 20 000 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena podle § 1879 o. z., vydat. Jelikož žalovaný žalobkyni předmětnou částku ani po výzvě nevydal, je žalovaný tudíž povinen žalobkyni vedle vydání bezdůvodného obohacení zaplatit i úrok z prodlení v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.