21 C 186/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 83 135,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 16. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši 20 667 Kč, a to v 21měsíčních splátkách ve výši 1 937 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 1. 2023. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný na předmětnou pohledávku zaplatil toliko částku 10 937 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 18. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši 23 376 Kč, a to v 21měsíčních splátkách ve výši 2 066 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 12. 2022. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný na předmětnou pohledávku zaplatil toliko částku 22 132 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne 13. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši 34 314 Kč, a to v 18měsíčních splátkách ve výši 3 573 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 3. 2022. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný na předmětnou pohledávku zaplatil toliko částku 29 511 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, byla shora uvedená pohledávka s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena žalobkyni.[právnická osoba] výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení stran zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně rovněž nahlédla do veřejných rejstříků. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě.3. Podáním ze dne 11. 3. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku od 14. 3. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 3 173,77 Kč, co do úroků ve výši 12,04 % ročně z částky 20 105,25 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku od 19. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 209,90 Kč, co do úroků ve výši 3,69 % ročně z částky 10 665,70 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku od 17. 1. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 449,17 Kč a co do úroků ve výši 5,79 % ročně z částky 17 133,55 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Soud proto řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. odst. 1 a 2 o.s.ř. částečně zastavil (výrok I.)4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], kdy žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), jednáno v jeho nepřítomnosti.[právnická osoba] posouzení důvodnosti žaloby se soud nejprve zabýval tím, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při poskytování všech tří úvěrů žalovanému s odbornou péčí.Anonymizovaný odstavec7. Z tabulek umoření bylo zjištěno, že na úvěr poskytnutý dne 13. 9. 2020 žalovaný zaplatil 29 511 Kč, na úvěr poskytnutý dne 18. 3. 20212 částku 22 132 Kč a na úvěr poskytnutý dne 16. 4. 2021 pak částku 10 937 Kč.8. Žalobkyně sice v žalobě konstatovala, že ze strany právního předchůdce žalobkyně došlo k prověření schopnosti žalovaného úvěry řádně splácet, a to zejména z dokladů a informací získaných od žalovaného a z veřejně dostupného [Anonymizováno] rejstříku, což ostatně doložila toliko shora uvedenými listinnými důkazy označenými jako zákaznická karta. Nicméně s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně si při posuzování schopnosti žalovaného úvěry splácet nepočínala v souladu se zákonnými požadavky, zejména pak se zásadou odborné péče. Ohledně poměrů žalovaného, jeho příjmů a výdajů v rozhodné době (tj. době před poskytnutím úvěru) bylo při prvním uzavření smlouvy zjištěno, že žalovaný že je [Anonymizováno], bydlí ve [Anonymizováno], jeho dosažené vzdělání je [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a příjem plynoucí z jeho zaměstnání činil [částka]. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou [částka] měsíčně s tím, že částka [částka] představovala externí splátky zápůjček žalovaného, přičemž výdaje nebyly jakkoli konkretizovány. Právní předchůdkyně žalobkyně ve formuláři sice zaškrtla, že uvedené skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy, u které bylo uvedeno [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což lze brát jako dobu trvání pracovního poměru a výplatních pásek, nicméně tyto listiny soudu doloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného nevyžádala žádný kompletní výpis z bankovního účtu, respektive komplexnější doklady, které by tyto částky osvědčovaly, zejména pak jeho a výdaje, které jsou pro posouzení této zákonné podmínky primární. Výpis z [Anonymizováno] rejstříku předložen nebyl, stejně tak výpisy z dostupných rejstříků (v době poskytnutí úvěru)- bankovní a nebankovní registry, SOLUS, NALUS apod.9. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti ve vztahu ke smlouvě uzavřené v pořadí druhém (tj. půl roku měsíce po prvně uzavřené smlouvě), právní předchůdkyní žalobkyně bylo ohledně poměrů žalovaného, jeho příjmů a výdajů zjištěno, že žalovaný byl i nadále [Anonymizováno], [Anonymizováno] s [Anonymizováno], jeho dosažené vzdělání je [Anonymizováno], nemá [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]; příjem plynoucí z jeho zaměstnání činil [částka], celkový příjem domácnosti byl vyčíslen na částku [částka]. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou [částka] měsíčně s tím, že částka[Anonymizováno] [částka] představovala interní [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaného, přičemž výdaje nebyly jakkoli konkretizovány, stejně tak jako další čisté příjmy domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně ve formuláři sice zaškrtla, že uvedené skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy, ovšem neuvedla dobu trvání pracovního poměru a výplatních pásek, nicméně tyto listiny soudu doloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného nevyžádala žádný kompletní výpis z bankovního účtu, respektive komplexnější doklady, které by tyto částky osvědčovaly, zejména pak její příjmy (i příjmy domácnosti) a výdaje, které jsou pro posouzení této zákonné podmínky primární. Výpis z insolvenčního rejstříku předložen nebyl, stejně tak výpisy z dostupných rejstříků- bankovní a nebankovní registry, SOLUS, NALUS apod.10. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti ve vztahu ke smlouvě uzavřené v pořadí třetím (! za měsíc po poskytnutí druhého úvěru), právní předchůdkyní žalobkyně bylo ohledně poměrů žalovaného, jeho příjmů a výdajů zjištěno, že žalovaný byl i nadále [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jeho dosažené vzdělání je [Anonymizováno], nemá žádnou [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]; příjem plynoucí z jeho zaměstnání činil [částka], celkový příjem [Anonymizováno] byl vyčíslen na částku [částka]. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou [částka] měsíčně s tím, že částka [částka] představovala [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaného, přičemž výdaje nebyly jakkoli konkretizovány, stejně tak jako další čisté příjmy domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně ve formuláři sice zaškrtla, že uvedené skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy, ovšem neuvedla dobu trvání pracovního poměru a výplatních pásek, nicméně tyto listiny soudu doloženy nebyly. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného nevyžádala žádný kompletní výpis z bankovního účtu, respektive komplexnější doklady, které by tyto částky osvědčovaly, zejména pak její příjmy (i příjmy domácnosti) a výdaje, které jsou pro posouzení této zákonné podmínky primární. Výpis z [Anonymizováno] rejstříku předložen nebyl, stejně tak výpisy z dostupných rejstříků- bankovní a nebankovní registry, SOLUS, NALUS apod. Ani v jednom případě nebyla učiněna šetření v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve vztahu k žalovanému, z čehož by plynula případná nesolventnost žalovaného, která se následně potvrdila tím, že žalovaný na poskytnuté úvěry řádně neplatil předepsané splátky.11. Soud tedy v tomto ohledu má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí, jelikož částečně vycházela toliko z objektivně nedoložených osobních prohlášení dlužníka zejména o jeho osobních a majetkových poměrech. Uvedené se týká především skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného toliko získala informace o jejích výdajích, tzn. toliko tvrzení, která však nebyla nikterak žalovaným konkrétně doložena (k tomu viz srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018); to vše vedlo k závěru, že právě výdaje jsou zásadními ukazateli pro vyhodnocování úvěruschopnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyní žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Obezřetnost a důslednost právní předchůdkyně žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že žalovaný konstatoval u prvně uzavřené smlouvy, že má [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] či [Anonymizováno] [Anonymizováno], které měsíčně splácí prostřednictvím splátek, a dále i s ohledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně (na obecném formuláři) prohlásil, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno] k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebo [částka], tj. výdaje spojené s úhradou závazků plynoucích ze smluv, s bydlením (nájemné včetně záloh), stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků či volnočasových aktivit. Uvedené zjevně totiž neodpovídá reálným nákladům dospělé osoby.12. V souladu s ust. § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Co 25/2021). Stejně tak právní předchůdkyně žalobkyně nevyužila údajů z dostupných evidencí, maje namysli evidence schraňující informace ohledně vedených [Anonymizováno] k [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž se tak žádným [Anonymizováno] [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což souvisí i stran nevyžádání si většího počtu výpisů či dokladů, z nichž by byla patrná výše jejích výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně toliko vycházela z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek, což lze hodnotit jako kusé zjištění s [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to [Anonymizováno] u [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrových smluv tuto povinnost řádně nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odborné péče.13. V souladu s ustanovením § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však v daném případě nemohlo dojít (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Co 25/2021). Stejně tak žalobkyně nevyužila údajů z dostupných evidencí, maje namysli evidence schraňující informace ohledně vedených exekucí k dané osobě, přičemž se tak žádným způsobem nezajímala o placení jiných dluhů. Za této situace tedy bylo na místě, aby žalobkyně blíže zkoumala výši příjmů a výdajů žalovaného a nespokojila se pouze s jeho sdělením. V souladu s ustálenou judikaturou má soud za to, že schopnost spotřebitele splatit úvěr se presumuje v situaci, kdy spotřebiteli po odečtení peněžní částky, potřebné na řádné splácení, zbývají pravidelné dostatečné prostředky v jeho obvyklém rozpočtu. Žalobkyně měla analyzovat příjmovou i výdajovou stránku tohoto rozpočtu, kdy však příjmovou ani výdajovou stránku neprokázala vůbec. Nemohla tak postupovat s odbornou péčí, přičemž v řízení bylo prokázáno, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).14. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) plnění úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má částku vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).15. S ohledem na to, že jsou výše uvedené úvěrové smlouvy absolutně neplatné, má žalobkyně, jejíž aktivní legitimace je dána v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 (§ 1879 o. z.), právo pouze na vydání částky 489 Kč v případě prvně uzavřené smlouvy a částky 9 063 Kč ve třetím případě uzavřené smlouvy, představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacené jistiny úvěrů, když žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný na jistinu úvěru uhradil částku 29 511 Kč a následně mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný na jistinu úvěru hradil 10 937 Kč. Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Pokud jde o úvěr ve výši 20 000 Kč poskytnutý dne 18. 3. 2021, žalovaný zaplatil 22 132 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částky 489 Kč a 9 063 Kč, představující jistiny úvěrů, ve zbytku proto byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku, poplatků a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci těchto neplatných smluv. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.16. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky z jistiny úvěru nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., v délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.17. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů, ač byl v řízení úspěšný, když žalovanému v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly (ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.)