Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 334,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 799,44 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 102,76 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 31 834,35 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 834,35 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 107 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 33 334,35 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 4. 8. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v 96měsíčních splátkách po 644 Kč s tím, že celková splatná částka je 61 339,03 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,50 % ročně. Žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně a včas, žalobkyně tak pohledávku žalovaného ke dni 14. 5. 2025 zesplatnila. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu úvěru ve výši 31 834,35 Kč; dlužný poplatek ve výši 1 500 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 799,44 Kč, kapitalizované zákonné úroky ve výši 102,76 Kč a dále smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 11,5 % ročně z částky 31 834,35 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 31 834,35 od 21. 5. 2025 do zaplacení. Žalovaný na předmětný úvěr zaplatil žalobkyni částku 25 953,64 Kč.
2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení stran zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně rovněž ověřila nahlédnutím do veřejných registrů schopnost žalovaného úvěr splácet. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl při žádosti o úvěr.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), jednáno v jeho nepřítomnosti.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud provedl dokazování zejména smlouvou o úvěru ze dne 4. 8. 2022, doplněním žaloby obsahujícím údaje o příjmech a výdajích žalovaného, výpisy z úvěrových registrů (NRKI/BRKI), návrhem na poskytnutí úvěru a reportem průběhu jeho schválení, historickým a periodickými výpisy z úvěrového účtu zachycujícími pohyb plateb žalovaného, jakož i dalšími listinami předloženými žalobkyní, zejména standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními a úvěrovými podmínkami, sazebníkem žalobkyně a předžalobními výzvami k úhradě. Z těchto důkazů soud čerpal skutková zjištění jak ohledně uzavření a obsahu úvěrové smlouvy, tak ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru a následného průběhu splácení úvěru žalovaným.
5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o neúčelovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 61 339,03 Kč formou 96měsíčních splátek po 644 Kč s datem první splátky 25. 9. 2022. Ze smlouvy se rovněž podává, že si strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 11,50 % p.a.
6. Z transakčního výpisu k předmětnému úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 4. 8. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. Z jednotlivých transakcí evidovaných ve výpisu soud dále zjistil, že žalovaný zahájil splácení dne 25. 8. 2022 a v úhradách pokračoval do 2. 1. 2025, tedy po dobu přibližně dvou let a čtyř měsíců. V průběhu této doby žalovaný postupně hradil splátky úvěru, úroky i další s úvěrem související platby, a to v celkové výši 23 453,64 Kč.
7. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy a uvedla, z jakých konkrétních podkladů při tomto posouzení vycházela. Zejména uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela nejen z údajů poskytnutých samotným žalovaným, ale tyto informace dále ověřovala z nezávislých zdrojů, a to zejména z bankovních a nebankovních úvěrových registrů a dalších databází, z nichž zjistila informace o závazcích a platební morálce žalovaného. Současně žalobkyně uvedla, že vyhodnotila příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, přičemž vycházela z údajů o jeho příjmu ze závislé činnosti, ověřených z výpisů z běžného účtu, a dále z jeho pravidelných výdajů, které posuzovala jak podle údajů sdělených žalovaným, tak jejich konfrontací s údaji z jeho bankovního účtu a se statistickými údaji, včetně zohlednění nákladů na bydlení, životního minima a závazků vůči jiným věřitelům. Žalobkyně rovněž uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného využila interní skóringový model a ekonomické vyhodnocení jeho finanční situace, v rámci něhož porovnala jeho celkové příjmy a pravidelné výdaje a dospěla k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými disponibilními prostředky pro splácení úvěru. Na základě těchto zjištění žalobkyně uzavřela, že neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto mu byl úvěr poskytnut.
8. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalovaného a žalobkyní provedeném posouzení, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet, tj. jaké má příjmy a výdaje, o čemž mimo jiné učinil žalovaný prohlášení. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím 96 pravidelných měsíčních splátek s tím, že uhradí celkovou částku 61 339,03 Kč. Úroková sazba činila 11,50 % ročně. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když žalobkyni řádně neuhradil předepsané splátky dle stanoveného splátkového kalendáře. Žalovaný byl výzvou k okamžitému zaplacení úvěru ze dne 26. 3. 2025 vyzván k úhradě dlužných částek, což bylo zjištěno z výzvy samé a podacího archu. Předžalobní výzvou ze dne 16. 5. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 23. 5. 2025, což bylo zjištěno z výzvy samé a podacího archu. Soud má dále při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil, o čemž svědčí historický výpis. Dále má soud za prokázané, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného a z historického výpisu, že žalovaný zaplatil žalobkyni toliko částku 25 953,64 Kč.
10. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle ustanovení § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Zároveň se právní poměr účastníků řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „z. s. ú.“).Anonymizovaný odstavec12. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně má proto podle ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Protože se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 107 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 334 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 334,35 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 460 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 767 Kč za 236 ujetých km v částce 1 867 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 077 Kč ve výši 1 696 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.