Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a k rukám zástupce žalobkyně nahradit náklady řízení ve výši 900 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 4 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 290 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 290 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., uzavřela s žalovaným dne 17. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 16. 2. 2023, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč. Žalovaný sjednané částky řádně a včas nehradil, na předmětný úvěr nezaplatil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024, s účinností k témuž dni, byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni.Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci na základě výzvy postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“) a o věci rozhodl bez nařízení jednání.Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 21. 3. 2025 bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] patřil žalovanému, kdy dne 17. 1. 2023 evidují příchozí transakci ve výši 10 000 Kč od plátce [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného, když právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou zaslala dne 21. 3. 2025 na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva týkající se poskytnuté částky, která je však absolutně neplatná, když právní předchůdkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.S ohledem na to, že je výše uvedená úvěrová smlouva absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na vydání částky 10 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinen vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky z jistiny úvěru nemůže být důvodný. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu. Proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení částky 10 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, přičemž tato částka představuje 39,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.