22 C 32/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Ten tvoří:a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši [částka] a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím.b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím.c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím.d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky [částka] od [datum] do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka].e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru z částky [částka] od [datum] do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,71 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od [datum]) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11.50 % p.a.f) úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. [hodnota] smlouvy ve výši celkem [částka] (Podle přílohy č. [hodnota] smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku [částka] měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. , tedy úhrada za pojištění v celkové výši 0x [částka]).

2. Žalobkyně se bez ověřeného elektronického podpisu z jednání omluvila a požádala o jeho odročení. Soudu však nedodala potvrzení o neschopnosti účasti na soudním jednání (např. mohla ošetřujícího lékaře požádat o účast na dnešním jednání) či co jí v tom brání. Soud proto z těchto dvou důvodů žádosti o odročení nevyhověl a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

3. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] s tam uvedenou splatností.

4. Poskytnutí úvěrové jistiny má soud za prokázané z listiny – doklad o vyplacení úvěru - otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu a potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] a [datum] k účtu žalované [č. účtu].

5. Žalobkyně v bodě II žaloby tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila [částka]. Z listiny – karta klienta soud zjistil, že oproti těmto žalobním tvrzením žalovaná uhradila ještě další 3 splátek po [částka] dne [datum]. Celkem tak žalobkyni uhradila [částka].

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne [datum] smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku [částka], kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila. Žalobkyně eviduje vůči žalované dlužné částky shora specifikované. Žalovaná zaplatila pouze [částka], jak žalobkyně tvrdila a žalovaná toto tvrzení nerozporovala.

16. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků (vč. za pojištění) v dohodnuté výši.

17. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).

18. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], č. [hodnota] -[Anonymizováno], s. [Anonymizováno].).

19. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

20. Žalobkyně sice tvrdila, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření její úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Tvrdila k tomu, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení.

21. Z těchto vágních tvrzení žalobkyně nebylo lze dovodit, jakými listinami přesně byla úvěruschopnost žalované posouzena, a jaké konkrétní údaje z nich byly zjištěny, vč. toho, jakými konkrétními listinami byly příjmy a výdaje žalované ověřeny. Žalobkyně potom u jednání soudu dne [datum] byla poučena v tomto směru soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a o negativních následcích nevyhovění takové výzvě soudu.

22. Žalobkyně následně dotvrdila, že celkový čistý příjem žalované činil [částka] (ty byly skutečně ověřeny listinami – potvrzení o provedení transakce od zaměstnavatele žalované), celkové měsíční náklady [částka] a volné zdroje ke splácení měla ve výši [částka]. K důkazu předložila mj. formulář hodnocení klienta. Z něj soud zjistil, že příjmy žalovaného byly uvedeny takto, ale že náklady na bydlení činily [částka] a výdaje byly odhadnuty životním minimem [částka]. Žalovaný měl mít nájemní bydlení.

23. Soud však na základě takto uvedených skutečností uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, neboť nejde o skutečně zjištěné a ověřené výdaje žalovaného, ale nýbrž odhad dle životního minima, jakožto výdaje na bydlení se jeví nevěrohodně nízké (a nebyly nijak ověřeny), zvláště když žalovaný nebyl dotazován na osoby s ním žijící ve společné domácnosti a na jejich příjmy a výdaje apod. (viz shora).

24. Z uvedených důvodů je proto spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná (viz též § 87 odst. 1 z.s.ú.); k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou [částka] a představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla ([částka]) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila ([částka]) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]).

25. Z vyložených důvodů tak žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku dlužné jistiny jako náhradu za bezdůvodné obohacení v penězích nevzniklo, neboť splátkami jistinu přeplatila (a vzniklo tak naopak bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně na úkor žalované ve výši [částka]).

26. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je neopodstatněná a jako takovou žalobu zamítl. Dalšími než shora uvedenými důkazy se soud pro nadbytečnost nezabýval a nevycházel z nich.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Žádné jí však nevznikly.