25 C 1/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČO: [IČO] s žalovaným uzavřeli:- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne [datum]. Žalobkyně tedy po žalovaném, jelikož vstoupila do práv právní předchůdkyně žalobkyně, požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a dále požaduje zaplacení úroků ve výši 10,40 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka] od [datum] do zaplacení,- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] – Konsolidace půjček, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka], přičemž v části [částka] se jednalo o konsolidaci (sloučení) již existujících úvěrů a ve zbývající části (ve výši [částka]) se jednalo o neúčelový úvěr poskytnutý z úvěrového účtu č. [č. účtu] ve prospěch běžného účtu žalovaného sjednaného v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,93 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně tedy po žalovaném, jelikož vstoupila do práv právní předchůdkyně žalobkyně, požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a dále požaduje zaplacení úroků ve výši 10,93 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka] od [datum] do zaplacení,- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně tedy po žalovaném, jelikož vstoupila do práv právní předchůdkyně žalobkyně, požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a dále požaduje zaplacení úroků ve výši 10,40 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka] od [datum] do zaplacení,- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně tedy po žalovaném, jelikož vstoupila do práv právní předchůdkyně žalobkyně, požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a dále požaduje zaplacení úroků ve výši 10,40 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka] od 22. 2. 20254 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu soudního řízení nečinný. K soudem nařízenému jednání na den [datum] se žalovaný nedostavil, přičemž žalobkyně se k tomuto jednání prostřednictvím svého právního zástupce řádně dostavila a navrhovala žalobě v plném rozsahu vyhovět s odkazem na soudu doložené listinné důkazy.

3. Na základě soudu doložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli:- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku [částka]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, ve které uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], s čistým měsíčním příjmem [částka], je svobodný, čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči další osobě. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík atd., ze kterých zjistila, že žalovaný má v době podání žádosti o úvěr externí a interní závazky s celkovou výší měsíční splátky [částka]. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Uvedené informace následně včlenila do tzv. karty klienta.- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjček, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka], přičemž v části [částka] se jednalo o [Anonymizováno] (sloučení) již existujících úvěrů a ve zbývající části (ve výši [částka]) se jednalo o neúčelový úvěr poskytnutý z úvěrového účtu č. [č. účtu] ve prospěch běžného účtu žalovaného sjednaného v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,93 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku [částka]. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, ve které uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], s čistým měsíčním příjmem [částka], je svobodný, čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči další osobě. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík atd., ze kterých zjistila, že žalovaný má v době podání žádosti o úvěr externí závazky s celkovou výší měsíční splátky [částka]. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Uvedené informace následně včlenila do tzv. karty klienta,- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku [částka]. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, ve které uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], s čistým měsíčním příjmem [částka], je svobodný, čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči další osobě. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík atd., ze kterých zjistila, že žalovaný má v době podání žádosti o úvěr externí a interní závazky s celkovou výší měsíční splátky [částka]. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Uvedené informace následně včlenila do tzv. karty klienta,- dne [datum] smlouvu o úvěru, konkrétně [Anonymizováno] O [Anonymizováno] [Anonymizováno] půjčka, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy č. [č. účtu]. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal zaplatit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za upomínání ve výši stanovené dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen úvěr řádně splácet, formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši. Žalovaný porušil své závazky, kdy porušení spočívalo v opakovaném porušení režimu splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný uhradil na předmětný úvěr částku [částka]. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, ve které uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], s čistým měsíčním příjmem [částka], je svobodný, čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči další osobě. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík atd., ze kterých zjistila, že žalovaný má v době podání žádosti o úvěr externí a interní závazky s celkovou výší měsíční splátky [částka]. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Uvedené informace následně včlenila do tzv. karty klienta.

4. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odst. 1.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [právnická osoba] v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v. [jméno FO] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

14. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a na to navazujícího právního posouzení dospěl soud k takovému skutkovému a právnímu závěru, podle kterého že právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, nedostála ve vztahu ke všem smlouvám o spotřebitelském úvěru své zákonné povinnosti uložené jí § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit a posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet a zcela splatit (k tomu odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, přičemž na uvedeném nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit.). Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by v daném konkrétním případě prokázala, že ze strany žalovaného došlo před uzavřením smlouvy o úvěru k doložení výše pravidelných měsíčních příjmů (např. doložením pracovní smlouvy vypovídající o trvalosti jeho příjmu a výhledu jeho dosahování v době budoucí, kdy úvěr bude splácen a výplatnic žalovaného vypovídajících o výši tohoto příjmu) a doložení výše skutečných výdajů žalovaného (např. doložením nájemní smlouvy, případně dalších listin vypovídajících o výši skutečných pravidelných měsíčních výdajů), a že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k jejich řádnému ověření za účelem objektivního posouzení schopnosti žalovaného splatit navrhovaný úvěr. Žalobkyně soudu sice doložila výpisy z účtu žalovaného, nicméně ani z těchto nevyplývají a nejsou z nich patrné jakékoli obligatorní výdaje žalovaného. Proto má soud skutečnosti ohledně příjmů a výdajů žalovaného za neprokázané a zároveň dle přesvědčení soudu nedošlo k řádnému vyhodnocení informací poskytnutých žalovaným, kdy je zřejmé, že s výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného buď nijak nepracovala či je vyhodnotila nesprávně. Lustrace v databázích jako NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí považuje soud pro účely posouzení schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr za nedostatečnou. Na závěr soud připomíná, že v projednávaném případě žalovaného se jedná o úvěry nikoliv v malé výši – konkrétně [částka], [částka], [částka] a [částka], kdy pečlivost první předchůdkyně žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného měla být o to intenzivnější.

16. Právě z výše uvedených důvodů bylo nutno posoudit soudem posuzované spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., jako neplatné a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatných smluv, je povinný tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

17. Bezdůvodné obohacení žalovaného je ve vztahu k úvěru ze smlouvy ze dne [datum] dáno částkou [částka], která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil ([částka] – [částka] = [částka]). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení [částka].

18. Dále je bezdůvodné obohacení žalovaného ve vztahu k úvěru ze smlouvy ze dne [datum] dáno částkou [částka], která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil ([částka] – [částka] = [částka]). Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku žalobě dále vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení [částka].

19. Dále je bezdůvodné obohacení žalovaného ve vztahu k úvěru ze smlouvy ze dne [datum] dáno částkou [částka], která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil ([částka] – [částka] = [částka]). Soud proto výrokem V. tohoto rozsudku žalobě dále vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení [částka].

20. Dále je bezdůvodné obohacení žalovaného ve vztahu k úvěru ze smlouvy ze dne [datum] dáno částkou [částka], která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a kterou žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátil ([částka] – [částka] = [částka]). Soud proto výrokem VII. tohoto rozsudku žalobě dále vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení [částka].

21. Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

22. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka], kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, který žalobkyně k zaplacení žalovanému stanovila v předžalobní výzvě, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II., IV., VI. a VIII. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

25. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu žádala zaplacení celkem částky [částka] a úspěšná byla pouze co do částky [částka] (do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství, vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci). Nárok na náhradu nákladů řízení je tedy na straně žalobkyně dán 31,63 %. Náklady řízení (za předpokladu plně úspěšné žalobkyně) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. z daně z přidané hodnoty ve výši [částka]. Náklady plně úspěšné žalobkyně by proto představovaly částku [částka], když 31,63 % z této částky činí částku [částka], kterou soud výrokem V. tohoto rozsudku žalobkyni přiznal.

26. Jako účelně vynaložený náklad soud neposoudil podání žalobkyně ze dne [datum], kterým se k výzvě soudu vyjadřovala k procesu posuzování (prověřování) úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto tvrzení tvoří (má tvořit) součást řádného žalobního návrhu ve věci nároku vycházejícího z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, kdy pro tento případ by nemusela být soudem dodatečně ke splnění této povinnosti vyzývána a dále podání žalobkyně ze dne [datum] o vysloveném nesouhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť se jedná toliko o procesní úkon.

27. Náklady jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť pro jiný výrok neshledal opodstatnění.