Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 375 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalované (dále jen „žalovaný“) uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč s příslušenstvím.To vše s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla SPZ: [SPZ], VIN:[Anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, číslo technického průkazu: [IBAN], přičemž uvedené vozidlo vedené v příslušném registru silničních vozidel nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 375 Kč, jež představuje příspěvek za porušení povinnosti neprovozovat vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od [datum] do [datum] dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí částku 300 Kč.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.Soud ve věci jednal a věc rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání.Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem/provozovatelem vozidla SPZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, číslo technického průkazu: [IBAN], přičemž k vozidlu neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku. Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Žalovaný ani poté, kdy byl o zaplacení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění upomínán, ničeho nezaplatil.Žalobkyně současně prokázala, že žalovaného o zaplacení žalované částky ve snaze předejít podání žaloby žádala (upomínala) předžalobní výzvou.Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů.Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.Podle § 45 odst. 2 shora citovaného zákona provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle § 45 odst. 3 shora citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle § 45 odst. 4 shora citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.Podle § 46 odst. 1 shora citovaného zákona zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.Podle § 46 odst. 2 shora citovaného zákona výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.Podle § 47 shora citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud zjistil, že žalovaný jakožto vlastník/provozovatel neměl ve shora uvedeném období ke shora specifikovanému motorovému vozidlu uzavřeno pojištění podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv toto vozidlo bylo v předně citovaném období vedené jako provozované. Soudu proto nezbylo než žalobě jak co do nároku na zaplacení dlužného příspěvku, tak co do nároku na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek vyhovět.Jelikož se žalovaný dostal se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni právo požadovat dále též úrok z prodlení, a to podle ustanovení § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Žalovaný pak v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že dlužnou žalovanou částku žalobkyni zaplatil.Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 675 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť pro jiný výrok neshledal opodstatnění.