Výrok
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 20 000,47 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 6. 1. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 011 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 000,47 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že (původní) právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], (dále jen „společnost [Anonymizováno] “) poskytla žalované celkem částku 20 000,47 Kč, a to převodem na její bankovní účet č. [č. účtu], s variabilním symbolem [var. symbol], aniž by byl dán právní důvod, neboť s žalovanou sice probíhalo jednání o uzavření smlouvy, její uzavření však nelze prokázat. Žalovaná se tudíž na úkor společnosti [Anonymizováno] bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení jí dosud ani zčásti nevydala. Žalobkyně se tudíž dále domáhala úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (20 000,47 Kč) od 6. 1. 2025 do zaplacení. Předmětnou pohledávku nabyla od původního věřitele (tj. společnosti [Anonymizováno]) smlouvou o postoupení pohledávek ze 6. 12. 2024 společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], [adresa], která ji posléze postoupila žalobkyni (postupní smlouvou z 12. 12. 2024).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud účastnice vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci rozhodl bez jednání. Žalobkyně souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila; proto soud předpokládal, že i ona s takovým postupem souhlasí /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Dle § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:Z listin označených „Potvrzení o provedené platbě“ plyne, že z účtu společnosti [Anonymizováno] byly ve prospěch účtu č. [č. účtu] zaslány platby s variabilním symbolem [var. symbol], a to konkrétně platby dne 20. 4. 2023 v částce 4 000 Kč, dne 22. 4. 2023 v částce 5 000 Kč, dne 23. 4. 2023 v částce 1 000 Kč, dne 25. 4. 2023 v částce 500 Kč, dne 26. 4. 2023 v částce 1 500 Kč, dne 29. 4. 2023 v částce 2 000 Kč, dne 5. 5. 2023 v částce 500 Kč, dne 6. 5. 2023 v částce 2 000 Kč, dne 8. 5. 2023 v částce 500 Kč, dne 10. 5. 2023 v částce 1 000 Kč, dne 12. 5. 2023 v částce 500 Kč a dne 22. 5. 2023 v částce 1 500,47 Kč. Ze sdělení [právnická osoba]., soud zjistil, že na účet č. [č. účtu], vedený na jméno žalované byla postupně (v součtu) připsána částka 20 000,47 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol]. Ze smluv o postoupení pohledávek a jejich příloh (seznamu postupovaných pohledávek) plyne, že společnost [Anonymizováno] předmětnou pohledávku dne 6. 12. 2024 postoupila společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], která ji poté (10. 12. 2024) postoupila žalobkyni. Z dopisu ze dne 26. 12. 2024 vyplývá, že společnost [Anonymizováno] žalované oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopisem z téhož dne vyzvala žalobkyně, resp. její zástupce jejím jménem, žalovanou k zaplacení dluhu vyčísleného v celkové částce 69 102,94 Kč, ve lhůtě tří dnů, a upozornila ji zároveň, že v opačném případě přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu; z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalované odeslal doporučenou poštovní zásilku.
5. Na základě uvedených dílčích skutkových zjištění soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že společnost [Anonymizováno] žalované, na jí označený bankovní účet, vyplatila dohromady částku 20 000,47 Kč (platby byly identifikovány variabilním symbolem [var. symbol]), kterou jí – ani žalobkyni, které byla pohledávka postoupena – žalovaná doposud ani zčásti nevrátila, přestože k tomu byla vyzvána dopisem odeslaným jí dne 26. 12. 2024, ve kterém jí žalobkyně (resp. její zástupce) stanovila k plnění lhůtu tří dnů. V řízení nebyl účastnicemi tvrzen (a tedy nemohl být ani spolehlivě prokázán) právně relevantní důvod tohoto převodu. Žalovaná byla v řízení pasivní a netvrdila, že by na úhradu dluhu společnosti [Anonymizováno], případně posléze žalobkyni cokoliv zaplatila (tudíž to ani neprokazovala).
6. Po právní stránce soud plnění, která žalovaná od společnosti [Anonymizováno] získala, posoudil dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“), o bezdůvodném obohacení, tj. dle § 2991 odst. 1 a 2 OZ, protože peněžní prostředky v uvedené výši (20 000,47 Kč) žalovaná získala bez právního důvodu, když mezi nimi tehdy, dle tvrzení žalobkyně, probíhalo toliko jednání o uzavření smlouvy o úvěru, aniž by tato (nakonec) byla uzavřena. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat žalobkyni, která pohledávku (včetně jejího příslušenství) nabyla postoupením podle § 1879 a násl. OZ od společnosti [právnická osoba]., jež ji předtím postoupením nabyla od společnosti [Anonymizováno], což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky (vydání bezdůvodného obohacení) ve výši 20 000,47 Kč dopisem ze dne 26. 12. 2024, který jí stejného dne odeslal její zástupce doporučenou poštovní zásilkou, a který jí byl – za užití domněnky dojití podle § 573 OZ – doručen dne 31. 12. 2024, tj. třetí pracovní den po jeho odeslání (dny 28. 12. a 29. 12. 2024 připadly na víkend). Žalovaná poté měla plnit v žalobkyní stanovené třídenní lhůtě (do 3. 1. 2025) a počínaje dnem následujícím je s plněním v prodlení (srov. § 1958 a § 1968 OZ), a je povinna žalobkyni – vedle samotné jistiny – zaplatit též úrok z prodlení v zákonné výši (srov. § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované, tj. ke dni 4. 1. 2025). Žalobkyně však uplatnila právo na úrok z prodlení až ode dne 6. 1. 2025, čímž byl soud vázán (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.).
7. Soud – z uvedených důvodů – žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000,47 Kč a zákonný úrok z prodlení (12 % ročně) z této částky za dobu od 6. 1. 2025 do zaplacení.
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci plně úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši, tj. v částce 2 011 Kč, jež sestává ze soudního poplatku ve výši 801 Kč, odměny advokáta ve výši 800 Kč (celkem za dva úkony právní služby, tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby, při sazbě odměny ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu), paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 210 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 1 000 Kč/.
9. Odměnu advokáta soud určil dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – jde o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud zohlednil i typovou jednoduchost vymáhání v této věci uplatněného nároku.
10. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny a výdajů advokáta spojených se sepisem předžalobní výzvy k plnění dle § 142a o. s. ř. advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně je podnikatelkou a do jejího předmětu podnikání (činnosti) patří hromadné nabývání a vymáhání pohledávek vzniklých jiným osobám (včetně vymáhání soudního), jakož i poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Nepochybně proto je (anebo alespoň má být) personálně i technicky vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku § 142a o. s. ř. a dlužníka předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení, vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně (a bude zastoupena advokátem, což zvýší náklady spojené s vymáháním práva).
11. Ostatně předžalobní výzva je zákonné dobrodiní, jež poskytuje žalované, resp. dlužníkům obecně poslední možnost k splnění právní povinnosti bez nutnosti hrazení nákladů spojených se soudním řízením. Předžalobní výzvu by proto měl zásadně sepsat (a dlužníku odeslat) sám věřitel, a to ještě předtím, než věc předá advokátovi k dalšímu postupu (to má být obecným pravidlem především u věřitelů, kteří při své podnikatelské činnosti zahajují soudní řízení nikoliv jen výjimečně – což je právě případ žalobkyně). Jestliže by soud přiznal žalobkyni náhradu odměny advokáta za sepis předžalobní výzvy, popřel by tím smysl § 142a o. s. ř., protože kvůli aplikaci tohoto ustanovení, které má vůči žalované působit velkoryse, by se jeho postavení zhoršilo, a to tím, že by se (nikoliv zanedbatelně) zvýšila jeho celková platební povinnost. Žalovaná by tak ve své podstatě byla postižena za to, že nabídnutého dobrodiní nevyužila. Přitom v době před účinností § 142a o. s. ř., který se stal součástí právního řádu „v zájmu dlužníků“, jí taková sankce nehrozila, přestože slušně postupující věřitelé (a jejich zástupci – advokáti) již tehdy dlužníkům pravidelně zasílali výzvy k plnění v dostatečném předstihu před podáním žaloby. Samotná povaha (smysl, účel a funkce) institutu předžalobní výzvy tedy obecně vylučuje, aby se jeho použití v konkrétním případě negativně odrazilo v povinnosti dlužníka hradit věřiteli zvýšené náklady řízení.
12. Nelze ani přehlédnout, co vše je součástí odměny (a paušální náhrady) advokáta za úkony právní služby, které soud v rámci náhrady nákladů řízení zohlednil, tj. za převzetí a přípravu zastoupení /§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu/ a sepis žaloby /§11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu/. Když advokát přebírá a připravuje zastoupení věřitele k uplatnění jeho splatné pohledávky u soudu, musí od něj zjistit všechny rozhodné skutkové okolnosti, tyto analyzovat, právně vyhodnotit a doporučit mu vhodný postup; tato jeho odborná činnost je honorována odměnou za převzetí a přípravu zastoupení. Paušální náhrada hotových výdajů, která je na tento úkon navázána, kompenzuje zejména výdaje spojené s administrací převzaté věci (založení spisu, pořízení kopií listin atp.). Odměna za sepis žaloby honoruje vyhotovení formálně a obsahově bezvadného návrhu na zahájení soudního řízení o splnění dlužníkovy povinnosti a paušální náhrada výdajů kompenzuje především náklady na její kompletaci a doručení soudu. Žaloba musí obsahovat (mj.) určité vymezení skutkového základu sporu; pravidelně však je její součástí i základní právní hodnocení. Advokát, který věřiteli po převzetí zastoupení sepíše i předžalobní výzvu, nemusí, resp. rozumně ani nemůže vynaložit žádné další odborné úsilí, které by nebylo plně honorováno odměnou za uvedené dva úkony právní služby. Zjištění a vyhodnocení skutečností významných pro sepis výzvy již zahrnuje odměna za převzetí a přípravu zastoupení. A samotná výzva, rozhodne-li se ji advokát sepsat včetně základního rozboru (což ani není potřeba), by měla být pojata jako koncept následné žaloby, přičemž odměna advokáta za odborně náročnější sepis žaloby fakticky konzumuje odměnu za sepis výzvy k plnění; v opačném případě by advokát byl odměněn dvakrát za totéž. Což výstižně dokresluje odborně nejnáročnější podoba rozumně koncipované předžalobní výzvy – samotná žaloba, kterou advokát dlužníku zašle s upozorněním, že bude doručena soudu, jestliže dlužník v určité lhůtě nesplní v ní specifikovanou právní povinnost. A výdaje spojené s vyhotovením a odesláním výzvy jsou spolehlivě kryty paušální náhradou výdajů advokáta, která je navázána na převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby.
13. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.