Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 420,77 Kč se zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 7 731,16 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč k rukám [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhá zaplacení 15 420,77 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o revolvingovém úvěru 7. 8. 2023, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 7 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách s tím, že sjednaný úrok činil 0,87 % denně z nesplacené části jistiny. Svoji platební povinnost porušil, přičemž uhradil jen 3,40 Kč.
2. Soud ze smlouvy o revolvingovém úvěru, posouzení kredibility klienta, dokladů o platbách, výzvy k úhradě zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o revolvingovém úvěru 7. 8. 2023, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 7 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách s tím, že sjednaný úrok činil 0,87 % denně z nesplacené části jistiny. Svoji platební povinnost porušil, přičemž uhradil jen 3,40 Kč. Soud zjistil, že žalobce řádně posuzoval kredibilitu žalovaného před uzavřením smlouvy.
3. Podle § 2395 o.z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o.z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost platit splátky řádně a včas, byl úvěr v souladu se smlouvou o úvěru zesplatněn. Žalovaný úvěr nezaplatil, soud mu proto uložil zaplatit žalobci jistinu úvěru s obchodním úrokem a se zákonnými úroky z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti úvěru. Soud dále uložil žalovanému zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 475,38 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, za 90 dní od 14. 9. 2023 do 13. 12. 2023).
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad.
5. Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 20 000 Kč 300 Kč (znění účinné do 31. 12. 2024). Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 4. 2016, č. j. 17 Co 361/2015), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.