Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

27 C 159/2026

Soud: Okresní soud v DěčíněDatum rozhodnutí: 28. 7. 2026Č. j.: 27 C 159/2026-20Soudce: JUDr. Štěpán KlapkaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 10. 2026Předmět řízení: o 15 496 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSDC:2026:27.C.159.2026.1
náklady řízenískuteksmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 3 496 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 11,5 % ročně z 15 496 Kč od 7.7.2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 412,10 Kč k rukám [Jméno advokátky], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny dluhu 12 000 Kč, smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 3 496 Kč a zákonných úroků z prodlení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobcem, [právnická osoba] a žalovaným, byla dne 28.4.2025 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný dluh nehradil. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, zbývá uhradit požadované částky. Žalobce dále uvedl, že vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

2. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28.4.2025 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit ve splátkách měsíčně ( ve výši 5% výše jistiny + úrok přirostlý za předchozích 30 dnů).

3. Z potvrzení o transakci soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 28.4.2025 12 000 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, upomínky a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval jej k zaplacení dluhu před podáním žaloby.

5. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi poskytovatelem finančních služeb a žalovaným v postavení spotřebitelky, aplikují se na posouzení úvěrové smlouvy ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 cit. zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ci. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval platnost předmětné úvěrové smlouvy. Žádné konkrétní skutečnosti týkající se popisu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce neuvedl (např. z jakých listin věřitel vycházel ve smyslu nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele). Žádné takové skutečnosti ani nevyplývaly z důkazů předložených žalobcem. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, vzdal se možnosti být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. z hlediska povinnosti uvést rozhodující tvrzení odůvodňující uplatněný nárok a tvrzení prokázat. Lze tedy uzavřít, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně rozhodujících skutečností týkajících se řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je proto neplatná. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Žalovanému bylo poskytnuto celkem 12 000 Kč, soud mu proto uložil zaplatit bezdůvodné obohacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný netvrdil žádné okolnosti, na jejichž základě by soud jako přiměřenou zhodnotil dobu delší.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl.; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 400 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč (předžalobní výzva, převzetí zastoupení a příprava jednání, podání žaloby). Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad). Úspěch žalobce činí 77 %, žalovaného 23 %. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %.

11. Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 400 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.4.2016 č.j. 17Co 361/2015), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací