Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 684,12 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 888,09 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení a s úroky ve výši 7,9 % ročně z částky 32 888,09 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 4 220 Kč k rukám [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhá zaplacení 32 888,09 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne 3. 6. 2023 smlouva o úvěru ke kreditní kartě č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr hradit ve splátkách řádně a včas. Vzhledem k tomu, že tak nečinila, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 25. 2. 2024.Ze smlouvy o úvěru a z výpisu z účtu soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne 3. 6. 2023 smlouva o úvěru ke kreditní kartě č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr hradit ve splátkách řádně a včas. Vzhledem k tomu, že tak nečinila, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 25. 2. 2024. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr a žalovaná se zavázala úvěr hradit ve splátkách řádně a včas. Vzhledem k tomu, že tak nečinila, žalobce úvěr zesplatnil. Soud proto uložil žalované dluh uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 316 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. Odměnu ani režijní paušál za vyjádření ze dne 29. 9. 2025 soud žalobci pro neúčelnost nepřiznal, neboť žalobce jen k výzvě soudu doplňoval žalobní tvrzení.Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 700 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, výše debetu, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 4. 2016, č. j. 17 Co 361/2015), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.