Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 367,01 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 220 Kč od 16. 8. 2023 do zaplacení a z částky 2 047,01 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč k rukám [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení jsou nároky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávek elektrické energie ze dne 7. 6. 2023 (o 2 047,01 Kč za elektřinu dodanou v období od 12. 6. 2023 do 24. 11. 2023, o 8 000 Kč - smluvní pokutu za opakované porušení smluvních povinností žalovaným spočívající v neplacení úhrad za září a říjen 2023, pro které žalobce dne 7. 12. 2023 odstoupil od smlouvy a vyúčtoval smluvní pokutu 800 Kč měsíčně za dobu od 24. 11. 2023 do 12. 9. 2024 a o smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou faktury č. [hodnota]).Soud zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávek elektrické energie ze dne 7. 6. 2023 a z vyúčtování předložených žalobcem, že se žalobce zavázal dodávat žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu, s tím, že se žalovaný zavazuje hradit kupní cenu. Z faktur předložených žalobcem soud zjistil, že žalobce dodal žalovanému elektřinu za výše uvedená období a vystavil žalovanému faktury na dlužné částky. Žalovaný dluh neuhradil.Podle § 50 odst. 1, věty prvé, zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.Po právní stránce soud věc posoudil tak, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny podle energetického zákona. Podle této smlouvy žalobce dodával žalovanému elektřinu a žalovaný za ni měl zaplatit kupní cenu. To však neučinil a ocitl se v prodlení vždy den následující po splatnosti faktury. Od tohoto dne je žalovaný povinen platit žalobci rovněž zákonné úroky z prodlení. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou dluhu a sjednanou smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč za 10 měsíců prodlení žalovaného s úhradou dluhu po 800 Kč za měsíc.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad.Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč 300 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje žádnou odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska množství dodané energie, místa dodání, výše dluhu, splatnosti a označení žalované strany. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v [adresa] ze dne 6. 4. 2016, č. j. [spisová značka]), zjistil soud z aplikace [Anonymizováno], že žalobce vede u Okresního soudu v [adresa] více řízení.