Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 21 215 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z 16 563 Kč od 15.8.2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč k rukám [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhá zaplacení 16 563 Kč s příslušenstvím, poplatku za odeslání upomínek 2 500 Kč a smluvní pokuty 2 152 Kč. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 9.4.2024, na jejímž základě mu byla poskytnuta zápůjčka 12 500 Kč. Žalovaný byl povinen půjčku zaplatit spolu s poplatkem 4 063 Kč do 14.8.2024. Žalovaný uhradil celkem 2 473 Kč. Žalobce zaslal žalovanému 5 výzev k úhradě dluhu za sjednanou cenu 500 Kč. Smluvní pokuta je za prodlení s úhradou dluhu za dobu od 15.8.2024 do 20.8.2025 ve výši 0,1 % denně. Žalobce dále uvedl, že zkoumal úvěruschopnost klienta, který doložil příjmy 33 648 Kč a výdaje 14 500 Kč.Soud ze smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu, upomínek a předžalobní výzvy zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 9.4.2024, na jejímž základě mu byla poskytnuta zápůjčka 12 500 Kč. Žalovaný byl povinen půjčku zaplatit spolu s poplatkem 4 063 Kč do 9.5.2025. Žalovaný uhradil celkem 2 473 Kč. Žalobce zaslal žalovanému 5 výzev k úhradě dluhu za sjednanou cenu 500 Kč. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně.Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o.z. Žalobce poskytl žalovanému půjčku, kterou se žalovaný zavázal splatit s obchodním úrokem. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, uložil mu soud dluh zaplatit spolu se smluvní pokutou sjednanou mezi účastníky (poníženou o částečnou úhradu dluhu) a s poplatky za zaslání pěti upomínek. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobce řádně posuzoval úvěruschopnost klienta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 1 200 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad.Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 30 000 Kč 400 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.4.2016 č.j. 17Co 361/2015), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.