Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 5. 8. 2024 do zaplacení a s náhradami nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 1. 2. 2024 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 15 pravidelných splátkách po 2 250 Kč splatných měsíčně spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale úvěr nevrátil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 7. 2024.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.1. Ze smlouvy č. [hodnota] ze dne 1. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 2 250 Kč v 15 splátkách splatných měsíčně s úrokem ve výši 15 % měsíčně a poplatkem 500 Kč za zaslání každé upomínky. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistila, že příjem žalovaného činí 23 386 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, po poskytnutí úvěru bude činit zůstatek žalovaného 18 136 Kč. Uvedené údaje žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Současně ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně nahlédla do registru SOLUS, REPI, AML/CFT, databáze odcizených dokladů a interní databáze. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu měl být mj. projeven zaplacením verifikační platby ve výši 1 Kč s VS čísla smlouvy.
4. Z detailu pohybu na účtu ze dne 22. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni 1 Kč na její účet s variabilním symbolem [var. symbol], čímž vyjádřil vůli bát vázán shora uvedenou smlouvou.
5. Z detailu pohybu na účtu ze dne 22. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku 15 000 Kč.
6. Z přípisu ze dne 21. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně pro neplacení jednak zesplatnila úvěr, jednak vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby, kdy výzvu téhož dne odeslala, jak soud zjistil z podacího lístku z téhož dne.
7. Žalobkyně dále žalovaného upomenula dvěma dalšími upomínkami, jak soud zjistil z těchto upomínek.
8. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
9. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 2 250 Kč měsíčně v 15 splátkách s úrokem ve výši 15 % měsíčně a poplatkem 500 Kč za zaslání každé upomínky, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši a úvěr nevrátil. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným uvedených příjmů a výdajů, které ověřila z výpisu z účtu. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhů vyzvala žalovaného k vrácení zbytku dlužné částky a následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný zbytek dluhu neuhradil.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
11. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Žalobkyně tak má právo na vrácení zbylé části poskytnutých peněžních prostředků ve výši, dále pak ujednané poplatky za zaslání upomínek po 500 Kč.
13. Soud se nezabýval platností ujednání o úroku, jehož výše by mohla být shledána v rozporu s dobrými mravy, jelikož ujednaný úrok není předmětem řízení, když jej žalobkyně v žalobě nepožaduje. Ujednání o výši úroku nemůže způsobit neplatnost celé smlouvy, když ujednání o výši úroku je od smlouvy oddělitelné, když úvěrová smlouva je ze zákona úplatná. Výše úroku ujednaná v sazbě rozporné s dobrými mravy by tak případně mohlo znamenat, že žalobkyně by měla právo na úrok obvyklý.
14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.