Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 920 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 11 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný provozoval vozidlo RZ [SPZ] objemu válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3 v období od 5. 9. 2023 do 19. 2. 2024 bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 11. 4. 2024k úhradě příspěvku za provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalovaný příspěvek nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
4. Žalovaný byl v období od 5. 9. 2023 do 19. 2. 2024 vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ [SPZ] objemu válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3, což soud zjistil z výpisu z registru vozidel, přičemž k vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovaný neuhradil žalobkyni příspěvek za porušení povinnosti neprovozovat vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož úhradě žalovaného žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 11. 4. 2024, což soud zjistil z výzvy z tohoto dne a z přehledu o doručení zásilky.
5. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 45 odst. 2 téhož zákona, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři ([Jméno žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Uvedený zákon nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024, do té doby, tedy do 31. 3. 2024 obdobné pravidlo upravoval již zrušený zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.
6. Výše denní sazby příspěvku pro vozidlo o objemu válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3 činí dle § 2 odst. 1 Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. (pro příspěvky do 31. 3. 2024 vyhlášky č. 205/1999 Sb.) částku 65 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí dle § 2a citované vyhlášky částku 300 Kč. Žalobkyně má tedy nárok na úhradu příspěvku ve výši 10 920 Kč a náklady za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
7. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyni sice náleží náhrada nákladů řízení, když byla v řízení zcela úspěšná, avšak v řízení lze přiznat jen náhradu takových nákladů, které byly vynaloženy účelně. Soudu je z vlastní činnosti známo, že žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení příspěvku za období od 27. 6. 2023 do dne 22. 9. 2023, věc byla u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. [spisová značka], přičemž v uvedeném řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Jelikož je v tomto řízení je na základě žaloby podané dne 30. 9. 2024 vymáhán příspěvek za období před podáním žaloby v uvedeném souvisejícím řízení, ke kterému žalobkyně vyzvala žalovaného rovněž před podáním uvedené žaloby, nepovažuje soud náklady na právní zastoupení vynaložené v tomto řízení za účelné, když žalobkyně mohla uplatnit oba nároky v jedné žalobě. Postup žalobkyně, kdy se domáhá zaplacení příspěvku ve dvou žalobách podaných v krátkém rozmezí pouhých čtyř dnů tak soud hodnotí jako účelový za účelem zvýšení náhrady nákladů řízení. Takovému postupu soud nemůže poskytnout právní ochranu a z uvedeného důvodu nehodnotí náklady vynaložené žalobkyní za vynaložené účelně. Jelikož náklady zcela úspěšné žalobkyně nebyly vynaloženy účelně a neúspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení nemá, nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.