Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 52 757,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 974,13 Kč od 3. 9. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 783,14 Kč od 6. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 468 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 52 757,27 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne 25. 5. 2020 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa: [adresa], přičemž žalovaná za odebranou elektřinu za období od 27. 6. 202 do 18. 8. 2020 nezaplatila částku 1 974,13 Kč (faktura č. [hodnota] ze dne 19. 8. 2020 na částku 7 574,13 se splatností 2. 9. 2020, kdy žalovaná uhradila na tuto fakturu celkem částku 6 500 Kč), dále za období od 19. 8. 2020 do 17. 7. 2021 pak nezaplatila částku 50 783,14 Kč (faktura č. [hodnota] ze dne 22. 7. 2021 na částku 50 783,14 Kč se splatností 5. 8. 2021). Žalobkyně vznesla požadavek jak na zaplacení dlužné částky, tak zákonného úroku z prodlení. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny celkovou částkou 58 357,27 Kč, žalovaná uhradila částku ve výši 6 500 Kč.Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 468 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 638 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 757,27 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 880 Kč.