Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 514 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 119 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 395 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] číslo účtu [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol číslo [hodnota], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 514 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tak, že na základě usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kterým bylo nařízeno předvedení žalovaného ke znalci [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], byl žalovaný dne 15. 6. 2022 předveden hlídkou Policie České republiky za užití služebního vozidla tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], registrační značky [SPZ] (144 km – z obce [adresa] do [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v [adresa]), přičemž náklady na převoz činily 1 119 Kč (faktura č. [hodnota] se splatností 8. 8. 2022). Dále dle usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 11. 4. 2023 bylo nařízeno předvedení žalovaného k výslechu k [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], a to dne 21. 4. 2023 v 10,00 hodin, kdy předvedení žalovaného k [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] bylo realizováno na základě rozhodnutí o eskortě hlídkou Policie České republiky za použití služebního vozidla tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], registrační značka [SPZ] (52 km z obce [adresa] k [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa]), kdy náklady na převoz činily 395 Kč (faktura č. [hodnota] se splatností 1. 6. 2023). Žalobce se po žalovaném dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný k výzvě žalobce ničeho neuhradil, ve věci se nevyjádřil.Soud vzal v řízení za prokázaná výše konstatovaná žalobní tvrzení žalobce.Po provedeném řízení došel soud k závěru, že návrh je důvodný, nárok žalobce vychází z ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kdy náklady na předvedení hradí ten, kdo je předváděn. Náklady na dopravu jsou určeny dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Žalovanému proto byla soudem uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 1 514 Kč.Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobci i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva k plnění a podání žaloby).Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen, uložil soud žalovanému zaplacení částky 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.