Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 18 352 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu rámcové smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]), kdy žalovanému poskytla úvěr ve výši 14 800 Kč. Žalovaný se touto smlouvou zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do [datum] a uhradit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 552 Kč. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V průběhu řízení soud lustrací insolvenčního rejstříku zjistil, že Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], rozhodl o úpadku žalovaného (coby dlužníka) a povolil řešení úpadku žalovaného oddlužením. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
4. Projednávané civilní řízení bylo proto ze zákona přerušeno okamžikem zveřejnění usnesení o úpadku žalovaného v insolvenčním rejstříku [§ 140a odst. 1 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)], o čemž byli účastníci řízení soudem vyrozuměni přípisem ze dne [datum] a zároveň byli poučeni o tom, že v projednávaném řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.
5. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl žalovaný osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
6. Soud posléze vyzval žalobkyni, zda s ohledem na výše uvedené trvá na podané žalobě. Žalobkyně se na výzvu soudu nevyjádřila.
7. K nařízenému jednání se účastníci řízení nedostavili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
8. Z rámcové smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 14 800 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 552 Kč. Částka 14 800 Kč byla žalovanému poskytnuta na bankovní účet č. [č. účtu], jak vyplynulo z předloženého výpisu z účtu. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum].
9. Jak již bylo blíže uvedeno shora, z usnesení insolvenčního soudu vyplynulo, že tento v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] rozhodl o úpadku žalovaného a povolil řešení úpadku žalovaného oddlužením. Přihláškou ze dne [datum] se žalobkyně do insolvenčního řízení přihlásila s částkou 21 511,09 Kč sestávající z jistiny 14 800 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], smluveného úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 2 220 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 14 800 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 491,09 Kč. Insolvenční řízení skončilo oddlužením a žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že dle odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] dlužník uhradil nezajištěné pohledávky jednotlivých věřitelů v rozsahu 74,1072 %.
10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet částku 14 800 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku společně s jednorázovým poplatkem žalobci uhradit do [datum]. Žalovaný však ničeho dobrovolně neuhradil, nicméně v rámci vedeného insolvenčního řízení byla pohledávka žalobkyně na základě jí podané přihlášky pohledávky za žalovaným částečně uspokojena.
11. Podle § 414 odst. 1, 2 a 3 insolvenčního zákona, v rozhodném znění, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
12. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
13. Žalobkyní uplatněná pohledávka za žalovaným se stala splatnou před pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku žalovaného a měla tak být přihlášena do insolvenčního řízení (a též byla z části přihlášena). Insolvenční řízení skončilo oddlužením, kdy insolvenční soud rozhodl o osvobození žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Osvobození se dle shora citovaného ustanovení nicméně vztahuje i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli – v daném případě se jedná o pohledávku žalobkyně představující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 552 Kč, která je rovněž předmětem tohoto řízení. Soud se však blíže nezabýval tím, jakou částí byla pohledávka žalobkyně v insolvenčním řízení uspokojena a zda požaduje po žalovaném duplicitní plnění, neboť pro právní posouzení je podstatné, že pohledávka žalobkyně vznikla před pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku žalovaného a že insolvenční řízení skončilo oddlužením a rozhodnutím o osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Nad rámec lze uvést, že pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 uveřejněný pod číslem R 63/2011).
14. S ohledem na shora popsané a shora citovaná ustanovení se nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou stal vůči žalovanému nevymahatelným, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
15. Soud dodává, že mu nejsou zřejmé důvody, proč žalobkyně na tuto skutečnost nereagovala, ačkoliv k tomu byla soudem písemně vyzvána a proč se ani nedostavila k nařízenému jednání, když na jednání trvala (nesouhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v podané žalobě).
16. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný, nicméně pro jeho procesní pasivitu mu nevznikly žádné náklady řízení.