Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 000 Kč.
II. Žaloba se co do částky 9 106,36 Kč a veškerého příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 311,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalovaná je povinna splnit povinnosti uvedené ve výroku I. a III. tohoto rozsudku ve splátkách ve výši 800 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem bezprostředně následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 38 106,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 106,36 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a dále náhrady nákladů řízení ve výši 12 814,30 Kč. Z odůvodnění návrhu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které byla na bankovní účet žalované č. [č. účtu] vyplacena částka 30 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit i s poplatky a úroky spojenými s požadovaným úvěrem do [datum]. Žalovaná se však dostala s pravidelnými měsíčními splátkami do prodlení, a proto jí byly ze strany původní věřitelky zaslány celkem tři upomínky. V poslední upomínce byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou úvěru dne [datum]. Žalobkyně navrhla, aby soud případně nárok v jistině posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.
2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.
3. Žalovaná namítala neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]. Hlavní důvod spatřovala v roční procentní sazbě nákladů, která přesahovala 100 % p. a. Původní věřitelka dle žalované rovněž nesplnila svou povinnost, kdy měla posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Z těchto důvodů žalovaná žádala, aby byl návrh žalobkyně zamítnut.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], ve výši 30 000 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou 112 % ročně. Žalovaná se zavázala tento uhradit ve 12 měsíčních splátkách po 4 260,13 Kč pod variabilním symbolem čísla smlouvy na bankovní účet [právnická osoba].
5. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že na bankovní účet č. [č. účtu] byla dne [datum] převedena částka 30 000 Kč.
6. Z přehledu výpisu z běžného účtu vyplývá příchozí částka od [právnická osoba] ve výši 30 000 Kč. Z tohoto účtu pak pod variabilním symbolem č. [var. symbol] odešla dne [datum] platba ve výši 500 Kč a dne [datum] platba ve výši 500 Kč.
7. Z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky, která ke dni [datum] činila 12 008,31 Kč. Současně byla upozorněna na právo původní věřitelky na zesplatnění úvěru.
8. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávky původní věřitelky ve výši 40 606,62 Kč na žalobkyni.
9. Z dalšího dopisu adresovaného žalované ze dne [datum] pak byla žalované ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 47 962,62 Kč, spočívající v neuhrazené jistině ve výši 40 606,62 Kč a nákladech právního zastoupení ve výši 7 356 Kč, a to do tří dnů na bankovní účet žalobkyně.
10. Z trestního příkazu Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č. j. 2 T 50/2016-620, vyplývá, že žalovaná byla uznána vinnou z přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 tr. zákoníku, neboť při sjednání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon se jí dle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 18 měsíců.
11. Ze společného výpisu z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací vyplývá, že v srpnu 2024 měla žalovaná splátky z nesplaceného úvěru po splatnosti u společnosti [právnická osoba] v částce cca 35 000 Kč, dále od února 2024 (včetně září 2024) splátky z nesplaceného úvěru po splatnosti ve výši cca 19 000 Kč u společnosti [právnická osoba], dále od července 2024 splátky z nesplaceného úvěru po splatnosti ve výši cca 10 000 Kč u společnosti [právnická osoba]. v srpnu 2024 druhý nesplacený úvěr po splatnosti ve výši cca 18 000 Kč u společnosti [právnická osoba], v srpnu 2024 nesplacený úvěr po splatnosti ve výši cca 8 000 Kč u společnosti [právnická osoba]., v srpnu 2024 nesplacený úvěr po splatnosti ve výši cca 25 000 Kč u společnosti [právnická osoba] a dále v srpnu 2024 nesplacený úvěr po splatnosti ve výši cca 5 000 Kč u společnosti [právnická osoba].
12. Žalovaná při svém výslechu uvedla, že si v září 2024 půjčila, neboť potřebovala finance na uhrazení výdajů domácnosti a dalších úvěrů. Ve společné domácnosti žije s přítelem, který je asi tři roky nemocný, kdy trpí svalovou dystrofií a prodělal transplantaci rohovek. Přítel žalované pobírá invalidní důchod třetího stupně ve výši 16 500 Kč. Splácel úvěry částkou 20 000 Kč. Žalovaná dále pečuje o syna ve věku 16 let, který nyní nastupuje na střední školu. Žalovaná je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] v Domažlicích s průměrným měsíčním příjmem ve výši cca 25 000 Kč čistého. V září 2024 měla úvěry v celkové výši 450 000 Kč, které měla splácet částkou asi 45 000 Kč, a dále 5 000 až 6 000 Kč měsíčně na nebankovní úvěry. Na bydlení vynakládá na nájemné, zálohy na vodu, energie a vytápění částku asi 15 000 Kč měsíčně, a dále na stravu částku cca 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že na předmětný úvěr uhradila částku 1 000 Kč. Současně požádala o možnost splátek v maximální výši 1 000 Kč měsíčně.
13. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru.
14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit zpět spolu s úroky ve výši 112 % ročně ve 12 měsíčních splátkách. Žalovaná zaslala společnosti [právnická osoba] dvě platby po 500 Kč, a to dne [datum] a dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla poté postoupena žalobkyni.
15. Soud dospěl k těmto právním závěrům.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Pode § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Smlouva rovněž obsahuje nepřiměřené smluvní ujednání spočívající v neúměrně velkém úroku, kdy úroková sazba činí 112 % a RPSN v tomto případě činí 191,80 %. Takto stanovený úrok považuje soud za nezákonný, příčící se dobrým mravům a naplňující znaky lichvářského ujednání, neboť je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Žalovaná se v době uzavírání této smlouvy ocitala ve finanční tísni, kdy byla nucena hradit náklady rodinné domácnosti a pečovat o nemocného přítele a nezletilého syna, který se dosud připravuje na budoucí povolání. Soud si je současně vědom trestního odsouzení žalované v minulosti týkající se úvěrového podvodu, avšak je důležité rovněž zohlednit dobu vedení řádného života žalované, která uložený trest již vykonala, a je proto nutné na ni hledět jako by nebyla odsouzena.
20. Soud dále zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované dle citovaného ustanovení. Po provedeném dokazování z pohledu soudu právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované dostatečně nezkoumala, respektive žalobkyně nic takového neprokázala. Žalobkyně se jednání neúčastnila, a proto nemohla být podle § 118a o. s. ř. o tomto poučena. Soud pro úplnost dodává, že žalobkyni nad rámec povinností poučil před jednáním (usnesení č. l. 16), na tuto výzvu žalobkyně nereagovala.
21. Soud zjistil, že žalovaná měla v době poskytnutí úvěru (září 2024) sjednáno více úvěrů s tím, že u sedmi nebankovních společností byla v prodlení se splátkami ve výši přesahující částku 120 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ani nezkoumala výdaje žalované. Bylo povinností právní předchůdkyně, aby posoudila příjmy a na straně druhé výdaje, přičemž z rozdílu těchto hodnot měla zjistit, zda žalovaná má dostatek finančních prostředků na splácení úvěru.
22. V daném případě je stěžejní, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřila příjmy žalované, nezkoumala výdaje žalované, ani nezkoumala splátky po splatnosti uvedené v registru. Za této situace právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované.
23. Podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jestliže žalovaná vyčerpala celkem částku výši 30 000 Kč a uhradila celkem 1 000 Kč, je její povinností vrátit žalobkyni částku ve výši 29 000 Kč.
24. Soud odkazuje na již uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
25. Tuto částku soud uložil žalované zaplatit ve splátkách ve výši 800 Kč, jak žalovaná žádala. Tato částka, jak vyplývá ze sdělení žalované, je v možnostech žalované s ohledem na její aktuální životní úroveň a majetkové poměry, a soudu se tyto splátky proto jeví jako přiměřené možnostem žalované, přičemž soud zdůrazňuje, že pokud nebude žalovaná své závazky řádně splácet, přijde o tento benefit a bude nucena uhradit zbývající dlužnou částku najednou.
26. Soud pro úplnost soud uvádí, že podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
27. Ve zbývající části soud žalobě s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nevyhověl, jelikož žalobkyně na toto plnění nemá nárok, a to ani na zákonné úroky z prodlení. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
28. Soud zdůrazňuje, že v případě opakovaného jednání žalované, kdy by si sjednávala další úvěry a zamlčela podstatné okolnosti (zejména další úvěry, příjmy a výdaje) rozhodující pro posouzení úvěruschopnosti, ač by na ně byla dotazována, mohl by soud přiznat věřiteli i zákonné úroky z prodlení, úroky, poplatky apod. Ani žalovaná by totiž nemoha v budoucnu těžit ze svého jednání, které by mohlo být posouzeno jako zneužití práva.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 311,94 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,1 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 525 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 106,36 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.
30. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b a. t., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, výše dluhu), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.