Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 155/2026

Soud: Okresní soud v DomažlicíchDatum rozhodnutí: 14. 9. 2026Č. j.: 17 C 155/2026-28Soudce: JUDr. Michal SýkoraAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 11. 2026Předmět řízení: o 49 792 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSDO:2026:17.C.155.2026.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrupostoupení pohledávkypodnikatel
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

  • 89/2012 Sb.§ 2991§ 547§ 573§ 580§ 588§ 1802§ 1813§ 1958

Související rozhodnutí

Označená místa (23) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 541 Kč společně s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 40 251 Kč a veškerého zbývajícího příslušenstvím žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 36 155 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 504,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 932,66 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 17 371,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále úroku 15 % ročně z částky 17 371,08 Kč od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši 13 637 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 909,37 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 088,59 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 058,28 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále úroku 15 % ročně z částky 10 058,28 Kč od [datum] do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 27 655 Kč představující odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, odměnu za flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč, úrok ve výši 19 282 Kč a pojistné ve výši 2 709 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr a poplatek v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná celkem uhradila částku 11 500 Kč.

3. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 12 596 Kč představující odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, úrok ve výši 8 800 Kč a částku 2 296 Kč za komfortní splácení. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr a poplatek v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 1 553 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná celkem uhradila částku 18 959 Kč.

4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

6. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum].

7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 19 282 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 19 282 Kč a dále odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek ve výši 4 164 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 11 500 Kč. Dále byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 21měsíčních splátkách po 1 553 Kč. Měla být navrácena jistina částka ve výši 12 596 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 8 800 Kč, dále odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a náklady za administrativní činnost (komfortní a flexibilní splácení) ve výši 2 296 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku celkem ve výši 18 959 Kč.

8. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné dle § 588 NOZ.

12. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny dle prvé smlouvy ve výši 20 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 24 946 Kč a dle druhé smlouvy za jistinu 20 000 Kč měla platit poplatek 12 596 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách o úvěru rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvy neuzavřela.

13. Soud má za to, že výše uvedené poplatky jsou de facto skrytým úrokem a úrok by v takovém případě činil 71 %, resp. 50 % půjčené částky (u druhé smlouvy). Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v tehdejší době nepřekračovala hranici 10 % ročně.

14. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

15. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), shledal soud smlouvy neplatné v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvy o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvy o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatné v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku, ve kterém se skrývá úrok.

16. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala celkem částku ve výši 40 000 Kč, kterou zčásti nevrátila – navrátila 11 500 Kč a 18 959 Kč, celkem žalovaná vrátila žalobkyni 30 459 Kč, a to do [datum].

17. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 9 541 Kč (40 000 Kč – 30 459 Kč), a to včetně ve výroku I tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaná převzala částku ve výši 40 000 Kč na základě neplatných smluv, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NO jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná na poskytnuté plnění uhradila částku 30 459 Kč, tedy je povinna vrátit rozdíl.

18. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávek) dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, jak je ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Vzhledem k tomu, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, nemohl přiznat soud žalobkyni zbytek požadované jistiny, poplatky, ani úroky či úroky z prodlení, vyjma zákonných úroků uvedených v odstavci 18.

20. S ohledem na to, že soud právně posoudil smlouvy jako absolutně neplatné, se již blíže z důvodu procesní ekonomie nezabýval tím, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací