Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 6 989,44 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 13 389,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně.
2. Žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba]. smlouvu o úvěru. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 6 400 Kč. Žalovaná se zavázala částku ve výši 6 400 Kč vrátit původnímu věřiteli s poplatkem ve výši 6 989,44 Kč, v jedné splátce do [datum]. Žalovaná neuhradila sjednanou částku řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradila.
3. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
5. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.
6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní, respektive právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 6 400 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 6 989,44 Kč do [datum]. Žalovaná převzala žalovanou částku ve výši 6 400 Kč a tuto do dnešní doby nevrátila. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzývána. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena.
7. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru.
8. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 6 400 Kč. Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčená na dobu 30 dnů. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 669,44 Kč, případně 6 989,44 Kč, přičemž toto ujednání mezi podnikatelem (žalobkyní) a klientem (žalovaná spotřebitelka) je nesrozumitelné. V takovém případě by úrok dosáhl 500 % ročně, případně 1 310 % ročně. Nelze ani odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je právní předchůdce žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran.
13. Soud má za prokázané, že žalovaná přezvala částku ve výši 6 400 Kč a nevrátila žádnou částku. Soud má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátila částku ve výši 6 400 Kč, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná přezvala částku ve výši 6 400 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit, a to v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.
14. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu s výzvou k plnění dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši 12 % ročně.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přihlédl k tomu, že úspěch účastníků je přibližně stejný, proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.